Ceska Pozice

Odpustky za Kalouskovu éru: Prominuto bylo deset miliard na penále

Pokud úřady odpustí devadesát či sedmdesát procent vyměřených pokut za porušení rozpočtové kázně, vytrácí se jejich „výchovná“ funkce.

foto: © montáž ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, foto ČTKČeská pozice

Když Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil v únoru 2011 závěr z auditu správy odvodů za porušení rozpočtové kázně, laicky řečeno odpustků, vyvolalo to nelibost tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. Částečně oprávněnou, protože veškerá kritika za neefektivní systém výběru penále se sesypala na něj, přestože část viny nesli i jeho předchůdci.

Aktuálně NKÚ zveřejnil zprávu z další kontroly odvodů za porušení rozpočtové kázně (týkají se jak dotací z EU, tak ze státního rozpočtu). Kontroloři se vydali na ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství, které je ministerstvem řízeno, aby prověřili „plnění a účinnost opatření k odstranění nedostatků“ zjištěných při předešlé kontrole. Tentokrát se už Miroslav Kalousek bránit kritice nemůže. V období, na které se NKÚ zaměřil, byl šéfem ministerstva financí pouze on. A jaký můžeme z nálezu NKÚ učinit závěr? Určitá snaha o zlepšení systému by tu byla, ale k optimálnímu stavu to má stále hodně daleko.

Předchozí kontrola

Připomeňme ta nejzásadnější zjištění z předchozí kontroly odpustků, která se týkala období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2009. Na ministerstvu financí se v té době vystřídali čtyři ministři: Bohuslav Sobotka (ČSSD), Vlastimil Tlustý (tehdy ODS), Miroslav Kalousek (tehdy KDU-ČSL) a Eduard Janota (nestraník). Jaká byla bilance?

„Odpustky“ udělovali všichni čtyři ministři, a všichni po svém. Zpráva NKÚ z února 2011 tvrdí, že „od 1. ledna 2006 do 19. května 2006 promíjelo ministerstvo financí odvody a penále na základě vlastního uvážení. Od 19. května 2006 do 29. února 2008, kdy zákon stále neupravoval důvody pro prominutí, ministerstvo postupovalo podle vlastní vnitřní směrnice. Od 1. března 2008 do konce kontrolovaného období byly zákonem stanoveny jako důvod prominutí ,důvody hodné zvláštního zřetele‘. Přesto ministerstvo financí dále postupovalo podle vnitřní směrnice a promíjelo odvody a penále podle typu porušení rozpočtové kázně.“

NKÚ nebyl ve své kritice správy odpustků osamocen. Netransparentnost promíjení odvodů kritizovala i Evropská komise.Auditoři dospěli k závěru, že „postup ministerstva financí nevede příjemce prostředků státního rozpočtu k dodržování rozpočtové kázně“. NKÚ nebyl ve své kritice správy odpustků osamocen. Netransparentnost promíjení odvodů kritizovala i Evropská komise. O nálezu NKÚ jednala vláda Petra Nečase. Kabinet vzal zjištění pouze na vědomí, ministerstvu financí ale neuložil žádná nápravná opatření. Zprávou NKÚ se zabýval také sněmovní kontrolní výbor. Ten ministerstvo financí vyzval, aby v průběhu roku 2012 zpracovalo a předložilo návrh na zefektivnění systému správy odvodů za porušení rozpočtové kázně a navrhlo příslušné legislativní změny.

Co se zlepšilo?

NKÚ při nedávné kontrole zjišťoval, jak se nápravná opatření odrazila v praxi, a prověřoval správu odvodů za porušení rozpočtové kázně od roku 2011 do 1. čtvrtletí letošního roku. Jak to dopadlo?

Systém se nezlepšil

A jaká je bilance za nyní kontrolované období od roku 2011 konce března 2013?

„Tato kontrolní akce zjistila, že došlo ke zlepšení situace a generální finanční ředitelství prominulo 73 procent vyměřeného odvodu a penále. Ke snížení prominuté částky sice došlo (viz devadesát procent za předchozí kontrolované období – pozn. red.), ale nelze konstatovat, že je oblast správy odvodů za porušení rozpočtové kázně hospodárné a efektivní,“ konstatuje se v pondělí zveřejněném kontrolním závěru.

Čím toto tvrzení kontrolní úřad zdůvodňuje? Dle NKÚ totiž ke snížení procenta prominutého odvodu a penále došlo zejména přísnějším posuzováním žádostí na Generálním finančním ředitelství, nikoliv zlepšením systému. Kontroloři poukazují na to, že je stále administrativně náročný.

Nejde jen o samotnou státní správu, ale i příjemce dotací. „Právní nejistota příjemců dotací ve věci rozhodnutí o jejich žádosti o prominutí (kdy čekací doba dosahuje téměř půl roku) může mít výrazně negativní dopad na jejich činnost,“ konstatuje NKÚ.

Co zlepšovat je i v oblasti transparentnosti promíjení odpustků. Ta byla dle kontrolorů zvýšena jen omezeně. „Negativně ji ovlivňuje fakt, že doporučení komise nejsou odůvodňována, a dále skutečnost, že ani důvody pro prominutí dosud nebyly přesně definovány,“ konstatuje v závěrečné zprávě NKÚ.

K čemu pak ty sankce jsou?

Je jasné, že striktní dodržování zákona upravujícího postup při porušení rozpočtové kázně by mohlo znamenat likvidaci příjemce peněžních prostředků, protože někdy by i za banální porušení pravidel či za porušení regulí, které sami nemohli ovlivnit, měli vracet celou nebo podstatnou část dotace.

Na druhou stranu, pokud úřady odpustí devadesát či sedmdesát procent vyměřených pokut, vytrácí se jejich „výchovná“ funkce. Není důvod nedopustit se „přešlapu“ znovu. Tím nejpodstatnějším problémem je však samotný systém, efektivita správy odpustků a transparentnost jejich posuzování. Jak ukazují závěry z kontrolní akce NKÚ, je v tomto ohledu hodně co zlepšovat.

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.