Nyní je třeba podpořit především malé firmy a drobné podnikatele

„Pokud by se přesměrovala část vládních miliard od překupníků čínských zdravotnických pomůcek k domácím firmám, mohlo by to výrazně podpořit rozvoj moderních technologií,“ říká v rozhovoru bývalý centrální bankéř Pavel Racocha.

Někdejší člen bankovní rady ČNB Pavel Racocha | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Někdejší člen bankovní rady ČNB Pavel Racocha | foto:  Dan Materna, MAFRA
Někdejší člen bankovní rady ČNB Pavel Racocha

Teď je ta pravá chvíle na přehodnocení dosavadních strategií rozvoje v různých oblastech. Máme čas se zamyslet například nad tím, zda chceme mít cestovní ruch i v budoucnu přesně v té podobě jako doposud, říká v rozhovoru vrcholný šéf KB Penzijní společnosti a bývalý centrální bankéř Pavel Racocha. A ptá se: „Chceme mít cestovní ruch i v budoucnu přesně v té podobě jako doposud? Jaký je ten žádoucí, který chceme podpořit, co naopak v této oblasti přináší více negativ než pozitiv?“

LIDOVÉ NOVINY: Jakým způsobem zasáhne koronavirus Českou republiku?

RACOCHA: To, že Česká republika byla zasažena, vidíme všichni na vlastní oči. Ale i pro nás to znamená šanci přehodnotit některé oblasti. Pokud by se například přesměrovala alespoň část vládních miliard od překupníků čínských zdravotnických pomůcek k domácím firmám, mohl by se tím výrazně podpořit rozvoj moderních technologií, jako třeba využití nanotechnologií nebo 3D tisku. Vlna solidarity a ochoty pomáhat nebude ani mezi firmami věčně. Vláda by ji měla podchytit a podpořit. Rychle. Nyní máme čas se zamyslet i nad mnoha jinými věcmi.

Málo si také uvědomujeme, že základní služby v naší ekonomice nadále dobře fungují, ať už jde o dodávky energií, tepla, vody, telekomunikací, finančních služeb. Samozřejmě také zdravotnictví. Skoro všichni se museli přizpůsobit novému způsobu fungování, ale zvládli to v neuvěřitelně krátkém čase.

Například chceme mít cestovní ruch i v budoucnu přesně v té podobě jako doposud? Jaký je ten žádoucí, který chceme podpořit, co naopak v této oblasti přináší více negativ než pozitiv? Teď je ta pravá chvíle na přehodnocení dosavadních strategií rozvoje v různých oblastech. Málo si také uvědomujeme, že základní služby v naší ekonomice nadále dobře fungují, ať už jde o dodávky energií, tepla, vody, telekomunikací, finančních služeb. Samozřejmě také zdravotnictví. Skoro všichni se museli přizpůsobit novému způsobu fungování, ale zvládli to v neuvěřitelně krátkém čase.

LIDOVÉ NOVINY: Kde bude největší problém?

RACOCHA: Pokud se nepodaří rychle vrátit ekonomiku do normálního, nebo alespoň normálnějšího způsobu fungování. Pokud se nepodaří podpořit a udržet nad vodou malé podniky a provozovny, drobné podnikatele, živnostníky. U nich i dvouměsíční výpadek může mít až likvidační potenciál. Velcí zaměstnavatelé krizi spíše ustojí, mohou mít nějaké rezervy, mohou se snáze dostat k nějakému typu veřejné podpory. Potřebujeme udržet lidi aktivní, nikoliv je dostat na úřady práce.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké další kroky by měla udělat vláda?

RACOCHA: Podpořit mnohem více zejména drobné podnikatele, malé firmy. Rychle, bez byrokracie. V ideálním případě jim umožnit co nejdřív návrat k normálnímu fungování. Zveřejnit nejen plán rozvolňování existujících restrikcí, ale i podpory pro znovunastartování ekonomiky. V několika čerstvě vytvořených ekonomických poradních týmech je dostatek odborníků, kteří už přišli s některými návrhy jednoduchých a rychlých opatření, například pozastavit platby DPH podnikatelům.

Velcí zaměstnavatelé krizi spíše ustojí, mohou mít nějaké rezervy, mohou se snáze dostat k nějakému typu veřejné podpory. Potřebujeme udržet lidi aktivní, nikoliv je dostat na úřady práce.

Je dobré, že vláda naslouchá odborníkům (zatím spíše jen epidemiologům), ale rozhodování i v této turbulentní době je výsostně politické. S příslušnou odpovědností. A nezapomínat na to, že vládní kroky v době nouzového stavu mají dopad nejen do zdravotnictví nebo ekonomiky, ale i do fungování celé společnosti. Proto by vláda měla činit všechny možné kroky k tomu, aby při zachování, respektive zavedení maximální možné ochrany pro nejvíce ohroženou skupinu, nemocné seniory a lidi a instituce o ně pečující, co nejrychleji vrátila všem ostatním normální život.

LIDOVÉ NOVINY: Co říkáte tomu, že by stát mohl dočasně kapitálově vstoupit do některých podniků a zachránit je před krachem?

