Odpověď právníků na Kalouskův dotaz není důkazem neviny Parkanové

Právníci se vyjadřují k tomu, zda měla Parkanová povinnost zajistit znalecký posudek. Nezabývají se ale tím, jestli spáchala trestný čin.

Bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová se může spolehnout na svého „obhájce“ Miroslava Kalouska. foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová se může spolehnout na svého „obhájce“ Miroslava Kalouska.

Aktualizováno. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se v kauze letounů Casa pasoval do role soudu a vyslovil verdikt: bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová se ničeho protizákonného nedopustila. V pořadu Otázky Václava Moravce, který vysílala Česká televize v neděli 24. června, Kalousek konstatoval, že se musí prošetřit, co vedlo policii k tomu, že se dopustila nepravdivého a vylhaného obvinění.

Jako jeden z podkladů pro svou argumentaci použil ministr právní názor ředitele Ústavu státu a práva. Zjednodušeně řečeno však šlo pouze o odpověď na jednu Kalouskovu otázku – zda zákon stanovuje povinnost v takovém případě vypracovat posudek. Právníci neposuzovali, zda Vlasta Parkanová zneužila pravomoci veřejného činitele a zda se dopustila porušení povinnosti při správě cizího majetku, za což ji chce policie stíhat.

Nicméně pro ministra financí byl názor právníků jasným důkazem potvrzujícím nevinu. Ale co stanoviska oponentů, včetně policie, které s Kalouskovým nesouznějí? A jak se do centra pozornosti dostalo ono kouzelné slovo „posudek“?

Na slovo skoupá policie

Kauza letadel Casa je plná nepřesností a významnových posunů, které orientaci v případu zásadně komplikují. Protikorupční policie, která věc prošetřuje, je zatím poměrně tajemná. Zřejmě má pádný důvod. Jediné oficiální prohlášení poskytla prostřednictvím tiskového mluvčího Jaroslava Ibeheje 13. června.

Jde o informaci, že kriminalisté doručili Poslanecké sněmovně žádost o vydání místopředsedkyně Vlasty Parkanové k trestnímu stíhání. Informování o případu si vyhradilo Vrchní státní zastupitelství v Praze. Na dotazy ČESKÉ POZICE týkající se konkrétních trestných činů, nic konkrétního nesdělilo (viz závěr článku). Všechny další zprávy o kauze Casa jsou tedy „pouhou“ interpretací politiků a novinářů.

Jak přesně vyšetřovatel argumentuje v žádosti o vydání Parkanové, ani jakou roli hraje chybějící posudek, nikdo z protikorupční policie nekomentovalPrvním politikem, který žádost o vydání Parkanové potvrdil, byl předseda ČSSD a šéf mandátového a imunitního výboru sněmovny Bohuslav Sobotka pro iDNES.  Web dále napsal, že podle informací jednoho z členů výboru policie tvrdí, že bývalá ministryně obrany způsobila škodu 658 milionů korun.

Lidovky.cz dodaly, že Parkanová nedoplnila návrh na nákup letadel znaleckým posudkem o ceně, i když to byla její povinnost. Jak přesně vyšetřovatel argumentuje v žádosti o vydání Parkanové, ani jakou roli hraje chybějící posudek, však nikdo z protikorupční policie nekomentoval. I tak se veškerá pozornost upřela na znalecký posudek.

Přitom policejní žádost o vydání Parkanové je obsáhlejší. „Popis skutku, který se měl stát, je vylíčen, tuším, na pěti stránkách. Policie poukazuje na to, že nebylo vyhlášeno výběrové řízení na nákup letadel a že nebylo zajištěno jejich ocenění," uvedl pro ČESKOU POZICI Jeroným Tejc (ČSSD), předseda mandátového a imunitního výboru.

