Ceska Pozice

Osud českých plynovodů: Dříve, nebo později budou zase na prodej

Po prodeji Net4Gas napojení na Německo zůstává, Berlín fakticky udrží kontrolu nad tuzemským plynovodem Gazela.

RWE se minulý týden rozhodla, že prodá plynovody – dnes firmu Net4Gas – investorům ze skupiny německé pojišťovny Allianz a kanadské společnosti Borealis, která zase patří ontarijskému penzijnímu fondu. foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ReutersČeská pozice

RWE se minulý týden rozhodla, že prodá plynovody – dnes firmu Net4Gas – investorům ze skupiny německé pojišťovny Allianz a kanadské společnosti Borealis, která zase patří ontarijskému penzijnímu fondu.

Když vláda Miloše Zemana dostala v roce 2002 souhlas antimonopolního úřadu s prodejem celého českého plynárenství včetně plynovodů zahraničním majitelům, mohla se pochlubit skvělým privatizačním výnosem 130 miliard korun. Na druhé misce vah ovšem od té doby ležela nejistota a pochybnosti. Co se stane, až jednou nový majitel tehdejšího Transgasu – německá RWE – prodá plynovody někomu dalšímu? Třeba dodavatelům suroviny – tedy Rusům? Postupem času, v souvislosti s krizemi ruských dodávek přes Ukrajinu, se hledisko energetické bezpečnosti dostávalo do popředí ještě více.

Dnes už víme, jak skončila další kapitola českého plynárenského příběhu. RWE se minulý týden rozhodla, že prodá plynovody – dnes firmu Net4Gas – investorům ze skupiny německé pojišťovny Allianz a kanadské společnosti Borealis, která zase patří ontarijskému penzijnímu fondu.

Cena činí více než 41 miliard korun, což je na první pohled oproti zmíněné částce dost málo. Ale také jde „pouze“ o část někdejšího Transgasu – přepravní infrastrukturu. Byť zjevně z dnešního pohledu liberalizovaného a vysoce konkurenčního odvětví mnohem lukrativnější byznys, než je třeba obchodní část. Takže není divu, že prodej Net4Gas asi bude na dlouhou dobu největším obchodem na českém trhu – pokud poměřujeme transakce s aktivy, která se nacházejí přímo na našem území.

Češi bez vlivu

Rozhodování o majitelích plynovodu se odehrává mimo hranice Česka. Vadí nám, že je český stát opět ze hry?

Odborníci na energetickou bezpečnost nicméně vidí, že se veškeré rozhodování o majitelích plynovodu odehrává mimo hranice České republiky. Vadí nám, že je český stát opět ze hry? Velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška před pěti lety v online rozhovoru na serveru patria.cz výstižně uvedl: „Kdyby nám Rusko přestalo uprostřed zimy prodávat zemní plyn a lidem promrzly domovy, šli by demonstranti házet shnilá vejce na úřad vlády, ne na sídlo RWE Transgas.“

Faktem ale je, že dnes žijeme v jiném světě než před pěti nebo deseti lety. Jestliže jsou zásahy Evropské unie do energetiky oprávněně častým terčem kritiky, v jednom byla EU určitě úspěšná – podpořila rozvoj alternativních tras. A to se týká také českých plynovodů Net4Gas.

Reverzní tok plynu ze západu na východ v Česku funguje, závislost na Rusku – především na přepravní cestě ruské suroviny přes Ukrajinu – byla výrazně omezena. A navíc se součástí české sítě stal od letoška plynovod Gazela, který na západě Čech propojuje severní Německo s jižním. Právě Gazela je pro Němce největším lákadlem.

Němci si to pojistili

Kdybychom nynější prodej Net4Gas poměřovali tradičním geopolitickým pohledem, je vlastně vítězstvím Německa

Kdybychom nynější prodej Net4Gas poměřovali tradičním geopolitickým pohledem, je vlastně vítězstvím Německa. V situaci, kdy RWE musela české plynovody stejně jako další aktiva prodávat kvůli potížím způsobeným odchodem od jaderné energetiky, zvítězil ve výběrovém řízení opět německý uchazeč. Investiční větev pojišťovny – Allianz Capital Partners – sice získá jen 50 procent stejně jako Borealis, ale její role v Net4Gas bude klíčová.

