Diskuse k článku

Odkaz Jana Husa: Palacký, Masaryk a česká náboženská otázka

Církevní reformátor, upálený 6. července 1415, předal dalším generacím touhu po přesahu vlastní omezenosti. Úkolem je transcendovat se tím, co otec národa označoval za božnost a první československý prezident za nekonečnost.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

Mir

Musím též přispět a nemohu jinak.

Hus se pro Čechy stal ikonou reformace - hledání autenticity a pravdivosti své víry. Byli zde tehdy i jiní.

Např. valdenští, kteří se zřekli jakéhokoli násilí a s katolickou církví se zcela rozešli (Karel IV. je nechával

upalovat). Naopak v klérus i panovnické rody přitahovala devotio moderna vyvrcholivší Kempeského

"Následování Krista". Někde mezi stála městská bratrstva (begharti, lombarští) a samorostlí myslitelé

jako Chelčický. Přes veškerý svůj přínos mohl Hus někdy působit umírněněji a husitsví se svými válkami

opravdu vrcholem české reformace nebylo. To byla až jednota bratrská s Blahoslavem a Komenským. Palacký jako historik se snažil být objektivní ke katolíkům i utrakvistům. Masaryk byl protagonistou vědeckého pozitivismu. Prohlásil "říkám Ježíš, ne Kristus" čímž jeho osobu zredukoval na náboženského učitele. Tím se i přes své vysoké morální hodnoty v náboženských otázkách poněkud míjel.

0/0
4.8.2014 22:55