Ostravský soud řeší obří podvod s akciemi

Začal soud se zástupcem sdružení Centrum Consultant Finance, které v roce 2010 učinilo vytěsňovaným drobným akcionářům bývalé Nové Huti podezřelou nabídku: prý vymůže více než nabízené čtyři tisíce korun za akcii. Přes pět tisíc minoritářů tomu uvěřilo.

Smog je rizikový pro kardiaky i malé děti. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Smog je rizikový pro kardiaky i malé děti. | foto: Lidové noviny
Smog je rizikový pro kardiaky i malé děti.

Otec Radima K. před více než rokem a půl zemřel. Dědictví bylo vyřízeno snadno, ani ne za tři měsíce. Po více než roce se ovšem v letošním létě notář ozval znovu, že něco našel. Tím něčím byla úložka u ostravského soudu za vytěsněné akcie hutnické společnosti ArcelorMittal Ostrava. Na překvapeného dědice čekalo více než dvacet tisíc korun.

Většinový vlastník bývalé státní Nové Huti, světový ocelárenský gigant ArcelorMittal přitom drobné akcionáře vyplácel už v roce 2010. Jenže Radimův otec podlehl podezřelé nabídce občanského sdružení Centrum Consultant Finance (CCF), že vymůže více než nabízené čtyři tisíce korun za akcii, a svá práva k výplatě na ně převedl. A tak se stal jedním z pěti tisíc minoritářů, jejichž peníze raději ostravská huť uschovala u soudu, než se rozhodne, jak mají být vyplaceny. Vzhledem k tomu, že šlo o více než 220 milionů korun, jde o jeden z největších podvodů s akciemi, respektive výplatou za ně v historii České republiky.

Ve Švýcarsku sídlící ArcelorMittal rozhodl o vytěsnění drobných akcionářů v červnu roku 2010 poté, co získal více než 96procentní majoritu v ostravské společnosti.

Radim, který má už peníze na účtu, je zřejmě jedním z posledních, kdo je po letech průtahů dostal. O peníze, které na soudu zbývají, se totiž nikdo nehlásí. „Zbývá nám vyplatit 24,5 milionu korun, které jsou určeny pro 692 akcionářů, tedy asi deset procent sumy. Drtivá většina z těchto lidí si o výplatu však ani nepožádala,“ sdělil LN mluvčí Okresního soudu Ostrava Lukáš Delong. „Zasíláme jim ještě další výzvy,“ doplnil s tím, že v krajním případě propadnou peníze státu.

Ve Švýcarsku sídlící ArcelorMittal rozhodl o vytěsnění drobných akcionářů v červnu roku 2010 poté, co získal více než 96procentní majoritu v ostravské společnosti. Jde o institut, kdy se většinový vlastník rozhodne zbavit menšinových akcionářů, aby se mohl rozhodovat zcela autonomně při směřování firmy a také se nemusel dělit o zisky.

Pro čtrnáct tisíc minoritářů, a to jak firem, tak lidí, kteří celkem drželi 3,57 procenta akcií, vyčlenil 1,77 miliardy korun. Tím se tento takzvaný squeeze-out stal druhým největším v historii. Více už vyplácela drobným spoluvlastníkům jen Československá obchodní banka o tři roky dříve v roce 2007, a to konkrétně 2,63 miliardy korun. Ostatně právě tato banka měla výplatu ostravských akcionářů na starosti. Nejvyšší částky se přitom pohybovaly okolo sta milionů korun pro jednoho držitele akcií.

Kdo však patřil mezi podvedené v kauze CCF? Lidé, kteří měli z dob kuponové privatizace doma jen pár kusů. V průměru to nevychází ani na deset akcií na jednoho podvedeného. Stejně jako Radimův otec, který jich měl šest.

Ještě před Vánoci inkriminovaného roku 2010 se CCF svým „klientům“ ozvalo, že jim za pět set korun pošle dokumenty potvrzující navrácení práv k výplatě zpět.

