O čtyřech důvodech odcházení z ODS

ČESKÁ POZICE nabízí průvodce po argumentech, jimiž by se příští týden mohl zdůvodňovat případný úbytek členů strany s modrým ptákem v logu.

V pondělí 15. dubna by mělo být jasné, kolik členů má zatím nejpočetnější česká pravicová strana ODS. Předpokládá se, že občanských demokratů, jichž je dnes okolo 25 tisíc, ubude. ČESKÁ POZICE se proto na základě rozhovorů s politiky ODS zamyslela a nabízí průvodce po argumentech, jimiž by příští týden mohl být zdůvodňován případný úbytek lidí, kteří chtějí obhajovat ideje strany, jež má v logu modrého ptáka.

Začneme dvěma důvody, jež platí prakticky pro jakékoli politické uskupení. A přidáme dva specifické, jež souvisí se současným děním uvnitř ODS.

  • Prvním důvodem je pokles obliby vlády premiéra a předsedy ODS Petra Nečase. Jeho kabinet se vyčerpal jak personálně, tak obsahově – slogany o rozpočtové odpovědnosti a o boji s korupcí už netáhnou. Způsobily to mimo jiné aféry politiků ze všech stran vládní koalice či její nedostatečná akceschopnost v důsledku křehké většiny v Poslanecké sněmovně.
    Je zřejmé, že se Nečasův kabinet bude snažit „doklouzat“ ke sněmovním volbám příští rok v květnu, aniž by parlamentu předkládal kontroverzní zákony. A členy i nečleny ODS frustruje, že v příštích třinácti měsících budeme mít pouze udržovací vládu. Mnoho občanských demokratů také viní Petra Nečase, že se nedokázal distancovat od skandálů menších stran vládní koalice. Aktuální dění okolo sKaret pak ukazuje, že se Nečas přece jen o určitý distanc pokouší. Bohužel, asi pozdě.
  • Jádro druhého důvodu tvoří motivace lidí vstupovat či být členy strany, která má občas v průzkumech nižší než desetiprocentní podporu. Členská základna stran se zpravidla zvětšuje, má-li šanci uspět ve volbách. Pokud však strana začne mít velké problémy, ztrácí nejen voliče, ale odcházejí z ní i „instrumentální“ straníci – lidé, kteří si od vstupu do takové strany slibovali dobře honorovaný politický či úřednický post. V danou chvíli se ODS rychle přibližuje opozici a ztrátě vlivu v exekutivě, a proto mnoho „instrumentálních“ občanských demokratů začíná hledat své štěstí jinde.
  • Prvním specifickým důvodem odchodů z ODS je sebedestruktivní válka uvnitř strany. Výkonná rada občanských demokratů v únoru zrušila tři početné buňky v Praze a jejím okolí kvůli černým náborům a vnitrostranickým machinacím. V březnu se pak změnilo vedení ústecké ODS, a totéž se očekává v červnu v liberecké buňce. Zdá se, že souboj „čistých“ s kmotrovskými strukturami v regionech tedy vstoupil do horké fáze.
    Nečasovi lidé interpretují odchody ze strany jako obrodu — v ODS zůstanou jen poctiví straníci. Jiní členové strany naopak upozorňují, že si předseda Nečas vyřizuje účty se svými politickými protivníky v Praze, středních Čechách a dalších regionech – cílem vedení ODS není očista členské základny, ale upevnění vlastních mocenských pozic.
  • Druhým specifickým důvodem je obava komunálních politiků občanských demokratů z neúspěchu v místních volbách v roce 2014. Tito politici sice vždy patřili k jádru strany, často jde o její zakládající členy, ale dnes jim logo ODS ubírá hlasy. Navíc nerozumějí a nesouhlasí se současným vedením strany. A vyčítají Nečasovi, že se s nimi jejich předseda začal bavit až letos, kdy jeho pozice oslabila. Starostové a členové obecních zastupitelstev za ODS proto zvažují, že příští rok budou kandidovat jako nezávislí.

Až budete příští týden číst prohlášení politiků ODS, v nichž budou komentovat případný úbytek členské základny této strany, snad vám tento průvodce ČESKÉ POZICE pomůže pochopit, který z uvedných důvodů odchodů z ODS považuje za nejdůležitější. A možná i překvapí nějakým jiným.