Občanský demokrat versus občanská společnost

Politici mají nahnáno. Jinak si tak hysterickou reakci poslance Marka Bendy na požadavky občanské platformy Vraťte nám stát vysvětlit nelze.

Opakování rádoby hanlivých žvástů o „nepolitické politice“ bylo v případě Marka Bendy nejen kontraproduktivní, ale dočista až trapné. foto: © repro ČTČeská pozice

Opakování rádoby hanlivých žvástů o „nepolitické politice“ bylo v případě Marka Bendy nejen kontraproduktivní, ale dočista až trapné.

KOMENTÁŘ Jana Schneidera / Občanský demokrat versus občanská společnost – tak vyznělo vystoupení poslance Marka Bendy, který odpovídal na otázky moderátora po čtvrteční tiskové konferenci nově ustavené platformy „Vraťte nám stát“. V této platformě se spojilo 23 občanských iniciativ a organizací, které požadují obnovení elementární důvěry občanů v demokracii a právní stát. To je jev nezvyklý, což potvrzuje i zřetelně nervózní a popuzená reakce poslance Bendy.

Je opravdu podivuhodné, že se široce rozmanitý názorový vějíř iniciativ byl schopen na něčem shodnout. Jenže současná vláda se chová velmi podobně jako předlistopadový režim – ten dal svou činností dohromady lidi, kteří by se za jiných okolností sotva pozdravili, těžko by si sedli k jednomu stolu, a na společné akci by se nesjednotili ani náhodou. Přesto se to stalo, za což mu budiž paradoxně vysloven maličký, spíše symbolický, přesto však dík.

Současná vláda se chová velmi podobně jako předlistopadový režimTi, co onu těžko představitelnou spolupráci zažili, na to nikdy nezapomenou. Už proto, že něčím připomíná současnost. Jeden z mluvčích platformy totiž formuloval zcela „chartistickou“ myšlenku: neprosazujeme žádný politický názor. Chceme jen znovu zavést jasná pravidla, podle nichž se pak do sebe demokraticky pustíme.

Snaha Marka Bendy diskreditovat hned zkraje tuto platformu opakováním rádoby hanlivých žvástů o „nepolitické politice“ byla v jeho případě – zejména vzhledem ke čtyřem letům v kriminálu jeho otce, jimiž stvrdil důležitost tohoto typu angažovanosti – nejen kontraproduktivní, ale dočista až trapná.

Na čem se nová platforma sjednotila

„Vraťte nám stát“ požaduje sestavit „občanskou“ vyšetřovací komisi, která vyšetří napojení organizovaného zločinu a kmotrů na politiku, veřejnou správu a justici. V této souvislosti pokládá za nezbytné zajistit odtajnění a zveřejnění materiálů BIS, týkajících se aktivit lobbistů, kmotrů a mafiánů a jejich propojení na politiky a další veřejné činitele. Následně hodlá zajistit vyvození odpovědnosti, včetně trestní, vůči všem aktérům. A konečně navrhuje prosadit návrhy zákonů, které zabrání opětovnému vzniku mocenského monopolu.

Cíle to jsou ambiciózní, ale realizačně by se mohly zadrhnout. Projděme si je jeden po druhém.

Vyšetřovací komise

Prvním požadavkem je vznik parlamentní vyšetřovací komise složené z neposlanců (zástupců protikorupčních iniciativ, zástupců akademické obce, duchovních, bývalých politických vězňů a dalších důvěryhodných osobností). Ze zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (§ 48 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb.) by stačilo vypustit podmínku, že členy vyšetřovací komise mohou být jen poslanci. Komise by dostala za úkol z dostupných materiálů zjistit, zda a jak o penetraci třech sloupů demokracie organizovaným zločinem informovaly zpravodajské služby příslušné adresáty, a zda a jak tito adresáti v rámci svých povinností a pravomocí reagovali.

Problematické by ovšem bylo prověřování členů komise Národním bezpečnostním úřademProblematické by ovšem bylo prověřování členů komise Národním bezpečnostním úřadem, který (včetně informačních subdodavatelů, tedy zpravodajských služeb) by se mohl ocitnout v jakési tísni (říkejme tomu časové), což ovšem bezpečnostním prověrkám škodí jak na kvalitě, tak na pověsti.

Čistším řešením, jak zřídit přístup členů komise k utajovaným informacím, by bylo využití institutu „Zvláštní přístup k utajované skutečnosti“ podle § 58 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, jeho prostým rozšířením o členy parlamentní vyšetřovací komise. Vzhledem k tomu, že určující vlastností navrhovaných osob má být jejich důvěryhodnost, nepostrádal by tento legislativní krok logiku.

