Osedlává si Zeman své velké protiteroristické téma?

Omezí-li se český prezident na potírání terorismu, může své názory na blízkovýchodní problematiku ventilovat, aniž by pozbyl korektnosti.

Dan Macek 25.4.2013

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto Reuters, ČTKČeská pozice

V reakci na krvavé útoky v Bostonu prezident Miloš Zeman opět připomněl, že je na teroristy ras. „Chtěl bych vás ujistit, že boj proti terorismu považuji za jednu ze svých zahraničněpolitických priorit a že v České republice nacházejí Spojené státy americké aktivního a spolehlivého partnera,“ napsal Zeman v kondolenčním telegramu svému americkému protějšku Baracku Obamovi.

Boj proti mezinárodnímu terorismu vyzdvihl prezident Zeman už ve svém úvodním proslovu k cizím diplomatům záhy po nástupu do úřadu. Zmínil jej i při své první účasti na jednání vlády v roli prezidenta. Nejnověji pak v rozhovoru pro německé regionální noviny Passauer Neue Presse prohlásil, že by se boj s terorismem „včetně islámského terorismu“ měl stát zahraničněpolitickou prioritou Evropské unie s tím, že by si přál, aby se Česko na tomto boji více podílelo.

Verbální nebojácnost Prahy se sice hezky poslouchá, ale spojenci by určitě více ocenili, kdyby slova doprovázely činy. Američané a Izraelci na členské státy EU naléhají, aby militantní libanonské hnutí Hizballáh svorně označily za teroristickou organizaci. Proíránská „Strana Alláhova“ totiž čelí důvodnému podezření ze spáchání loňského pumového útoku na autobus izraelských turistů v Burgasu.

Coby papírově nezávadná „charitativní organizace“ může nyní mezi šíitskou diasporou ve většině zemí EU nerušeně vybírat peníze a verbovat dobrovolníky. Oficiální unijní cejch teroristů by měl naopak za následek zmrazení kont Hizballáhu v celé EU a postavení veškerých jeho zdejších aktivit mimo zákon. ČESKÁ POZICE už dříve upozornila, že se Zemanovi v otázce unijní proskripce Hizballáhu nabízí konkrétní téma, na němž se může politicky profilovat. Debata v EU se mezitím příhodně posunula.

ČESKÁ POZICE se boji s terorismem jako velkému tématu pro českého prezidenta Miloše Zemana věnovala v článku:

Soudní důkazy

Mnoho evropských vlád klade důraz na to, aby se označení Hizballáhu za teroristickou organizaci opíralo o soudní důkazy. Na začátku letošního února sice bulharská vláda oznámila předběžné závěry půlročního vyšetřování útoků v Burgasu včetně „opodstatněného předpokladu“, že za teroristickým útokem z předchozího léta je „vojenské křídlo“ Hizballáhu. Přímé usvědčující důkazy jí však zatím chybí. Ve striktně právnickém pojetí Bruselu je ovšem soudní usvědčení podstatně významnější než jednostranná prohlášení vlád či zprávy tajných služeb.

Mnoho evropských vlád klade důraz na to, aby se označení Hizballáhu za teroristickou organizaci opíralo o soudní důkazy

Z tohoto důvodu bylo obzvlášť důležité, jak dopadne soudní líčení na Kypru, kde byl krátce před útokem v Burgasu zadržen 24letý Libanonec se švédským pasem Hossam Taleb Yaacoub. Místní policie ho zatkla, když zjistila, že si do sešitu zapisuje letový pořádek spojů z Izraele, státní poznávací značky autobusů odvážejících izraelské turisty z letiště v Limassolu, adresy košer restaurací a počet členů ochranky ve vytipovaných lokalitách. Jeho podivné počínání začalo dávat smysl o dva týdny později, když vyletěl do povětří autobus s izraelskými turisty v Burgasu – oblíbeném letovisku Izraelců v další členské zemi EU.

Yaacoub, který se na Kypru vydával za obchodníka s ovocnými džusy, nepopírá, že je členem a kurýrem Hizballáhu a že měl za úkol provést terénní průzkum ostrova. Trvá však na své nevinně. „Jen jsem o Židech sbíral informace. Jako to moje organizace dělá po celém světě,“ uvedl ve své soudní výpovědi pod přísahou. Jeho obhájci argumentovali právě tím, že je Hizballáh je z hlediska EU nezávadná organizace, tak proč by si jejich klient nemohl zapisovat na letišti nějaká čísílka, když ho to baví.

Zprávy z Kypru

Březnový rozsudek soudu v Limassolu v kyperských i světových médiích zcela zastínil kolaps kyperského finančnictví. Pouze bedliví pozorovatelé tudíž zaznamenali, že byl Yaacoub odsouzen ke čtyřem letům odnětí svobody a že soudce zároveň Hizballáh výslovně označil za zločineckou organizaci. Nikósie má dobré vztahy s arabským světem a skutečnost, že kyperský soud Yaacouba shledal vinným, má o to větší váhu. Stoupenci zařazení Hizballáhu na černou listinu proto rozsudek uvítali.