RACOCHA: Přistupoval bych k tomu velmi obezřetně. Při dobré implementaci by podobné opatření u několika málo podniků mohlo fungovat. Použití v širším měřítku si představit nedovedu. Ale hodně bych se obával, aby toto řešení, které se osvědčilo v ekonomikách s vysoce rozvinutým kapitálovým trhem, neskončilo neúspěchem. Protože nejsme schopní transparentně nakoupit ani termokamery do nemocnic. A teď bychom kupovali podíly v podnicích?

Musela by se jasně nastavit kritéria, kterých podniků by se to týkalo, jakým způsobem by je stát kupoval a jak dlouho by svou moc v podniku uplatňoval. Dále kdo by nesl rizika, jaká by byla pravidla odměňování současných manažerů a podobně. Je spousta věcí, které nejsou dořešeny. Jako nápad asi ano, ale mám pochybnosti, zda by to šlo v českých reáliích.

LIDOVÉ NOVINY: Jak by pak stát podíly v podnicích prodával?

Vláda by měla činit všechny možné kroky k tomu, aby při zachování, respektive zavedení maximální možné ochrany pro nejvíce ohroženou skupinu, nemocné seniory a lidi a instituce o ně pečující, co nejrychleji vrátila všem ostatním normální život

RACOCHA: V ideálním případě by stát měl prodat minimálně za cenu, za jakou podíl nabyl. Je otázka, s kým by pak stát o prodeji i o té ceně jednal. Na českém kapitálovém trhu je velmi málo akcií podniků, některé akciové společnosti mají jen jednoho nebo dva akcionáře, takže veřejný prodej by u mnoha podniků nebyl možný. Na to, aby se to dalo zodpovědně posoudit, je informací málo.

LIDOVÉ NOVINY: Jak dopadne pandemie koronaviru na světovou ekonomiku?

RACOCHA: Celosvětová pandemie má po několika týdnech obrovské dopady – uzavírání hranic, zastavení letecké dopravy, prázdné hotely, zavřené obchody, růst nezaměstnanost, narůstající potřeba veřejných výdajů, obrovské překážky pro mezinárodní obchod.

Do toho vývoj na světových trzích, obrovská volatilita cen obchodovaných aktiv, další vlna kvantitativního uvolňování od centrálních bank, chystané fiskální národní i nadnárodní impulzy. Prodloužení období s velmi nízkými úrokovými sazbami, nahrávající dlužníkům a nepřející dlouhodobým střadatelům a investorům. To vše dohromady nikdo nezažil, čelíme úplně neznámé situaci.

LIDOVÉ NOVINY: Bude to mít dopad na poměr sil ve světě? Změní se role Číny? Ovlivní to nějakým způsobem globalizaci?

Celosvětová pandemie má po několika týdnech obrovské dopady – uzavírání hranic, zastavení letecké dopravy, prázdné hotely, zavřené obchody, růst nezaměstnanost, narůstající potřeba veřejných výdajů, obrovské překážky pro mezinárodní obchod. Do toho vývoj na světových trzích, obrovská volatilita cen obchodovaných aktiv, další vlna kvantitativního uvolňování od centrálních bank, chystané fiskální národní i nadnárodní impulzy.

RACOCHA: Současná krizová situace zároveň nabízí šanci k přehodnocení řady zažitých postupů. Je skutečně nejlepší přesunout co nejvíce výroby do Číny a jiných nízkonákladových ekonomik, když pozorujeme kolem sebe, jak se zhmotňují rizika spojená s fyzickou dostupností produkce a její dopravou? Co se týče možné změny role Číny, nemyslím, že by ji tato pandemie posílila.

Naopak věřím tomu, že bude poctivě zhodnocena její role v popírání problému v počáteční fázi, odkládání přijetí nezbytných restriktivních opatření, nepravdivém informování zbytku světa, kterému znemožnila se na tuto hrozbu účinně připravit. Celý problém mohl být výrazně menší, kdyby informace přicházející z Číny byly včasné, transparentní a důvěryhodné.

Globalizaci to nezastaví, a to je dobře. Nezapomínejme, že to byla globalizace a mezinárodní výměna zboží, která přispěla k bezprecedentnímu růstu životní úrovně v těch nejchudších zemích světa. Byla by obrovská chyba se těchto benefitů vzdávat.

Pavel Racocha (57)

  • Vystudoval VŠE v Praze a Columbia University v New Yorku. Po univerzitě nastoupil do Lidového bytového družstva.
  • V roce 1991 nastoupil do České národní banky, kde se podílel na vzniku dohledu nad bankami.
  • V letech 1996 až 1997 pracoval jako konzultant ve Světové bance ve Washingtonu.
  • Poté se vrátil do české centrální banky a v 1999 se stal členem bankovní rady ČNB.
  • Po skončení svého mandátu v roce 2005 nastoupil do Komerční banky jako výkonný ředitel interního auditu.
  • V roce 2014 se stal výkonným ředitelem a předsedou představenstva KB Penzijní společnosti.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.