Ceska Pozice

Nový rektor Jihočeské univerzity: Počty studentů jsou neudržitelně vysoké

Libor Grubhoffer chystá redukci duplicitních oborů a naznačuje i vizi dalšího rozvoje: „Českým Budějovicím chybí silná technická fakulta.“

foto: © Jihočeská univerzitaČeská pozice

Po dočasném bezvládí, které bylo vynuceno úmrtím minulé rektorky, se novým rektorem Jihočeské univerzity (JU) stal profesor Libor Grubhoffer (54). Univerzitu s takřka miliardovým rozpočtem a 13 500 studenty řídí od 1. dubna, organizačními záležitostmi univerzity však žije poměrně dlouho: před deseti lety byl prorektorem pro zahraniční vztahy, dvakrát byl děkanem přírodovědecké fakulty. „Takže mě nová funkce zase tolik nezaskočila. Rozhodně méně času ale budu mít na vlastní výzkum,“ řekl ČESKÉ POZICI biochemik Grubhoffer, jenž je předním expertem na parazity; přesněji řečeno na klíšťata, klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu.

Jednou z priorit již před jeho nástupem bylo stanovení rozpočtu pro letošní rok. „Univerzita má výhodu, že máme pečlivě vedené hospodaření, takže nás zdobí zdravé finance. Ovšem v následujících letech je potřeba počítat s poklesem rozpočtového financování, tudíž nezbývá než uvažovat o udržitelnosti některých oborů,“ říká Grubhoffer.

Redukce oborů i nová fakulta

Jinými slovy, u 251 studijních oborů, které se na JU nyní vyučují, nový rektor nevylučuje jistou redukci. „Možná bude i přímo nutná. Chceme udělat inventuru a aktivovat univerzitní akreditační komisi, abychom se zabývali duplicitami a překryvy oborů. Liberálnost prostředí, která je pro akademické prostředí nezbytná, vede i k tomu, že se uvnitř univerzity objevuje ,nežádoucí konkurence‘, že některé fakulty dělají takřka to samé,“ říká rektor, aniž by chtěl předjímat, kterých fakult se redukce mohou týkat.

Českým Budějovicím dle Grubhoffera chybí silná technika, zájem o ni je prý poměrně velkýUniverzita má nyní osm fakult, do konce svého funkčního období v roce 2016 se ale Grubhoffer chce pokusit o další. Nezastírá totiž, že Českým Budějovicím chybí silná technická fakulta. „Zájem o ni je poměrně velký. Vedu o tom jednání, hledáme určitou svrchovanou spolupráci s pražským ČVUT a případně plzeňskou ZČU. Abychom ale nesloužili jen jako poskytovatelé výuky v jejich filiálkách, nýbrž byli rovnoprávnými partnery,“ sdělil ČESKÉ POZICI rektor Grubhoffer.

V plánu má nejprve založení bakalářských studií, o čemž vyjednává nejen se zmíněnými školami, ale i s průmyslovými firmami v regionu a s Hospodářskou komorou ČR. Jako ideální se mu jeví například mechatronika čili moderní strojírenství, v němž se již příkře neodlišuje elektrotechnická a mechanická část.

K budoucí velikosti Jihočeské univerzity Grubhoffer podotýká: „Všichni si myslí, že udrží počty studentů, ale demografická křivka je nekompromisní. Koho to postihne, těžko předvídat. Musíme se však soustředit na kvalitu.“

Kritik vysokoškolských reforem

Nový rektor nastoupil do čela Jihočeské univerzity v době, kdy z ministerského postu odcházel Josef Dobeš, který svému nástupci (od 2. května jím je Petr Fiala) zanechal k dotažení vysokoškolskou reformu. Profesor Grubhoffer proti jejím záměrům veřejně vystoupil. „Přiznám, že mně nejvíce vadí ta filozofie, která chce akademické prostředí posunout kamsi do komerční sféry. Mnohem více pod politickou kontrolu. A to se mi nelíbí. A myslím, že by se mi to nelíbilo ani kdyby vládly na české politické scéně velice uspořádané poměry. Bohužel je znát i vliv těch regionálních mocenských center,“ říká Grubhoffer.