Zveřejňování materiálů BIS

Druhý požadavek je nejen sporný, ale i zbytný. Platforma totiž požaduje „odtajnění a zveřejnění materiálů, které shromáždila za poslední roky BIS, týkajících se aktivit lobbistů, ‚kmotrů‘ a mafiánů a jejich propojení na politiky a další veřejné činitele“.Spornost požadavku spočívá zejména v předpokládaném neselektovaném zveřejnění spousty textů, obsahujících osobní data a citlivé informace. To by bylo způsobilé vyvolat nepříjemné soudní dohry, ale mohlo by to i ohrozit zpravodajské zdroje ve velmi exponovaném prostředí, což by bylo až děsivě kontraproduktivní.

Nadto by asi opravdu hrozilo nebezpečí laciných skandalizací, v tom má Marek Benda pravdu. Současné mediální prostředí je už tak dostatečně upadlé, a ještě mu přihrávat další čerstvou potravu, to by bylo zcela zcestné. Nehledě k tomu, že publikováním útržků bez kontextu by se čtenářům vzdalovala či byla zastírána skutečná podstata a rozsah šetřeného problému.

Trestněprávní konsekvence

Vzhledem k tomu, že další požadavek platformy hovoří o „vyvození odpovědnosti, včetně trestní, vůči všem aktérům i vůči těm, kteří tyto informace měli a v souladu se zákonem nekonali“, lze účelu dosáhnout i jinak než zveřejněním „všech informací“: Komise by zveřejnila výslednou zprávu pro veřejnost, v níž by specifikovala podněty, které předala orgánům činným v trestním řízení.

Legislativní smršť

Další záměry platformy by vyžadovaly soustavnou legislativní činnost. To je možné dvojím způsobem. Občanští aktivisté mohou začít vyvíjet nepřetržitou a důslednou kontrolu činnosti svých poslanců, ať již opozičních, či pozičních (koalice je v současnosti velmi nejistý, až amébovitý výměr). To samo o sobě by velmi přispělo ke kultivaci naší demokracie! A není k tomu třeba nic jiného než se v pondělí zvednout a příjemně někomu vyplnit jeho poslanecký den.

Druhou možnost by bylo dobře též důkladně zvážit, byť zazněla od přemoudřelého poslance Bendy. Občanští aktivisté by se mohli ucházet o mandáty v zákonodárném sboru sami. Vymysleli si mnoho legislativních námětů, a tak by nebylo od věci si to zkusit. Ono to s tou legislativou totiž není tak jednoduché, a nejen mince mají dvě strany.

Mezi legislativní podněty platformy „Vraťte nám stát“ patří zejména:

  • změna financování politických stran,
  • přijetí zákona na prokazování původu majetku,
  • transparentnost firem, které se ucházejí o veřejné peníze,
  • zostření opatření proti praní špinavých peněz,
  • zdanění a regulace hazardu na civilizovanou úroveň,
  • novelizace zákona o veřejnoprávních médiích v tom smyslu, aby většina členů rad byla delegována přímo společenskými a občanskými sdruženími a svazy reprezentujícími kulturní, regionální, sociální, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostně menšinové zájmy.
Nevyřčené úskalí

Aktivity nově vzniklé platformy je nutno přivítat. Jako by občanské aktivity začaly dospívat a místo toho, aby jen jako květy zdobily společnost, začaly přinášet i reálné plody. Nicméně některé aspekty těchto aktivit nutno zmínit a neprodleně dát v diskusi.

Jako by občanské aktivity začaly dospívat a místo toho, aby jen jako květy zdobily společnost, začaly přinášet i reálné plodyNavrhovaná komise by měla zvážit relevantnost zpravodajských výstupů a adekvátnost vládních reakcí. Kdo z osob obecně důvěryhodných do toho půjde, zkušeností nemaje, aniž by riskoval, že ztratí důvěru? Nejsou ony v úvahu přicházející osoby důvěryhodnými právě proto, že znají své limity a nečpí z nich hory přenášející ambice? Lze řešit tento problém?