Pokud předpokládáme, že Allianz je především německou společností, která nikdy nepůjde proti zájmům své země, mohou být v Berlíně klidní. Přepravní cesta suroviny Gazelou, která sice míří přes české území, ale je fakticky pokračováním německého napojení na plynovod Nord Stream z Ruska a zajišťuje dodávky do jižního Německa, je „pod kontrolou“.

Uvažují takhle v Berlíně? Těžko říct, přístup k tajným německým materiálům nemáme. Ale bylo by divné, kdyby tamní odborníci na energetickou bezpečnost tyto aspekty nebrali v potaz.

Allianz má také úzké vztahy s RWE, která na českém trhu zůstává jako obchodník, provozovatel zásobníků plynu a smluvní partner dlouhodobých ujednání s dodavateli surovin – ruským Gazpromem a zatím i norským Statoilem. Mluví se o tom, že existuje i významné majetkové propojení mezi oběma německými firmami. Podle údaje z konce minulého roku 34 procent energetické společnosti RWE vlastní němečtí institucionální investoři, pravděpodobně tedy i ti ze skupiny Allianz.

Zázrak jménem Gazela

Příznivci teorií, že Česko je ve skutečnosti takovou další – do jisté míry autonomní – spolkovou zemí Německa, mají po ruce další argument

Z toho, že je český plynovod Gazela fakticky součástí německé sítě, můžeme vyvodit několik důležitých závěrů. Především pochopíme, proč je někdo ochoten zaplatit za český Net4Gas více než 40 miliard korun v době, kdy Rusové zpochybňují tradiční cestu plynu přes Ukrajinu. (A na ni česká síť plynovodů vždy navazovala.) Dále zjistíme, že Gazela jako další trasa posiluje bezpečnost dodávek do Česka, ale až v druhém sledu – rozhodující jsou v tomto případě zájmy Německa. A příznivci teorií, že Česko je ve skutečnosti takovou další – do jisté míry autonomní – spolkovou zemí Německa, mají po ruce další argument.

Faktem je, že Allianz společně s Borealis přebila všechny neněmecké uchazeče, mezi něž patřily i dva české subjekty – Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatelů Daniela Křetínského, Petra Kellnera a Patrika Tkáče, kteří se spojili s australskými investičními fondy Macquarie, a skupina KKCG podnikatele Karla Komárka. Dalším zájemcem pak byl newyorský fond Global Infrastructure Partners společně s belgickým operátorem plynovodů Fluxys.

Je jasné, že jednotliví uchazeči byli v méně či více aktivním kontaktu s Gazpromem, který z hlediska provozování Net4Gas a jeho ekonomických souvislostí pořád zůstává klíčovým hybatelem budoucího dění. Lidé z Gazpromu také bezpochyby vše bedlivě sledovali. Takový Karel Komárek se podle všeho snažil vyloženě vtáhnout Rusy ještě více do hry, jako tradiční partner Gazpromu je chtěl mít sám v zádech, ale tato strategie zjevně nevyšla.

Celé německé plynárenství je ovšem značně napojené na Rusko, stavba podmořského plynovodu Nord Stream tuto vazbu výrazně posílila. Jelikož Německo je tradičně v centru pozornosti Moskvy, která si na vztazích s Berlínem dává záležet, bylo by možné z hlediska české energetické bezpečnosti argumentovat, že napojení na Rusko přes Němce je vlastně ideální. Kdyby ovšem naše přesvědčení trochu nenahlodával arbitrážní spor mezi RWE a Gazpromem právě o ceny ruského plynu dodávaného na český trh…

Je v tom ekonomika, hlupáčku

Ale zpět k ekonomice, ta je koneckonců z pohledu investorů rozhodující. Investorské společnosti typu Allianz Capital Partners stejně jako Borealis Infrastructure jsou tu od toho, aby hledaly bezpečná místa pro uložení peněz. Nemá samozřejmě jít o nějaké rizikové investice, ale dlouhodobé zhodnocení vložených financí by nemělo být zanedbatelné. Investory zkrátka láká vidina stabilní návratnosti peněz, když hodnota akcií má takové velké výkyvy a výnosy nerizikových vládních obligací (typu německých) jsou příliš nízké.