„Rozhodnutí kyperského soudu spolu s dosavadními výsledky vyšetřování útoků v Burgasu vytváří jasný obrázek o pronikání Hizballáhu do zemí EU ve snaze provádět teroristické útoky proti izraelským cílům na evropské půdě,“ poznamenalo bezprostředně po vynesení rozsudku v Limassolu izraelské ministerstvo zahraničí.

Francie byla vždy považovaná za nejvážnější překážku jednomyslného zapsání Hizballáhu na unijní černou listinu teroristických organizací

Tlak na evropskou sedmadvacítku, aby se k podstatě Hizballáhu postavila čelem, umocňuje skutečnost, že se Yaacoub přiznal k plnění tajných úkolů na území nejméně dalších dvou členských států EU – Nizozemska a Francie. Nizozemci zapsali Hizballáh na vlastní seznam teroristických organizací už v roce 2004 a od té doby apelují na EU, aby je v tom následovala. Ovšem Francie, jež oblast Levantu vnímá jako svou tradiční sféru vlivu, byla vždy považovaná za nejvážnější překážku jednomyslného zapsání Hizballáhu na unijní černou listinu teroristických organizací.

„Označení Hizballáhu za teroristickou organizaci by omezilo vztahy Francie s Bejrútem a vystavilo francouzský personál a další cíle v Libanonu riziku odplaty. Bulharská zpráva na této reálpolitice nic nemění. Přímých důkazů proti Hizballáhu bylo vždycky dost,“ vysvětloval po zveřejnění předběžných výsledků vyšetřování v Burgasu veterán francouzských tajných služeb Claude Moniquet.

Paříž otáčí

Jenže mezitím údajně Paříž otočila o sto osmdesát stupňů a je prý připravena zařadit „vojenské křídlo“ Hizballáhu na seznam teroristických organizací. Amerického ministra zahraničí Johna Kerryho o změně postoje Paříže údajně zpravil jeho francouzský protějšek Laurent Fabius během jejich dvoustranné schůzky koncem března, informoval s odvoláním na nejmenovaného francouzského činitele londýnský arabskojazyčný list al-Hayat.

Důvodem je prý vedle vývoje událostí v Bulharsku a Kypru především aktivní zapojení militantního šíitského hnutí do syrské občanské války na straně Damašku. Francie je totiž naopak hlavním zastáncem vyzbrojování (převážně sunnitských) povstalců. Teoreticky by se tak naplnila předpověď ČESKÉ POZICE, že „svým angažmá v Sýrii by Hizballáh mohl nakonec přijít o ochrannou ruku, již nad ním v Bruselu dosud drží Paříž“.

Kypr odmítá Hizballáh jednostranně označit za teroristickou organizaci s tím, že udržení přátelských vztahů s nedalekým Libanonem má přednost

Další překážku označení Hizballáhu za teroristickou organizaci tradičně představovali Němci, kteří kladou důraz na to, aby se dané ocejchování opíralo o soudní důkazy. V Německu navíc údajně působí na 900 aktivistů Hizballáhu, kteří se scházejí ve 30 mešitách a komunitních centrech. Berlín prý jejich přítomnost a finanční sbírky toleroval výměnou za zachování klidu. Koncem března ovšem německý týdeník Der Spiegel přinesl informaci, že se ministerstva vnitra a zahraničí Spolkové republiky německo (SRN) přimlouvají za zařazení Hizballáhu na černou listinu.

Samotný Kypr odmítá Hizballáh jednostranně označit za teroristickou organizaci s tím, že udržení přátelských vztahů s nedalekým Libanonem má přednost (Afroditin ostrov dělí od Levanty vzdušnou čarou jen 180 kilometrů). Nikósie by však nebránila tomu, aby se k proskripci Hizballáhu odhodlala EU jako celek.

Brání Češi konsensu?

„EU musí učinit kolektivní rozhodnutí, kterým se pak všichni budeme řídit,“ vysvětlil listu The Times of Israel kyperský ministr zahraničí Ioannis Kasoulides. „Některé členské státy už přijaly vůči Hizballáhu stanovisko jednostranně, ale myslím, že všichni musejí vzít na vědomí, že Kypr coby malá země v těsné blízkosti Libanonu není v pozici, aby přijímal jednostranná rozhodnutí. Bude-li však kolektivní rozhodnutí EU, budeme to akceptovat.“ Kasoulides podotkl, že Nizozemsko a Velká Británie, dvě členské země EU, které Hizballáh jednostranně ocejchovaly jako teroristickou organizaci, jsou „obě velké a daleko odsud“.

