Ceska Pozice

Obnova Evropy po koronaviru: Rozdělení obrovské částky hatí spory

Online schůzka v pátek 19. června byla první příležitostí hlav vlád a států Evropské unie vyjádřit se k návrhu Evropské komise sedmiletého rozpočtu EU ve výši 1,1 bilionu eur a k plánovanému fondu obnovy ve výši 750 miliard eur, který Evropě pomůže vymanit se z koronavirové krize. Spory se vedou o číslech a klíči k naporcování peněz.

Evropská komise (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Evropská komise (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
Evropská komise (ilustrační foto)

První kapitola očekávaného letního dramatu s názvem „Jak lídři členských států Evropské unie hledali shodu na plánu obnovy po koronaviru“ je dopsána. Ba co víc – otevřela cestu pokračování, tedy i možnému vyvrcholení celého příběhu, jež se očekává v červenci v Bruselu. Tam už se premiéři a prezidenti evropské sedmadvacítky v rámci Evropské rady uvidí osobně, v pátek 19. června na sebe promlouvali přes videokonferenci, Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO). Ten má stejně jako ostatní lídři členských států právo veta.

Online schůzka byla první příležitostí hlav vlád a států Evropské unie, aby se vyjádřily k návrhu Evropské komise (EK) na podobu sedmiletého rozpočtu EU ve výši 1,1 bilionu eur, a zejména k plánovanému fondu obnovy ve výši 750 miliard eur, který Evropě pomůže vymanit se z krize zaviněné pandemií koronaviru. Byť se státníci shodli, že se evropská ekonomika restartovat musí, spory trvají ohledně čísel a klíče, dle nějž se naporcuje obří balík peněz.

Nezdolatelný úkol

Například český premiér odmítl, aby se eura z chystaného fondu obnovy rozdělovala pro členské státy dle nezaměstnanosti za uplynulých pět let, jak navrhuje EK. Argumentoval, že tento ukazatel nemá s pandemií nic společného. Česko, které až dosud mělo nezaměstnanost nízkou, by kvůli tomu přišlo o peníze. „Snižuje to alokaci pro naši republiku zhruba o šest miliard eur. S tím nemůžeme souhlasit,“ uvedl Babiš. „Kritéria rozdělování musejí být spravedlivá pro všechny,“ dodal a navrhl, aby se spíš bral v úvahu meziroční pokles hrubého domácího produktu (HDP) či míra hrubého národního důchodu.

Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že spory zástupců členských států trvají, chce však hledat kompromisy. Proto ho čeká maraton separátních vyjednávání. Plody svého úsilí chce sklidit na červencovém setkání lídrů v Bruselu. Zasypat příkopy a urovnat letité neshody během několik týdnů se však jeví nezdolatelným úkolem. „Někteří si myslí, že objem peněz je příliš vysoký. Jedna skupina států chce pouze granty, jiná se zase zaměřuje plně na úvěry,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že EU by se měla soustředit i na to, aby peníze mohly rychle proudit, bez zbytečné byrokracie.

Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že spory zástupců členských států trvají, chce však hledat kompromisy. Proto ho čeká maraton separátních vyjednávání. Plody svého úsilí chce sklidit na červencovém setkání lídrů v Bruselu. Zasypat příkopy a urovnat letité neshody během několik týdnů se však jeví nezdolatelným úkolem.

Před přílišným spěchem však varoval nizozemský premiér Mark Rutte. „Obsah je to hlavní,“ zdůraznil s tím, že případné nenalezení dohody do poloviny července až tak velkou škodu nezpůsobí. Na rychlosti je ale nutné nabrat při rozhodování o víceletém finančním rámci EU na roky 2021 až 2027. K tomu český ministerský předseda poznamenal, že jej lze projednávat odděleně od dohadů o fondu obnovy. „Stále vidím prostor pro úpravy v jednotlivých kapitolách, konkrétně posílením tradičních politik,“ zdůraznil Babiš.

Pokud jde o příjmovou stránku rozpočtu, není příliš nakloněn jakýmkoliv novým vlastním zdrojům, které by neúměrně dopadly na státy s nižšími příjmy. Vedle toho by zrušil rabaty, jež využívají někteří čistí plátci, aby získali zpět část svých příspěvků do eurofondů. Z případného krachu dohody o evropském plánu obnovy varovala lídry sedmadvacítky i Evropská odborová konfederace. Coby důsledek koronakrize Evropě podle odborářů hrozí ztráta až 42 milionů pracovních míst, z toho zhruba 400 tisíc jen v Česku.

„Neříkáme, že musí přistoupit na první papír, který leží na stole, ale jsou věci, o kterých diskutovat jde. Chceme, aby členské země v sobě našly sílu a hledaly dohodu, přestože mají poměrně rozdílná stanoviska,“ řekl Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. Premiér Babiš v reakci na apel odborů potvrdil, že bere zřetel na pracovní místa občanů v Česku. „Naším hlavním úkolem je, abychom coby republika udrželi míru nezaměstnanosti tak nízko, jak se nám to dařilo v posledních letech, podpořili zaměstnanost u nás doma a postarali se tak o naše občany,“ řekl.

Evropský plán obnovy

  • Evropská komise (EK) navrhuje podpořit ekonomiku EU, postiženou koronavirovou krizí, speciálním balíkem opatření v hodnotě 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun).
  • 500 miliard eur z toho mají být přímé platby (granty), 250 miliard má jít na úvěry.
  • Podle propočtů EK by nejvíce měla inkasovat Itálie, která má v součtu sum z grantů a úvěrů dostat 173 miliard eur. Následují Španělsko se 140 miliardami a Polsko se 63 miliardami. Česko má dostat přes 19 miliard. Navržené částky se mohou změnit, pokud dojde k úpravě „rozdělovacího“ klíče, o což vedle postkomunistických států usiluje i část zemí ze západní části EU.
  • EU si na provedení plánu vypůjčí, vydá kvůli tomu evropské dluhopisy s až 30letou dobou splatnosti, bude je splácet od roku 2028. Dluhopisy budou zaručeny rozpočtem EU.
zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.