Jedeme podle výjimky

Posléze se na veřejnost dostaly další interpretace a nepřesnosti, jež vedly ke zkreslení. V zásadě šlo o následující:

V mediálních výstupech, ČESKOU POZICI nevyjímaje, se objevila nesprávná informace, že nákup letadel Casa se odehrával v režimu jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU). Jako první s touto informací pracoval v červenci 2011 týdeník Euro. Od té doby se nikdo z ministerstva obrany neohradil proti tomu, že jde o opakovanou nepravdu. A dokonce s JŘBU sami donedávna ve svých prohlášeních operovali i někteří zástupci ministerstva obrany. Média to považovala za danost. Přitom jde o informaci, která je pro nynější kauzu podstatná.

Pokud by totiž šlo o JŘBU, pak zákon o majetku České republiky stanovuje, že cenu tomto v režimu lze sjednat do výše rovnající se ocenění majetku. Zákon sice obecně neukládá povinnost zpracovat ocenění a ani nestanovuje, že ho musí vyhotovit znalec, nicméně odpovědná osoba musí být schopna dokázat, že cena uvedená ve smlouvě nepřesáhla zákonem požadovanou cenu. Takovým důkazem je právě posudek s oceněním majetku.

Jenže skutečnost se má jinak. Až při opakovaném dotazu ČESKÉ POZICE odpovědělo ministerstvo obrany po konzultaci s právníky: při nákupu letadel Casa nebyl využit režim JŘBU, nýbrž postup na základě výjimky ze zákona o veřejných zakázkách, kterou tento zákon v paragrafu 18 připouští. Ta umožňuje, že zadavatel nemusí postupovat podle zákona o veřejných zakázkách, jestliže „jejich předmětem je výroba nebo koupě zbraní, zbraňových systémů, střeliva nebo zabezpečení dalšího vojenského materiálu, je-li to nutné k zajištění obrany nebo bezpečnosti státu“. Což v důsledku umožňuje vyvázat se z povinnosti uzavřít dle zákona o majetku České republiky smlouvu s cenou do výše ocenění majetku.

Ministerstvo obrany zaslalo 7. listopadu 2008 zprostředkovateli nákupu, firmě Omnipol, výzvu k jednání ve věci veřejné zakázky. Správnost postupu ministerstva potvrdil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Nákup se nicméně nelíbil Evropské komisi.

České republice dokonce hrozila, že ji zažaluje u Soudního dvora Evropské unie pro porušení pravidel zadávání veřejných zakázek. Důvodem bylo, že na nákup letadel nebyla vypsána řádná soutěž. Komise se nakonec spokojila s ujištěním, že Česko bude napříště postupovat striktně podle unijních pravidel.

Parkanová - řádný hospodář?   

V mediálních výstupech se objevila nesprávná informace, že nákup letadel Casa se odehrával v režimu jednacího řízení bez uveřejněníZ čeho tedy vycházejí protikorupční kriminalisté, když žádají sněmovnu o vydání Vlasty Parkanové? Vzhledem k omezenému množství dostupných informací, které potvrdila sama policie, to lze zatím opravu jen odhadovat. Připomeňme však, že zákon o majetku České republiky ukládá povinnost využívat majetek státu hospodárně a účelně. A dále stanovuje, že „fyzické osoby, které z titulu svých funkcí (...) činí právní a jiné úkony týkající se majetku a plní další úkoly stanovené tímto zákonem, jsou povinny provádět tuto činnost s odbornou péčí (...)“. Porušením stanovených povinností odpovídají za škodu, která tím státu vznikla, a této odpovědnosti se nelze zprostit.

Posudek, který nechala vypracovat protikorupční policie u americké společnosti American Appraisal, vnáší důvodné podezření, že se Vlasta Parkanová dle zákona nechovala. A v takovém případě má policie povinnost konat. Věcí soudu je zvážit, zda policií předložený posudek je korektní, odborný a úplný.