Padne-li syrský prezident Asad, přijde Hizballáh o zásobovací spojku na Írán, který tuto organizaci údajně podporuje částkou 60 až 100 milionů dolarů ročně

„Kypr toho v této věci učinil už dost. Další krok je věcí Bruselu, nikoli Kypru,“ vyzývá Kasoulides, který přislíbil podpořit konsensus EU. Co tedy celoevropskému konsensu brání? Paradoxně by to mohla být i Česká republika. Na dotaz ČESKÉ POZICE, zda Praha podpoří úsilí o zapsání Hizballáhu na unijní seznam teroristických organizací, odpověděl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg před měsícem záporně s tím, že by se pak s představiteli „Strany Alláhovy“ český velvyslanec v Bejrútu nemohl stýkat.

Některé evropské země ovšem předesílají, že by za teroristickou organizaci případně označili jen „vojenské křídlo“ Hizballáhu. Z členských států EU už tento postup praktikuje Británie. I to však ministr Schwarzenberg odmítl. „Rozlišovat mezi jednotlivými křídly Hizballáhu nemá smysl. Jaký je v nich rozdíl?“ položil tehdy ČESKÉ POZICI řečnickou otázku.

Je pravdou, že označení pouze takzvaného vojenského křídla Hizballáhu za teroristickou organizaci by do velké míry bylo jen symbolickým gestem, neboť politické křídlo by mohlo nadále obstarávat prostředky z EU. Zároveň by to však pro Hizballáh znamenalo další politickou ránu. Militantní hnutí libanonských šíitů čelí vyhlídce ztráty klíčové opory v osobě syrského prezidenta Bašára Asada, na straně jehož režimu se v Sýrii aktivně účastní bojů proti převážně sunnitským povstalcům. Padne-li Asad, přijde Hizballáh o hlavního patrona a zásobovací spojku na Írán, který své libanonské epigony údajně podporuje částkou mezi 60 až 100 milionů dolarů ročně.

Státnický čin

Neuvažuje Praha nyní o přehodnocení stanoviska kvůli změně postojů Paříže a Berlína? „Řídíme se výhradně vlastní politikou. Dobrou noc,“ rázně se Schwarzenberg s ČESKOU POZICÍ rozloučil v půl čtvrté odpoledne. V této souvislosti stojí za to si připomenout, že ve druhém kole českých prezidentských voleb mnozí skalní euroskeptici hlasovali proti Schwarzenbergovi s tím, že „základní koncepcí jeho zahraniční politiky je v žádném případě si nepohněvat Evropskou unii a za každou cenu setrvat v hlavním proudu“.

Naopak levicová opozice by se zohlednění vývoje evropské debaty nebránila. „Ministrovi v tomhle moc nerozumím. Neříkám, že nemáme mít vlastní hlavu, ale Francouzi k této otázce vždy zaujímali sofistikované postoje, a proto stojí za to jejich informace brát vážně. Naším zájmem by mělo být dobrat se společného pohledu,“ řekl ČESKÉ POZICI stínový ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek.

Prezident Zeman navzdory svým obecným frázím o boji proti terorismu ke kauze Hizballáh zatím nezaujal stanovisko

Pro samozvaného eurofederalistu Miloše Zemana, který výslovně navrhuje přenést zahraniční a obrannou politiku z národní na evropskou úroveň, proto debata o unijní proskripci Hizballáhu teoreticky skýtá ideální příležitost zřetelně se profilovat jako protiteroristický jestřáb. Ovšem navzdory svým obecným frázím o boji proti terorismu k této konkrétní kauze zatím nezaujal stanovisko. Až do nástupu al-Kájdy koncem devadesátých let byl přitom Hizballáh považován za hlavní teroristickou organizaci ve světě. „Zahraniční odbor prezidentovi připravuje podklady,“ tvrdí ČESKÉ POZICI už druhý měsíc Zemanova mluvčí Hana Burianová.

Podle zdrojů ČESKÉ POZICE na ministerstvu zahraničí už byl prezident Zeman taktně upozorněn, že jeho okázalá islamofobie škodí české ekonomické diplomacii v rozvojovém světě. Omezí-li se ve svých projevech na potírání mezinárodního terorismu, může své vyhraněné názory na blízkovýchodní problematiku do velké míry ventilovat, aniž by pozbyl dekorum korektnosti.

To platí dvojnásob, zasadí-li své snahy do kontextu budování společné obranné a zahraniční politiky EU. Případný věcný spor s ministerstvem zahraničí o zařazení Hizballáhu na unijní černou listinu teroristických organizací by každopádně působil více státnicky než nedůstojné přetahování o posty velvyslanců.

Počet příspěvků: 5, poslední 27.4.2013 10:26 Zobrazuji posledních 5 příspěvků.