Oč jsou Franz a Samková horšími kandidáty nežli Jakl s Bobošíkovou?

Mainstreamová média nám uměle (a falešně, jak by řekl Václav Klaus) selektují prezidentské kandidáty na „relevantní“ a jaksi „irelevantní“.

foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Se zájmem jsem si ve čtvrtek rozkliknul na Českých novinách (serveru agentury ČTK) zprávu s titulkem „Kandidáti na Hrad pro ČR v EU, liší se v pohledu na integraci“. Budiž, pouták to není právě nejpoutavější, ale řádek v četkařském redakčním systému není nafukovací. Ale raději k textu samému. Jde o anketu ČTK mezi „uchazeči o křeslo hlavy státu“ na téma vztahu Česka k Evropské unii.

Pokud jsem se nepřepočítal, v anketě odpovídá deset prezidentských kandidátů: Jan Fischer, Miloš Zeman, Karel Schwarzenberg, Jiří Dienstbier, Přemysl Sobotka, Zuzana Roithová, Jana Bobošíková, Ladislav Jakl, Vladimír Dlouhý a Táňa Fischerová. Desítka aspirantů se shoduje v tom, že budoucnost Česka leží v EU, ale názory na míru začleňování se pochopitelně liší – například paní Bobošíková by navrátila některé pravomoci národním státům a podle Klausova tajemníka Jakla by měl jít vývoj v EU opačně, než jde nyní.

Kdo a jak v anketě filtruje, která desítka z devatenácti existujících adeptů je relevantní a která je jakoby irelevantní?To je v pořádku, taková je pluralita názorů. Jen mi neštymuje, že je v anketě desítka adeptů o vládnutí na Hradě, ale těch prezidentských kadidátů je už v Česku přece jen více. Podle české Wikipedie, která vede podrobný vývoj zájmu o české prezidentství, máme v tuto chvíli devatenáct uchazečů. Vedle citovaných desíti jsou to ještě tito lidé: sochař Emil Adamec, aktivista Petr Cibulka, sociolog Martin Fafejta, umělec Vladimír Franz, politik Jiří Karas, kartářka Jana Lysoňková, právnička Klára Samková, extremista Tomáš Vandas a nezávislý Josef Toman.

Tož tak. Rozumím tomu, že anketa nemusí být kompletní. Rozumím tomu, že si autor může vybírat, koho zařadí a koho ne. Rozumím tomu, že některé kandidáty není snadné rychle kontaktovat a rozumím tomu, že někteří nepoužívají e-mail... Rozumím také tomu, že veřejnoprávní tisková agentura chce zachovat vážnost prezidentské přímé volby a některým vědmám nebo latentním „náckům“ nedá ve své anketě prostor. Rozumím rovněž tomu, že zpráva nemůže mít 20 tisíc znaků a vůbec – nic není kompletní. To vše chápu.

Všestranně pro svobodné vytváření názorů?

Ale také tu máme zákon o České tiskové kanceláři 517/1992 Sb., kde se v článku 2 praví: „Posláním tiskové kanceláře je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů.“ Soudím, že právě v případě prezidentské volby, kdy rozhodují občané, pro něž je tiskový servis určen, by se takovému apelu na objektivnost a všestrannost mělo dostávat obzvláštní důležitosti. ČTK zůstává i dnes – v ekonomicky nelehké době – jedním z nejserióznějších médií u nás, určuje vysoký mediální standard a je to jen dobře. A díky za to.

Nejde jen o tuto jedinou anketu. Jde o vytváření dlouhodobého dojmu, jací kandidáti na českého prezidenta jsou jakoby „relevantní“, a kteří naopak „irelevantní“. Kdo to může v ČTK posoudit? Redaktor, vydávající směnaři nebo šéfka domácí redakce? Když si soukromé médium napíše, že se mu třeba líbí Franz, jiné bude zase prosazovat Fischera a bojkotovat Zemana, proč ne. Má na to právo. Může si ale vybírat veřejnoprávní médium? Nemělo by oslovit všechny, anebo raději pak nikoho?

I proto se nezbývá ptát, oč je oproti devíti vynechaným adeptům relevantnější pan Jakl, jenž poskytl dle Mladé fronty DNES rozhovor do knihy Deset tisíc extremistů, na které se podílel manažer neonacistické skupiny Conflict 88? Oč je lepší věčná kverulantka Bobošíková nebo bývalý komunista Dlouhý, který „uplácí“ dvacetikorunou sběrače podpisů? Proč se mezi jakoby „opravdovými“ zájemci objevuje naprosto nevýrazná Fischerová, která je tak hodná, že chuděra ani prezidentkou být nechtěla, ale tak nějak to, no, skoro z donucení „vzala“?

Je zkrátka s podivem, že Vladimíra Franze, řádného profesora a držitele mnoha profesních ocenění, řadí mainstreamová média do škatulky kandidátů „irelevantních“. Když ČESKÁ POZICE rozeslala 23. července ostatním médiím zprávu s Franzovým potvrzením kandidatury, nikdo ji nezvedl. I proto, že má pan profesor daleko komplexnější myšlení i vyjadřování a neřekl něco prostého ve smyslu: „Yes, I can“, jako ostatní adepti.

Novináři se jej, jak malí kluci (a holky, Barboro Tachecí!), neustále ptají, proč je modrý a proč má ten špendlík v nose, jestli snad někdy nespapal Karkulku a zdali si na koncertu Orlíku v únoru 1990 zavázal levou kanadu... Škoda, že je nezajímá jeho pohled na budoucnost České republiky v Evropské unii. Byla by to objektivní informace pro svobodné vytváření názorů.