Sdružení jim slíbilo, že když převedou svá práva k výplatě právě na ně, vymůže jim vyšší částku. Pět tisíc dvě stě lidí tak učinilo a čekalo je namísto pár desítek tisíc několikaleté soudní popotahování. Ještě před Vánoci inkriminovaného roku 2010 se CCF svým „klientům“ ozvalo, že jim za pět set korun pošle dokumenty potvrzující navrácení práv k výplatě zpět. Vymáhat vyšší výplatu se sdružení nikdy ani nepokusilo, jen z drobných akcionářů tahalo peníze.

Arcelor zasahuje

Na pomoc se svým bývalým akcionářům vypravil i Arcelor, když jim zaslal podrobný dopis, jak postupovat, aby se svých peněz domohli. A před placením pětistovky je varoval. Nebylo totiž jisté, že dostanou právně relevantní dokument. Zbývalo tedy jít jen soudní cestou.

Zástupcem CCF byl Martin Horák. Toho roky stíhala protikorupční policie a vloni jej navrhla obžalovat. K soudu přitom poslala spis čítající 44 tisíc stran. Viní jej z pokusu o podvod na téměř 6300 lidech. K pěti tisícům akcionářů bývalé Nové Huti je třeba totiž připočítat ještě více než tisícovku lidí, kteří naletěli jinému Horákovu projektu.

Jménem Administrativního centra TSP oslovil akcionáře Třineckých železáren, jejichž akcie měly být prodány v roce 2009 v nedobrovolné dražbě, že je odkoupí. V akcionářích vyvolal dopis dojem, že akcie ztrácejí na hodnotě a v dražbě bude kus stát maximálně 567 korun. Centrum jim přitom nabídlo 622 korun. O pár dní později dražba vynesla 906 korun za kus.

Potáhne se to ještě měsíce

Protikorupční policie Martina Horáka stíhala roky a vloni jej navrhla obžalovat. K soudu poslala spis čítající 44 tisíc stran.

Soud začal Horákův případ, v němž mu hrozí až deset let za mřížemi, rozplétat letos v červenci. „Další líčení je naplánováno na týden od 12. října,“ uvedl pro LN mluvčí Krajského soudu Ostrava Dalibor Zecha. Vzhledem k rozsáhlosti spisu si délku trvání procesu netroufá odhadovat, půjde však minimálně o rok. Vše bude záležet také na tom, zda budou účastníci řízení trvat na čtení listinných důkazů.

Horák v prvním stání vinu odmítl s tím, že nikdy nechtěl spáchat podvod. Jak chtěl však výplaty navýšit, vysvětlit nedokázal.

I v tomto případě jde ještě obelstěným klientům o peníze. „V rámci trestního řízení se poškození připojují ve velké většině zejména s finančními nároky, které byli nuceni vynaložit za své právní zastoupení a soudní poplatky v navazujících řízeních u soudu,“ vysvětluje Zecha. Tedy sumy, pro které museli sáhnout do své kapsy, aby se domohli své výplaty.

Privatizace Nové Huti

  • 1992 - Stát vytvořil státní podnik Nová Huť a část akcií rozdal v kuponové privatizaci.
  • 1996 - Dohodl se s manažery neprosperujícího podniku na jeho záchraně výměnou za „manažerskou privatizaci“ do rukou společnosti Petrcíle.
  • 1997 - Petrcíle získala jedno procento firmy a příslib na dalších 14, pokud se bude hutím dařit.
  • 2000 - Vláda Miloše Zemana smlouvu zrušila, protože podnik byl na pokraji bankrotu. Od té doby se datovaly vleklé spory o dodržení smluvních podmínek.
  • 2003 - Stát zprivatizoval za zhruba čtvrt miliardy korun přes 67 procent akcií podniku do rukou ocelárenského magnáta Lakšmího Mittala, který v následujících letech vybudoval kolem své původní firmy impérium ArcelorMittal.
  • 2008 - Po letech arbitráží a soudních sporů byl stát nucen asi za miliardu odprodat 14 procent akcií bývalé Nové Huti firmě Petrcíle, tou dobou ovládané Pavlem Tykačem a Petrem Kellnerem. Ta o rok později svůj podíl prodala s bezmála šestimiliardovým ziskem Mittalovi. ziskem Mittalovi.
  • 2009 - Stát prodal mateřské společnosti ostravského ArcelorMittalu i zbytkový 11procentní podíl. Firma pak mohla přistoupit k vytěsnění minoritních akcionářů.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.