ODS a TOP 09 si jdou po krku. Ale vládu si nezboří.

V říjnu budou dvoje volby a nejspíš zkraje příštího února přímá volba prezidenta. Položit za těchto okolností vládu by bylo šílenství.

Ať se ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) s premiérem Petrem Nečasem (ODS) vzájemně „masírují“ jakkoli, nejsou to blázni ani sebevrazi. foto: © ČTK, ČESKÁ POZICE, UrbČeská pozice

Ať se ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) s premiérem Petrem Nečasem (ODS) vzájemně „masírují“ jakkoli, nejsou to blázni ani sebevrazi.

Dva křesťanské svátky a dva víkendové dny, a toliko tři dny pracovní – toť právě končící týden. Ač času pro dílo bylo málo, česká vládní pravice si navzdory tomu stihla zase o kousek zhoršit pověst. Možná jí však na něčem natolik staromódním, jako je poctivé dobré jméno, už nezáleží.

Před týdnem se v Právu Walter Bartoš (ODS), předseda školského výboru Poslanecké sněmovny, jehož roky míjí ministerská sesle, vytasil s pozoruhodným zjištěním: „Styl politiky se za léta podstatně posunul. Třeba tenis se hrával kdysi na krásu, dnes na razanci. Také politika je dnes již méně o idejích a více o razantní mediální prezentaci.“

Ztráta soudnosti?

Zatímco ideově je ODS značně vyšumělá, na razanci svého projevu stále přidává. A nejen projevu mediálního, poněvadž její předseda Petr Nečas nahrazuje razancí i demokratické vnitrostranické postupy. Jedná-li takto introvert, člověk svou podstatou ohleduplný a mírný, nebývá to demonstrace jeho síly, nýbrž přiznání slabosti, pocitů obav a nedůvěry. Razancí tohoto druhu jsou Nečasovy pověstné bleskové změny v jeho vládě, z nichž ta nejnovější se týkala ministra spravedlnosti, Plzeňana Jiřího Pospíšila, jehož nahradil brněnský advokát Pavel Blažek.

Pokud Petr Nečas ani nejužší vedení ODS o záležitostech, které se jí týkají, náležitě neinformuje, pak těmto lidem prostě nevěří

Oba jsou místopředsedy ODS a bylo by normální, kdyby její politické grémium předseda Nečas o rošádě seriózně informoval. Grémium samozřejmě nemůže zasahovat do ústavních kompetencí předsedy vlády, leč Nečas je zároveň předsedou ODS, lépe řečeno z tohoto titulu je premiérem. Pokud ani nejužší vedení ODS o záležitostech, které se jí týkají, náležitě neinformuje, pak těmto lidem prostě nevěří. V takovém případě však nemá ODS jednotné vedení a v blížících se trojích volbách se jí to může krutě nevyplatit.

„Encykliky“, jako je prohlášení 19 vrcholných představitelů ODS ze soboty 30. června, jež v souvislosti s Pospíšilovým odvoláním vyjadřuje podporu Nečasovu postupu, jsou jen trapné. Přísahat veřejně loajalitu stranickému vůdci je normální v totalitních či despotických režimech, ale v poměrech demokratických k smíchu. Ztratili snad ODS a osobně Petr Nečas soudnost, že si tyto souvislosti neuvědomují? Mimochodem, ještě den před zveřejněním holdu Nečasovi, v pátek 29. června po zasedání grémia ODS, někteří ze signatářů provolání veřejně zapochybovali, že Pospíšil byl opravdu odvolán z důvodu, jejž uvedl Nečas – že v resortu spravedlnosti manažersky selhal (rozuměj málo škrtal).

Manažersky chybné rozhodnutí

Otázkou je, jak schopný manažer je sám Nečas. Rošáda Pospíšil–Blažek byla už desátou výměnou ve vládě. Je známá věc, že než se nový ministr v resortu „zapracuje“, trvá to zhruba půl roku. I když mnohé výměny byly nezbytné a některé přišly pět minut po dvanácté, vystřídat během prvního poločasu dvě třetiny mužstva je od roku 1992 rekord. Ještěže stabilita této vlády není, jak si ještě ukážeme, tím hlavním, co rozhoduje o délce jejího dožití.

Petr Nečas je však také manažerem stranickým a tady už žádné jistící madlo jako ve vládě koaliční smlouvu k dispozici nemá. Přitom hned po říjnových volbách do krajských zastupitelstev a do třetiny Senátu se bude konat volební kongres ODS. A pokud ve volbách ODS prohraje, jakože s tím modroptáčníci počítají, mohl by to kongres Nečasovi, a potažmo jeho místopředsedům spočítat.