Jistěže, lze. Jak bylo na tiskovce řečeno, komunistický parlament ruče odsouhlasil vznik první občanské vyšetřovací komise pro události 17. listopadu 1989. Nicméně tato komise měla jistou podpůrnou, operativní složku, v níž nechyběli ani lidé se zkušenostmi z branže. Tudy vede cesta. Komise však nesmí spoléhat na potenciálně zavádějící rady jednoho jediného „emeritního zpravodajce“. Měla by jich mít více, a rozličných, nikoliv však mnoho. A podpůrnou expertní skupinu doplnit o znalce exekutivních procesů. To vše by měla komise učinit, aby mohla dostát jak své důvěryhodnosti, tak i očekávanému odbornému vhledu.

Vykolejený zástupce lidu

Poslanci zákonodárného sboru velmi pravděpodobně vznik této občanské platformy vroucně či jen diplomaticky přivítají, avšak vzniku požadované vyšetřovací komise budou házet klacky pod nohy, leckteří, hlavně někteří. V tomto umění jsou dobře cvičení. Například poslanec Marek Benda. Doputoval do strany, která se zove „občanská“, ale vypadá to, že cokoliv jiného „občanského“ je pro něj sprostým až vlastizrádným slovem.

Mluvčí platformy začal nazývat „profesionálními aktivisty“. To je starý bolševický žargón, to si jistě pamatuje z mládí, když totéž slýchával o svém tatíkovi. V tomto kontextu to je ale hodně velký trapas a vlastní gól.

Promluvil Pinochetův duch?

Na tiskové konferenci padla otázka po dalším postupu platformy, nebudou-li politici slyšet na její výzvu. Z jedněch úst zaznělo, že zatím nic nechystají, že to zkoušejí „po dobrém“. Zástupce akademické obce Jiří Spousta řekl dokonce nádhernou věc, že porušování a nerespektování zákonů už bylo dost, a že by platforma měla vytvořit „ostrůvky pozitivní deviace“.

Výsledkem by mohlo být hnutí, které by slušnost a vůbec „nevychcanost“ povýšilo na doporučeníhodné způsobyNehledě na dávně chartovní pozadí tohoto výroku (Charta se vyznačovala důrazem na dodržování vlastních československých zákonů, čímž tehdejší stranu a vládu ukrutně rozčílila), je to v současných podmínkách nápad, k jehož realizaci je mnohem více prostoru. Výsledkem by mohlo být hnutí, které by slušnost a vůbec „nevychcanost“ povýšilo na doporučeníhodné způsoby, a klidně by se z toho mohla stát dočista módní záležitost, ověšená všemožnými přívlastky „chic“, „cool“ a „trendy“...

Tato vyjádření však nezabránila poslanci Bendovi v naprosto příšerném výroku o tom, že tito „profesionální aktivisté“ chtějí „převzít moc bez voleb“, a že věty ze závěru tiskové konference „snad ani v této zemi zaznít nesmí“! Nebo se snad inspiroval – tentokrát velmi neslavným – výrokem svého otce, obhajujícím Pinocheta?

Špinavé řečnické triky

Benda pak předvedl, jaké špinavé triky si osvojil v parlamentu. Nejprve začal zvyšovat hlas, že aktivisté chtějí „uchvátit BIS“ a tak ji zničit. Poté manipulativně absolutizoval utajenost utajených materiálů, jako kdyby nevěděl, že co je utajeno, dá se odtajnit. Zvláště, když je velmi pravděpodobné, že utajováním předmětných materiálů vznikají státu větší škody, než by mohly vzniknout jejich odtajněním.

Teď půjde o to, aby občanská platforma své náměty nerozmělňovala a aby svůj tlak spektakulárně nezvyšovalaBenda dále provedl doslova v přímém přenosu transsubstanciaci. Z požadavku na vytvoření parlamentní vyšetřovací komise se mu podstata sdělení změnila na snahu aktivistů prostřednictvím komise „ukazovat ten je zlý a ten je dobrý“. To podle zadarmo drahého zákonodárce Bendy prý přísluší jenom soudu!

Ale sledujme Bendu dále, protože předchozím výrokem dostal z ničeho nic do hry soud, a jelikož ho moderátor nestihl zastavit, zasmečoval tvrzením, že by aktivisté prostřednictvím vyšetřovací komise chtěli „rozhodovat o vině a trestu“!

Z Bendovy hysterické argumentace vyplývá, že politici mají asi nahnáno. Teď tedy půjde o to, aby občanská platforma své náměty nerozmělňovala, ale naopak – aby svou energii koncentrovala pouze do těch nejdůležitějších požadavků, a aby svůj tlak spektakulárně nezvyšovala, ale rozložila ho trpělivě do času. To dá mnohem více práce a úsilí – avšak jedině tak lze něčeho dosáhnout.