Čechy může těšit, že zdejší plynovody mají zajišťovat budoucí důchody také kanadským penzistům…

Je tedy logické, že se centrem pozornosti těchto investorů stává energetická infrastruktura. Čechy může těšit, že i ta zdejší. Když už mají naše plynovody zajišťovat budoucí důchody také kanadským penzistům…

Borealis Infrastructure je součástí skupiny penzijního fondu OMERS (Ontario Municipal Employees Retirement System) se sídlem v Torontu. Investuje právě do dopravní a energetické infrastruktury, v Evropě se zatím hodně zaměřoval na Spojené království – britské přístavy, železnice nebo skotské a jihoanglické plynovody. OMERS je jedním z největších kanadských penzijních fondů, jehož čistá aktiva přesahují 60 miliard amerických dolarů.

Odchod strategických investorů

Méně příznivý je ovšem pro Čechy pohled na celou věc z jiného úhlu. I když plynovod Gazela je fakticky součástí západoevropské sítě, odchod RWE ze společnosti Net4Gas potvrzuje, že zájem západoevropských strategických investorů o střední Evropu včetně Česka ochabuje.

Odchod RWE z firmy Net4Gas potvrzuje, že zájem západních strategických investorů o střední Evropu ochabuje

Energetické společnosti jako RWE, E.ON či GDF Suez v řadě případů opouštějí trhy Česka, Slovenska i Maďarska. Důsledky hospodářské krize je nutí, aby se soustředily na řešení problémů ve svých mateřských zemích. Je ovšem nutné dodat, že nebýt odchodu Spolkové republiky Německo od jádra, byla by mnohem silnější také schopnost německých energetik udržet svá zahraniční impéria.

A v konkrétním případě provozovatele českých plynovodů Net4Gas hraje důležitou roli i to, že RWE tak jako tak musela podle evropských pravidel oddělit přepravní síť od obchodní činnosti.

Nyní tedy v případě českých plynovodů přicházejí na řadu investiční fondy, u kterých by se dalo teoreticky očekávat, že nebudou mít až takový zájem na údržbě a dalším rozvoji sítě. Ve prospěch předpokladu, že ani investorům ze skupiny Allianz nebude budoucí osud Net4Gas lhostejný, hovoří už zmíněná vazba na RWE, která navzdory všemu uvedenému v českém plynárenství zatím zůstává. A pokud platí pravidlo „důvěřuj, ale prověřuj“, měli by čeští daňoví poplatníci a jejich volení zástupci v tomto směru vyžadovat kvalitní práci od Energetického regulačního úřadu.

Dříve, nebo později české plynovody zase na prodej budou

Vrcholný šéf RWE Peter Terium prohlásil, že se podařilo pro české plynovody najít velmi důvěryhodné dlouhodobé investory. A když se podíváme na to, jak se staví ke svým investicím Borealis, jde také o dlouhodobé záležitosti – budoucí „exit“, prodej dříve nakoupených aktiv, je podle Kanaďanů obvyklý za deset až třicet let.

Dříve, nebo později ale české plynovody asi zase na prodej budou. To také znamená, že diskuse vládních úřadů z loňského léta, kdy se řešilo, jak si český stát pohlídá své zájmy, se nám bude vracet. A možná i návrh (loni s ním přišel Václav Bartuška a neuspěl), aby stát koupil aspoň minoritní podíl Net4Gas. I když zrovna podle současného prezidenta Miloše Zemana stát plynovody vlastnit nemá.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.