Odborníci varují před přehnaným optimismem. Lidé se stále méně testují

Zdá se, že lidé ztratili zájem a motivaci nechat se testovat. Dokonce i v situaci, kdy na sobě pozorují příznaky. Důkazem, že Česko nemá vyhráno, je ukazatel pozitivity. Výrazně neklesá a onemocnění se prokazuje u více než čtvrtiny testovaných za den. Lidí, kteří nemají příznaky, navzdory tomu nemoc šíří, je v populaci stále hodně.

Domovy pro seniory obdržely rychlotesty na koronavirus a okamžitě začaly s... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Domovy pro seniory obdržely rychlotesty na koronavirus a okamžitě začaly s... | foto:  Petr Topič, MAFRA
Domovy pro seniory obdržely rychlotesty na koronavirus a okamžitě začaly s...

Zdá se, že opatření proti koronaviru zabírají, ale odborníci varují před přehnaným optimismem. Háček je v tom, že se lidé čím dál méně nechávají testovat. Výpadek se promítá i do celkového množství pozitivně testovaných. Šéf Biologického centra Akademie věd a virolog Libor Grubhoffer považuje prudký pokles odběrů za velkou chybu. Může dokonce představovat „utajený var“ v současné pandemické situaci.

„Zdá se, že lidé ztratili zájem a motivaci nechat se testovat. Dokonce i v situaci, kdy na sobě pozorují příznaky,“ řekl. Důkazem, že Česko nemá vyhráno, je dle Petra Smejkala, šéfepidemiologa IKEM, ukazatel pozitivity. Výrazně neklesá a onemocnění se prokáže u víc než čtvrtiny testovaných za den. Lidí, kteří nemají příznaky, navzdory tomu nemoc šíří, je podle něho v populaci stále hodně.

Neuvádění kontaktů

Podobně situaci vidí i epidemiolog Rastislav Maďar, jenž rovněž volá po větším počtu odběrů. „Na stále vysoké pozitivitě testů je vidět, že prověřovat by se mělo víc lidí. Ti s příznaky však na test často nejdou, protože nechtějí komplikovat život sobě ani svým kontaktům. Anebo někteří kontakty úmyslně ani neuvedou,“ vylíčil Maďar.

Na stále vysoké pozitivitě testů je vidět, že prověřovat by se mělo víc lidí. Ti s příznaky však na test často nejdou, protože nechtějí komplikovat život sobě ani svým kontaktům. Anebo někteří kontakty úmyslně ani neuvedou.

„Bohužel se množí zprávy, jež ale nemohu ověřit, že někteří zaměstnavatelé vybízejí své zaměstnance, u kterých se objeví příznaky respirační infekce, aby jen zůstali doma a na test nechodili. Pokud se to opravdu děje, je to špatně. Spousta jejich potenciálně nakažených kontaktů nám pak uniká a nemoc šíří,“ řekl epidemiolog Petr Smejkal. Naopak příkladný je podle něho postup mladoboleslavské Škodovky, která se sama pustila do masivního testování svých zaměstnanců.

„V současnosti měsíčně provádíme zhruba 2500 testů. Zaměstnanec test PCR nehradí, pokud je prověřován pro podezření na covid19 nebo z důvodu pracovní cesty za hranice,“ řekla mluvčí společnosti Kamila Biddle. Šéf resortu zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) naznačil, že by stát mohl odpovědné firmy „odměnit“ dotacemi, ovšem na antigenní testy, které jsou levnější, ale méně spolehlivé, než metoda PCR. Výsledek antigenního testu je znám po provedení výtěru z nosu zhruba do 15 minut.

Pokles testování trápí i kraje a volají po změně strategie. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák na Twitteru napsal, že lidé nejsou k testům indikovaní. Dodal, že je z vývoje v rozpacích. Epidemiolog Smejkal má ale jasno. Antigenními testy by se měli podle něho plošně testovat i učitelé, zdravotníci či zaměstnanci rizikových provozů, zejména tam, kde musí pracovat neodděleně hodně lidí pohromadě.

Nejvěrohodnější čísla

Na antigenní testy sází i virolog Libor Grubhoffer, který by se dokonce nebránil plošnému testování, k němuž se uchýlilo například Slovensko. „Nečekal jsem, že ochota lidí se otestovat půjde tak dolů. Proto bych nyní plošné testování podpořil,“ uvedl. Naopak epidemiolog Rastislav Maďar v něm cestu nevidí, stejně jako většina vládních představitelů. O poznání jiný názor na testování sdělil přednosta Kliniky infekčních a parazitárních chorob Nemocnice Na Bulovce Jiří Beneš.

Důležitější je sledovat počty hospitalizovaných a vážných případů v nemocnicích. To jsou nejvěrohodnější čísla, která máme. I tyto údaje sice klesaly, ale nelze z nich s jistotou vyčíst, že epidemii dochází dech.

Mixování antigenních a PCR testů podle něho vnese do řeči čísel další chaos. „Doposud byla diagnostika založena na metodě PCR, nyní to bude podle antigenů, které jsou méně citlivé, tedy budou chodit nižší čísla, méně lidí se tím prokáže. Už jen přechod na jinou testovací metodu čísla změní,“ řekl Beneš. Upínat se proto k číslům ukazujícím počty nakažených není podle něho užitečné. „Důležitější je sledovat počty hospitalizovaných a vážných případů v nemocnicích. To jsou nejvěrohodnější čísla, která máme,“ dodal.

I tyto údaje sice klesaly, ale nelze z nich s jistotou vyčíst, že epidemii dochází dech.Data o počtu úmrtí na covid má dle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška smysl zveřejňovat zhruba po třech dnech až týdnu: „V reálném čase se údaj o zemřelém nedostane ani v obecné době do centrálních statistik.“ Pozdější korekce dat dle něho vyvolávají u veřejnosti představy, že se statistiky zpětně mění.