Pokud ve volbách ODS prohraje, jakože s tím modroptáčníci počítají, mohl by to kongres Nečasovi, a potažmo jeho místopředsedům spočítat

Mimochodem, kromě statutární (první) místopředsedkyně Miroslavy Němcové si Nečas na minulém kongresu výslovně řekl delegátům, aby za místopředsedy „nové ODS“ zvolili Pavla Drobila, Pavla Blažka, Jiřího Pospíšila a Alexandra Vondru, z nichž se ale jeden každý politicky „odvařil“ buď aférou (Drobil, Vondra, Blažek brněnskou koalicí ODS s ČSSD), anebo stranickou neviditelností (Blažek, po rezignaci na prezidentskou kandidaturu Němcová). Řeči, že se doba změnila a s ní i nároky, jsou jen řeči. Nečasův výběr místopředsedů na mimořádném kongresu v červnu 2010 bylo prostě manažersky chybné rozhodnutí.

Bloudění v kruhu

Pokud ODS v čele s Nečasem prohraje podzimní volby, „čítankově“ vzato by měla následovat volba nového vedení, které by stranu do „velkých“ voleb do sněmovny zkonsolidovalo, rozhýbalo a oživilo. Pak by možná ODS dostala šanci odložit s Nečasem i autoritativní řízení strany, jež bude-li trvat, urychlí její degeneraci. Ostatně, je-li pravda, že mnohem víc než volené orgány ODS ovlivňuje Nečase skupinka jeho nejvěrnějších v čele s paní Nagyovou, pak ODS opsala za uplynulého 2,5 roku pozoruhodný kruh a nalézá se v podobné situaci jako za Mirka Topolánka a jeho rádce-přítele Marka Dalíka. Bloudění v kruhu však znamená sestup, což ostatně ilustrují trendy volebních preferencí ODS. Navzdory tomu Petr Nečas povede stranu nejspíš dál i po jejím podzimním kongresu.

Všechny veličiny ODS to popírají, ale na všech sjezdech a na kongresech ODS obzvlášť rozhodují, kdo bude předseda a kdo místopředsedové, předběžné zákulisní dohody mezi regionálními (krajskými) delegacemi. Na kongresu bude zhruba 500 delegátů a jmenování brněnského Pavla Blažka ministrem spravedlnosti zpečetilo dohodu Jihomoravského a Moravskoslezského regionu, což je přibližně 200 hlasů pro Nečase. Další mu z Olomouckého regionu zajistí stále v ODS vlivný, byť voliči v květnu 2010 vykroužkovaný Ivan Langer, ze středních Čech nejspíš Petr Bendl či z jihočeského regionu Martin Kuba. Jinak řečeno, k moravským hlasům stačí ještě jeden větší český kraj a Nečas jako předseda, ale také Blažek a Drobil jako místopředsedové budou pokračovat.

Pokud to takto či nějak podobně na kongresu dopadne, politický projev ODS se nezmění. Ti, jímž se přezdívá „kmotři“ (tohle velmi zapamatovatelné Topolánkovo označení Petr Nečas zavrhuje), nebudou zbaveni možnosti korumpovat politiku. Z „nové ODS“ definitivně sejde. Vlastně už byla pochována, poněvadž Nečas pouze jedny „kmotry“ zatlačil s pomocí jiných „kmotrů“. Proto klientelistický obraz ODS ve veřejném mínění nebledne, ale trvá dál. Při rozčarování veřejnosti politiky a politikou se vnucuje otázka: Přežije obraz klientelistické ODS, anebo ODS jako vlivná politická strana?

Problém Vlasta Parkanová

Občanská demokratická strana nevypadá, že by si podobné otázky vážně kladla a že by ji zajímalo, jak si na ně odpovídají pravicoví voliči. Ti sice mají teoretickou alternativu v TOP 09, ale prakticky by si zase příliš nepomohli. Reformní (rozuměj zejména škrtací) nasazení „topky“ je sice příkladné, leč prosté upřímné empatie, a poněvadž se začíná masivně týkat i natolik kriticky citlivých oblastí, jako je zdravotnictví, Schwarzenbergova strana prudce ztrácí příznivce. Navíc se teď před ní tyčí dva problémy, z nichž jeden se jmenuje Vlasta Parkanová a druhý církevní restituce.

První místopředsMiroslav Kalousek vyvinul v minulých třech týdnech heroické úsilí zapůsobit na sněmovnu, aby Parkanovou nevydávala k trestnímu stíháníeda TOP 09, ministr financí Miroslav Kalousek, vyvinul v minulých třech týdnech heroické úsilí zapůsobit na Poslaneckou sněmovnu, aby exministryni obrany Parkanovou nevydávala k trestnímu stíhání, poněvadž její obvinění považuje za nesmyslné a zmanipulované. Dokonce zatelefonoval příslušnému vyšetřovateli, který o tom informoval dozorujícího státního zástupce. Premiér Nečas vyjádřil s Kalouskovým postupem nesouhlas. Dále řekl, že si nedovede představit, že by sněmovna Parkanovou nevydala, ba vyzval místopředsedkyni dolní komory, aby o vydání kolegyně a kolegy sama požádala. Nečasovým razantním „doporučením“ koaliční „topce“ vzala za své zdrženlivost některých poslanců ODS, a proto je téměř jisté, že Vlasta Parkanová bude zbavena imunity.

