Obama Evropu zdvořile ujistil, že na ni nezapomíná

Šestidenní návštěva Baracka Obamy v Evropě nepřinesla žádnou významnou dohodu ani změnu politiky, zůstanou po ní jen hezké fotky.

Barack Obama ujistil své polské přátele (v pozadí premiér Donald Tusk), že jejich zemi považuje za lídra demokratické a ekonomické transformace v celé střední Evropě. To Poláci slyšeli rádi. foto: © ReutersČeská pozice

Barack Obama ujistil své polské přátele (v pozadí premiér Donald Tusk), že jejich zemi považuje za lídra demokratické a ekonomické transformace v celé střední Evropě. To Poláci slyšeli rádi.

Bývalý polský prezident Lech Wałęsa odmítl setkání s americkým prezidentem se slovy, že se„mu to nehodí“. Asi měl důležitější věci na práci. Přišel sice o pamětní fotografii s Obamou, ale to je tak asi vše. O nic podstatného se neochudil. Prezident USA během minulého týdne navštívil Irsko, Velkou Británii, Francii a na závěr Polsko. Většinu cesty strávil ujišťováním svých partnerů o tom, že aliance USA-Evropa trvá a je pro Washington důležitá i nadále. To byl hlavní a zřejmě naplněný cíl turné, jak podotýká webový server Hlasu Ameriky. Obama v Evropě nepodepsal žádnou významnou dohodu ani neoznámil nějakou zásadní změnu své politiky.

Války v Iráku a Afghánistánu, arabské jaro, vzkvétající ekonomiky v Asii a naopak hospodářská krize doma – to jsou hlavní události, kterým během svého mandátu Obama věnuje nejvíc pozornosti. Jeho administrativa dokonce prohlásila, že je pro ni důležitější ekonomické fórum G20, kde jsou zastoupeny země ze všech kontinentů, než eurocentrická G8. Přesto Obama neváhal Evropu ujistit, že s ní počítá, respektive že se potřebují navzájem.

Potřást si rukou se všemi

Obama v Evropě nepodepsal žádnou významnou dohodu ani neoznámil nějakou zásadní změnu své politiky

Šéf Bílého domu začal svoji diplomatickou misi v Irsku, kde se potkal s místními lídry, dal si pivo v Moneygallu, vesničce svých předků, a s irskými kořeny se svěřil desítkám tisíc lidí při projevu v Dublinu. Na druhou stranu nenabídl konkrétní pomoc těžce zkoušené irské ekonomice a slíbil pouze morální podporu.

Ve Velké Británii, která je od 19. století nejbližším spojencem USA, se mu následně dostalo nevšedních poct. Přijala ho královna Alžběta II., promluvil v parlamentu, kde ctěné posluchače ujistil o tom, že rozvíjející se ekonomiky jako Čína, Indie a Brazílie nevystřídají v čele USA a Británii. „Je to špatný argument. Právě teď je čas pro naše vůdcovství. Aby 21. století bylo klidné, úspěšné a více spravedlivé, naše spojenectví zůstane nepostradatelné,“ uvedl Obama, čímž rovněž „žehlil“ jisté nedávné skvrny na kráse „zvláštního partnerství“ mezi Washingtonem a Londýnem.

Na summitu G8 ve francouzském Deauville hledal podporu pro finanční pomoc především Tunisku a Egyptu, ale také dalším arabským zemím, jež chtějí směřovat k demokracii. Výsledkem je slib G8 poskytnout 40 miliard dolarů Tunisku a Egyptu na „reformní projekty“. Přes ujišťování o „dobrých vzájemných vztazích“ se Obamovi v Deauville nepodařilo přesvědčit ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, že budování amerického protiraketového štítu v Evropě nebude namířeno proti Rusku.

Dvoudenní tečka Obamovy cesty v Polsku měla ujistit nejen Poláky, ale i pozvané prezidenty zemí střední a východní Evropy, že ony dobré vztahy s Moskvou nejsou na úkor Polska a okolních zemí. Jak konstatoval český prezident Václav Klaus, který se schůzky s Obamou také zúčastnil, cílem jednání amerického prezidenta se středoevropskými státníky bylo dát najevo, že USA neztrácejí o region zájem. „Prezident Obama nepřijel s žádným projektem, návrhem, příslibem něčeho,“ řekl Klaus.

Česká hlava státu měla pravdu. Někdy se prostě do Evropy jezdí pouze ze zdvořilostních důvodů. Upevňovat vazby, které by mohly trouchnivět. Znamená to však, že jsou pořád ještě důležité, když to Obamovi stálo za to.