Grubhofferovi vadí filozofie, která chce akademické prostředí posunout kamsi do komerční sféryZa poměrně rozumnou věc považuje změnu „profesních“ docentur a profesur, byť si uvědomuje tuzemské výhody tradiční akademické hierarchie. „Mně by se ovšem nelíbilo, kdyby jmenování profesorů ztratilo společenskou prestiž, kterou má,  a byla by to kulturní škoda řešit profesury pouze výběrovými řízeními. Vím, že v Americe to tak funguje, ale myslím, že lze chytře zkombinovat obojí,“ říká profesor, jenž volá po větší mezinárodnosti Jihočeské univerzity.

Jeho „klíšťový“ tým například intenzivně spolupracuje s univerzitou v Linci či Mnichově. Na některých fakultách by dle Grubhoffera mohly být kompletně anglicky vyučovány celé obory, přesto se to zatím neděje. Vybrané přednášky v angličtině má nyní 25 oborů, na třech se vyučuje i v jazyce německém. Nicméně globání věda preferuje prvně jmenovaný jazyk.

„Už pátý rok vyučujeme biologickou chemii spolu s Lincem v angličtině, aby to tak měli i německy hovořící studenti. Otvíráme nový ročník bioinformatiky s Lincem. Spolupráci s Pasovem má už i ekonomická fakulta, což je přeshraniční cesta, již hodláme dále rozvíjet,“ doplňuje profesor s vpravdě jihočeským příjmením.

Změna „identity“ a pýcha školy

Další změna chystaná pod taktovkou nového rektora souvisí s loňskou oslavou dvaceti let existence univerzity. Za „odměnu“ by se měl sjednotit dnes lehce roztěkaný vizuální styl jednotlivých fakult, promění se univerzitní logo, weby a „korporátní identita“. Klasickou pečeť se lvem by mělo nahradit nové logo, o jehož podobě rozhodne expertní komise, jejímiž členy budou i zástupci pražské UMPRUM.

„Máme čerstvě vyhlášené výběrové řízení o logo a korporátní identitu. Hodně si od změny slibujeme. Podařilo se nám přesvědčit fakulty, že je to správná cesta a že většina fakult opustí své individuální znaky,“ říká Grubhoffer, jenž by rád posílil i takzvaný merchandising – nabídku mikin a dalších předmětů, jež přispívají k identifikaci studentů se svou alma mater.

Samostatnou kapitolou jsou entomologové, kteří mají s Biologickým centrem Akademie věd základnu Binantang Research Center na Papui Nové-GuinejiNač mohou být absolventi hrdí? Na filozofické fakultě novopečený rektor chválí bohemisty a anglisty. „Spolupracujeme s profesorem Martinem Hilským. Když u nás přednáší, jezdí na něj půlka Budějovic, mívá úplně zaplněnou posluchárnu,“ usmívá se Grubhoffer. Pyšný může být dále nejen na unikátní fakultu rybářství a ochrany vod, ale i na fyzikální biology a další týmy z přírodovědecké fakulty, u jejíhož vzniku stála řada ústavů Akademie věd ČR. „Vynikající jsou botanici nebo zoologie obratlovců, kterou zde vybudoval profesor Zdeněk Veselovský, bývalý ředitel pražské zoo. Parta skvělých mladých kluků jezdí do Afriky, ornitologové působí v Kamerunu, úspěšní jsou evoluční biologové Jana Zrzavého a další,“ vypočítává Grubhoffer.

Samostatnou kapitolou jsou entomologové, kteří mají s Biologickým centrem Akademie věd základnu Binantang Research Center na Papui Nové-Guineji, u jejíž zrodu stál profesor Vojtěch Novotný. Nedávno tam však tragicky zahynul jeden ze studentů. „Byl to bezvadný kluk, velmi jsme to tu prožívali. Ohromné neštěstí,“ šeptá sympatický rektor. Vzápětí ale zmiňuje i jeden z nejnovějších úspěchů – studii Luďka Kořeného v elitním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, kde prvně popsal jednobuněčný organismus, jenž může žít zcela bez hemu.

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.