Ohromný comeback plynařské královny. Nečasova sázka nemusí být marná.

Jmenování Aleny Vitáskové do čela ERÚ připomíná situaci, když ve střetu obrů zvítězí šikovně kličkující zajíc. A ten zajíc není Vitásková.

István Léko 25.7.2011

Lze vysledovat nebo předjímat několik okruhů námitek, které odpůrci jmenování Aleny Vitáskové mohou vznášet. foto: © ČTK, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Lze vysledovat nebo předjímat několik okruhů námitek, které odpůrci jmenování Aleny Vitáskové mohou vznášet.

Předsedkyní Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se stala Alena Vitásková. Vláda ji jmenovala těsně před odjezdem premiéra Petra Nečase na čtrnáctidenní dovolenou, tedy na poslední chvíli. Od počátku srpna by nominaci vláda už musela konzultovat s Václavem Klausem, protože by začal platit nový zákon (podle něj šéfa regulátora jmenuje prezident republiky na návrh vlády). Vitásková tedy byla vybrána v rychlosti, bez jasné vládní koncepce, ale především po hektických politických jednáních, do kterých silně vstupovali lobbisté velkých energetických hráčů. Nečase musíme pochválit snad jen za to, že nevybral někoho z kategorie Pavel Dobeš. Vitásková je vzhledem k jejím téměř třicetiletým zkušenostem v oblasti energetiky kompetentní osobou.

Premiéra lze pochopit, že rozhodl nyní a že se vyhnul složitým jednáním s Klausem. Ale rozhodnout v rychlosti a bez koncepce nebývá správné. Velké rozčarování lze pozorovat ze strany společnosti ČEZ, ale i Energetického a průmyslového holdingu, který vlastní skupina PPF, J&T a miliardář Daniel Křetínský. Vitásková není jejich kandidát. I když se říká, že ČEZ a J&T mají k sobě blízko, ten, kdo zná poměry na trhu, ví, že se jedná spíše o obezřetnou ad hoc spolupráci než o těsné přátelství.

Nedivme se, když po překvapivém rozhodnutí vlády mezi energetickými firmami panuje nespokojenost

ČEZ prosazoval odborníka Jiřího Feista, toho ale Nečas odmítl, protože zastává vysokou manažerskou pozici v této společnosti. Martinovi Romanovi by prý nevadilo ani to, kdyby vláda prodloužila funkční období stávajícímu šéfovi ERÚ Josefu Fiřtovi. Finanční skupina J&T podle zdrojů ČESKÉ POZICE nesouhlasila kromě Vitáskové ani s případnou nominací Blahoslava Němečka, nynějšího náměstka ERÚ. Ten svoji dosavadní roli sice splnil dobře, jenže energetici mu vyčítají, že doposud pracoval jen ve státní správě a že nemá zkušenosti z byznysu.

Jmenování Vitáskové připomíná situaci, když ve střetu obrů zvítězí šikovně kličkující zajíc. A ten zajíc v tomto případě není Vitásková, ale spíše Nečas. Nedivme se tedy, když po překvapivém rozhodnutí vlády mezi energetickými firmami panuje nespokojenost. Lze vysledovat nebo předjímat několik okruhů námitek, které odpůrci jmenování Aleny Vitáskové mohou vznášet.

Námitka první: Soukromé vztahy a vazby na plynárenství

Ani RWE Transgas nemůže mít z této volby radost, protože Vitásková v letech 2001 až 2003 byla předsedkyní představenstva a generální ředitelkou české plynárenské jedničky. Jakékoliv budoucí rozhodování, jež se bude týkat této firmy s německým vlastníkem expandujícím i na český trh s elektřinou, bude proto pod podrobnou kontrolou politiků i účastníků řízení.

Navíc Vitásková již několik desítek let žije s Arnoštem Thonem, členem dozorčí rady Jihomoravské plynárenské, kterou ovládá RWE. Thonův syn Filip je prezidentem polské divize RWE, členem představenstva RWE East a sedí i v dozorčí radě RWE Transgas.

ERÚ a jeho předsedkyně bude muset dávat mimořádný pozor, aby řízení týkající se RWE byla maximálně  transparentní

Tyto soukromé vztahy odpůrci Vitáskové zcela jistě začnou používat jako argument proti ní. Jenže v takových případech spíše platí, že ERÚ a jeho předsedkyně bude muset dávat mimořádný pozor, aby řízení týkající se RWE bylo co nejtransparentnější.