Vzhledem k zasedání mandátového výboru (10. července), procedurálním lhůtám a prioritě církevních restitucí by se to podle kvalifikovaného odhadu poslanců mělo stát 17. července. Pokud by případ obratem neskončil (Kalousek se obrátil na Generální inspekci bezpečnostních sborů, aby prošetřila, jak unikly informace z vyšetřovacího spisu do médií), „topce“ nastanou další starosti. „Případ Parkanová“ a „okradení státu o 658 milionů“ při nákupu letadel Casa, čímž stále šermuje levicová opozice, ale Parkanovou z toho nikdo neviní, budou pro konkurenci „topky“ žírná předvolební témata.

Církevní restituce

Problém číslo dvě Schwarzenbergovy strany se jmenuje církevní restituce. Koalice je má ve vládním programu, jenomže Johnovy Věci veřejné po odchodu z vlády obrátily a zhruba pět pražských poslanců ODS restitucím také nefandí. Bez výjimky je podporuje pouze Gazdíkův poslanecký klub TOP 09 a Starostů a svou autoritou je mnohokrát zaštítil zejména Karel Schwarzenberg.

ODS, TOP 09 a LIDEM budou mít víc než rok času na to, napravit si renomé a v příštích „velkých“ volbách nedopadnout jako sedláci u ChlumceJak se v Nečasově koaliční vládě opakovaně dostávají do střetu ODS a TOP 09, opakovaně se objevuje spekulace, že neschválení zákona o církevních restitucích bude pro „topku“ důvodem pro odchod z vlády a následné sblížení s ČSSD. S nastávající červencovou schůzí sněmovny, jež bude restituce schvalovat ve třetím čtení, tyto dohady ožily. Na nedávné koaliční schůzce se vicepremiérka a šéfka koaliční LIDEM Karolína Peake zástupců TOP 09 rovnou zeptala, co je na těchto spekulacích pravda. A byla ujištěna, že nic. Dá se tomu věřit! Pokud by „topka“ chtěla Nečasovu vládu položit, vhodnou chvíli už propásla.

Ať se Kalousek a Schwarzenberg s premiérem vzájemně „masírují“ jakkoli, nejsou to blázni ani sebevrazi. Jak už bylo řečeno, v říjnu nás čekají dvoje volby a nejspíš zkraje příštího února další – přímá volba prezidenta. Položit za těchto okolností vládu by bylo holé šílenství, což si jistě uvědomuje, byť to nahlas asi neuzná, i levicová opozice. Podávání kandidátek, volební kampaně a vše, co s tím souvisí, bude od politických stran vyžadovat maximální soustředění a nasazení. Je nepředstavitelné, jak bychom tím vším kličkovali ve stavu vládní krize či vlády v demisi. Byl by to jeden velký chaos, jehož důsledky by neodhadnutelně ovlivnily i výsledky všech voleb, které by zasáhl.

Spolu chyceni, spolu pověšeni!

Předpokládá se, že teď v červenci církevní restituce sněmovnou projdou a postoupí do Senátu. Ten má na jejich projednání měsíc a převahou levicových hlasů je zamítne. Zákon se pak asi zkraje září vrátí do sněmovny, kde si s ním opět „pohraje“ levicová opozice, pro niž to bude zlatý hřeb vrcholící předvolební kampaně. A pak se uvidí: buď se najde alespoň 101 hlas pro přehlasování Senátu a restituční zákon bude definitivně schválen, anebo si třeba postaví hlavu pár poslanců ODS a s restitucemi bude amen. Vláda však kvůli tomu nepadne.

TOP 09 ani jiné koaliční straně se už nevyplatí z vlády odcházet, poněvadž až si na jaře 2013 zvolíme prezidenta a 8. března nastoupí do úřadu, bude zhruba čtrnáct měsíců do příštích voleb do sněmovny, jež jsou plánované na jaro 2014. Pro Nečasovu vládu s epilogem „spolu chyceni, spolu pověšeni“! Anebo řečeno jinak, ODS, TOP 09 a LIDEM budou mít víc než rok času na to, napravit si renomé a v příštích „velkých“ volbách nedopadnout jako sedláci u Chlumce.

Autor

Petr Nováček

Petr Nováček | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články