O osudu plynovodu Nabucco rozhodne Ázerbájdžán

Bývalý německý ministr zahraničí Joschka Fischer navrhl spojení plynovodu Nabucco s dalšími dvěma evropskými projekty.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso (vlevo) jednal během lednové návštěvy Ázerbájdžánu s prezidentem země Ilhamem Alijevem o dodávkách zemního plynu do Evropy. foto: © European CommissionČeská pozice

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso (vlevo) jednal během lednové návštěvy Ázerbájdžánu s prezidentem země Ilhamem Alijevem o dodávkách zemního plynu do Evropy.

Evropská unie je s pěti sty miliony obyvatel a dvaceti miliony společností největším regionálním energetickým trhem na světě. Evropská komise (EK) odhaduje, že členské státy EU budou muset v příštích deseti letech vydat bilion eur na energetickou infrastrukturu. V pátek 4. února se proto v Bruselu sešli lídři členských států EU na jednodenním summitu, na němž jednali o snížení závislosti na blízkovýchodní ropě a ruském plynu.

Spor o diverzifikaci

Omezit závislost na ruském plynu však nebude snadné. Svědčí o tom i spor ruských a evropských energetických představitelů, jak by měla EU diverzifikovat své dodávky zemního plynu. Obě strany 26. ledna při každoroční Evropské plynové konferenci ve Vídni hájily vlastní projekty jako nejlepší způsob zajištění rostoucích energetických potřeb Evropy.

Rusko dodává Evropě zhruba čtvrtinu její spotřeby plynu. A v Evropě končí přibližně 40 procent vývozu ruského plynu. Přitom dle EK na něm většina východoevropských států zcela závisí. Plynoví odborníci na konfernci prohlásili, že vývozci plynu budou vystaveni rostoucí konkurenci jiných zdrojů energie, například zkapalněného zemního plynu (LNG). To vyvolává otázku ekonomické efektivity finančních prostředků na projekty plynovodů, jež by měly být vybudované pro evropský trh.

Bývalý německý ministr zahraničí Joschka Fischer je v současnosti poradcem německé energetické společnosti RWE, jež se zajímá o jeden z plánovaných plynovodů – Nabucco. Na vídeňské konferenci navrhl propojení tří hlavních plynovodních projektů – Nabucco, transjadranský (TAP) a propojovací Turecko-Řecko-Itálie (ITGI) – plánovaných evropskými společnostmi kvůli snížení závislosti EU na ruském plynu.

Plynový koridor sever-jih

Tyto tři projekty, jež budují konsorcia evropských společností, by dle Fischera měly být zastřešené jedním plynovodem, takzvaným Plynovým koridorem sever-jih. „Musíme integrovat evropské projekty. Zájmy byznysu by se měly spojit. Především by však Evropa měla diverzifikovat své zdroje plynu,“ prohlásil Fischer na konferenci.

Tyto tři plynovody by po dokončení měly dodávat do Evropy 53 miliard metrů krychlových plynu ročně. V roce 2010 činila spotřeba plynu v Evropě 470 miliard metrů krychlových a očekává se, že v příštích 25 letech se zvýší na 600 miliard. Plynovod Nabucco by měl přijít na osm miliard, TAP na 1,1 a ITGI na 1,6 miliardy eur.

EU usiluje, aby Ázerbájdžán a Turkmenistán prodávaly plyn do Plynového koridoru sever-jih

Fischer záměrně vyloučil z Plynového koridoru sever-jih plynovod South Stream, který buduje po dně Černého moře ruská státní společnost Gazprom. „South Stream nezvyšuje evropskou diverzifikaci, protože jde o ruský projekt,“ prohlásil Fischer.

Předseda Ruské plynárenské společnosti Valerij Jazev Fischerovy argumenty odmítl. Na budování South Streamu se prý podílejí i evropské společnosti. „South Stream je spolehlivým partnerem. Umožňuje Evropě diverzifikovat plynové zdroje a zvyšuje její bezpečnost dodávek plynu,“ prohlásil Jazev. Dodal, že transportem plynu přímo do jižní Evropy by South Stream umožnil Rusku snížit závislost na tranzitních zemích, jako je Ukrajina. A tím by se zabránilo přerušení dodávek plynu do Evropy.

Politická podpora

Fischer dále prohlásil, že ekonomiky Číny a Indie rostou, a proto obě země potřebují větší množství energie. Navíc na energetické zdroje bohaté země střední Asie, jako je Ázerbájdžán a Turkmenistán, mají výhodné postavení, aby je mohly dodávat na východní i západní trhy.

EU usiluje, aby obě země prodávaly plyn do Plynového koridoru sever-jih. Předseda EK José Manuel Barroso a evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger proto navštívili v polovině ledna obě země, aby tento plynovod politicky podpořili. Ázerbájdžán ani Turkmenistán se však dosud nerozhodly, jak velký objem plynu jsou ochotné dodávat, ani které trase dají přednost. Dokonce ani nevědí, kdy tato rozhodnutí učiní.

Nejistota dodávek plynu však odrazuje od investic do Nabucca, protože investoři chtějí vědět, zda bude dostatek plynu, jímž se plynovod naplní. Předpokládá se, že po dokončení by jeho roční kapacita měla být 31 miliard metrů krychlových plynu. „Příští měsíce budou rozhodující, co se týká verdiktu Ázerbájdžánu,“ prohlásil Jennifer Coolidge, výkonný ředitel CMX Caspian and Gulf Consulants, energetické poradenské společnosti specializující se na oblast Kaspického moře. Ázerbájdžán rozhodne o osudu plynovodu Nabucco, řekl Jonathan Stern, ředitel výzkumu plynu v Oxfordském institutu pro energetická studia.

O dalších souvislostech budování plynovodů v Evropě si přečtete v článku Nápad na sloučení Nabucca a South Streamu se opět vynořuje.