Námitka druhá: Pražská epizoda

Premiér Nečas musel být pod drtivým časovým i lobbistickým tlakem, proto raději rychle kývnul na kandidáta, kterého mu údajně doporučili jeho poradci a hlavně ředitelka kanceláře předsedy vlády Jana Nagyová. Ta se s Vitáskovou dobře zná. Dá se říci, že vláda při výběru nové předsedkyně ERÚ kývla na „rodinného“ kandidáta premiérových nejbližších spolupracovníků.

Vitásková byla v letech 2004 až 2007 předsedkyní představenstva Pražské teplárenské. Takový post bez posvěcení Béma, ale hlavně Janouška nemohla získat.

Zvítězil Romeš. Takto lapidárně komentoval pro ČESKOU POZICI jmenování Vitáskové jeden z nejvlivnějších manažerů společnosti ČEZ. Romeš je přezdívka mocného lobbisty Romana Janouška. Tato spekulace koření v tom, že Vitásková a Janoušek se dobře znají. Geneze jejich vztahu pochází z doby, kdy Praze vládl tandem Pavel Bém a Roman Janoušek. Vitásková byla totiž v letech 2004 až 2007 předsedkyní představenstva Pražské teplárenské. Takový post bez posvěcení Béma, ale hlavně Janouška prostě nemohla získat. Jenomže poté se její vztahy s pány Prahy podle informace ČESKÉ POZICE výrazně zhoršily.

Jana Nagyová na dotaz ČESKÉ POZICE kategoricky odmítla, že by jí Vitáskovou představil právě Janoušek. Kdyby tomu tak bylo, znamenalo by to, že klíčoví státní úředníci se stále vybírají na základě systému, který zde fungoval před nástupem premiéra Nečase. Lze tedy jen doufat, že ministři měli před rozhodnutím k dispozici dost informací, včetně příslušných analýz zpravodajských služeb.

Námitka třetí: Ruský vliv

Kritici vládního rozhodnutí o předsedkyni ERÚ zřejmě otevřou i angažovanost Vitáskové v plynárenském byznysu. Její firma, Klub plynárenských podnikatelů ČR, vlastnila pětiprocentní podíl v českém podniku Vemex, který ze dvou třetin ovládaly vnukovské společnosti ruského Gazpromu. Vemex nabízí zákazníkům v České republice plyn z Ruska. Vitásková zmíněný podíl prodala v roce 2006, pár měsíců poté, co byla firma Vemex založena. Na její obranu lze uvést logický argument, že být topmanažerkou v plynárenském byznysu ve střední Evropě a přitom nemít dobré vztahy s hlavním dodavatelem zemního plynu do tohoto regionu, je z hlediska firmy spíše dobře, než špatně.

(Odpůrci Vitáskové mohou vytasit i další zbraň, sedm let starou kauzu, která se týkala její údajné spolupráce s komunistickou Státní bezpečností. Vitásková ale týdeník Respekt, který se před léty zabýval jejím vztahem k StB, zažalovala. Soud rozhodl, že šlo o nevědomou spolupráci. Respekt jí musel zaplatit pokutu 100 tisíc korun.)

Prezidentská záhada

Trh očekával spíše vstřícnější postoj prezidenta, protože Vitásková je předsedkyní dozorčí rady Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových

Nejzáhadnějším na celém procesu výběru energetického šéfregulátora však byla pozice prezidenta republiky, který si podle informací ČESKÉ POZICE nepřál, aby volba padla právě na Vitáskovou. Co mohlo Václavu Klausovi vadit? Vazby Vitáskové na Rusko zcela jistě ne. Prezident má údajně za to, že Vitásková na tuto funkci nemá a že kdyby bylo na něm, nikdy by ji nejmenoval. Tvrdí to alespoň důvěryhodné hradní zdroje ČESKÉ POZICE. Trh očekával spíše vstřícnější postoj Václava Klause vzhledem tomu, že Vitásková je od roku 2003 předsedkyní dozorčí rady Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových.

Vitásková, která v českém plynárenství působí od roku 1974, každopádně slaví ohromný comeback do nejvyšších pater. Odpůrci plynařské královny, jak Vitáskové čeští energetici říkají, ji mohou vytknout leccos, jen to ne, že by byla nekompetentní. Podobným útokům čelila i před deseti lety, kdy jako v Praze neznámá finanční ředitelka Severomoravské plynárenské nastupovala do čela Transgasu a nakonec se ukázalo, že společnost dokázala řídit bez problémů a dobře ji připravit k privatizaci do rukou RWE, což nebylo vůbec jednoduché. (Jinou otázkou už je, zda Transgas měla vláda vůbec prodávat.)

Počet příspěvků: 1, poslední 4.8.2011 11:08 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.