Odpověď na jednu otázku

A nyní se vraťme ke Kalouskově obraně. Ministr financí a nejaktivnější obhájce Vlasty Parkanové nechal zpracovat posudek v Ústavu státu a práva. Jeho ředitel Jan Bárta v úvodu materiálu praví, že základní otázkou, na kterou má odpovědět, je, zda zadavatel měl povinnost zpracovat znalecké posudky na ocenění majetku. „Závěr je, že zadavatel takovou povinnost v žádném případě neměl,“ píše Bárta.

S názorem Bárty se shoduje i dokument Legislativní rady vlády, který vypracoval Petr Mlsna, náměstek vicepremiérky Karolíny Peake. Kalousek právní názory prezentuje jako jasný důkaz neviny Parkanové. Jenže...

  • Zopakujme, že otázka pro právníky zněla, zda bylo povinností zpracovat posudek.
  • Zopakujme, že právníci neposuzovali, zda Vlasta Parkanová, coby ministryně obrany, zneužila pravomoci veřejného činitele a zda se dopustila porušení povinnosti při správě cizího majetku.
  • Připomeňme dále, že ČESKÁ POZICE již dříve informovala, že ani v případě, kdy by zakázka proběhla v režimu JŘBU, neměla Vlasta Parkanová povinnost zajistit znalecký posudek. O ničem takovém není v zákoně o majetku ČR zmínka. Tento směr se může nakonec ukázat jako irelevantní.

Miroslav Kalousek přesto v ostrém a emotivním vystoupení v nedělních Otázkách Václava Moravce konstatoval: „Jsem hluboce přesvědčen, že jsme svědky bezprecedentního policejního útoku na demokratické rozhodovací mechanismy státu.“ A pokračoval: „Zcela důsledně musíme vyšetřit, co vedlo policii k tomu, že se dopustila naprosto nepravdivého a vylhaného obvinění.“

Kalouskovy mezery

Ministr má zřejmě mezery ve znalosti trestního řádu. Ten totiž praví, že „nasvědčují-li prověřováním zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného“. Policie je tedy v případě podezření povinna konat. A na soudu je, aby věc posoudil a rozhodl.

V souvislosti s žádostí policie o vydání Parkanové hovořil Kalousek o náběhu na policejní stát. Bylo by na místě, aby se tímto tvrzením zabýval prezident, premiér a ministr vnitra, popřípadě tajné služby, a ověřila se platnost tvrzení. Ukáže-li se jako pravdivé, měli by odpovědní začít konat. Konat by ostatně měli i v případě, že ze strany Kalouska šlo jen o zastrašování orgánů činných v trestním řízení.

Aktualizace:

Až po vydání tohoto článku dorazila odpověď Vrchního státního zastupitelství v Praze na dva dotazy ČESKÉ POZICE týkající se kauzy Casa.

  1. Ze spáchání jakých konkrétních trestných činů jepodezřelá Vlasta Parkanová?
  2. Je pravdivé konstatování ministra financí MiroslavaKalouska, že „v tom obvinění je jedna jediná věta, o kterou je to opřeno. Oni (Parkanová a tehdejší šéf sekce vyzbrojování ministerstva obrany Jiří Staněk) se dopustili trestných činů tím, že nezadali znalecký posudek na cenu obvyklou, ač si této zákonné povinnosti měli být vědomi“?

Tisková mluvčí VSZ Irena Válová zaslala redakci vyjádření dozorového státního zástupce:

„K věci se vyjadřovat nehodlám, neboť v tomto stádiu je trestní řízení neveřejné a je třeba respektovat zásadu presumpce neviny. Také bych nechtěl rozpoutat další výměnu „odborných“ názorů na stránkách tisku či v dalších médiích, a to ani s ministrem financí Ing. Kalouskem, ani s nikým jiným, kdo není účastníkem trestního řízení. Můj právní názor bude vyjádřen v rozhodnutí, které bude následovat v přiměřené době poté, kdy obviněný, Mgr. Staněk, respektive jeho obhájce, předloží orgánům činným v trestním řízení písemné odůvodnění stížnosti do usnesení o zahájení trestního stíhání podle §160 odst. 1 trestního řádu.“