Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Noví konzervativci mění Evropu

  8:45
Nový konzervatismus je dnešní revoluční silou na Západě. Noví konzervativci vytlačují staré konzervativce, protože se přizpůsobili výzvám, a často chápou konzervatismus lépe než oni. Reprezentují stále více lidí, kteří kladou jiné otázky a požadují jiné odpovědi, než nabízí liberální konsenzus.

Boj o dědictví. foto: Richard Cortés, Lidové noviny

Liberální Západ obchází strašidlo konzervatismu. Konzervativci přebírají zavedené pravicové strany nebo zakládají nové, konzervativně populistické a vítězí s nimi. Navzdory snaze liberálů vybudovat okolo nich cordon sanitaire z vládních pozic i z opozice mění evropskou politiku. Každá země je specifická, ale trend je jasný – renesance konzervatismu.

Tuto renesanci pohání odmítnutí dominantního kulturně levicově liberálního a ekonomicky neoliberálního konsenzu, který klade důraz na kulturní a ekonomickou deregulaci a individuální osvobození, podporuje migraci, otevřené hranice, multikulturalismus, morální relativismus a antidiskriminaci a prosazuje práva a privilegia vybraných menšin, politickou korektnost, nadnárodní integraci, globalizaci, neomezený volný trh, globální klimatickou politiku a prohlubování evropské integrace v současné podobě.

Tento konsenzus dovedl Západ k atomizaci, poklesu solidarity a k nárůstu státního sociálního inženýrství. Člověka osvobozeného od společenských, historických i morálních vazeb vydal napospas útlaku státu a požadavkům ničím neomezovaného globálního trhu.

Kolonizace liberalismem

Většina tradičních konzervativních stran udělala chybu, když se tomuto konsenzu podvolila, přizpůsobila a nechala vytlačit z kulturních, společenských a morálních témat. Konzervatismus se hodnotově vyprázdnil a přistoupil na politickou korektnost natolik, že přestal být konzervativní. Přijal parametry pro diskusi a názory nastavené levicí. Konzervativci, vytlačení levicí ze svého přirozeného prostředí, se pak nechali kolonizovat liberalismem.

Konzervatismus se hodnotově vyprázdnil a přistoupil na politickou korektnost natolik, že přestal být konzervativní. Přijal parametry pro diskusi a názory nastavené levicí. Konzervativci, vytlačení levicí ze svého přirozeného prostředí, se pak nechali kolonizovat liberalismem.

Přijali liberální pojetí svobody a pod vlivem neoliberalismu z konzervatismu učinili ideologií povyšující ekonomickou efektivitu a globalizaci nade vše. Stali se stoupenci nízkých daní a vypjatého individualismu, přičemž zapomněli, že kromě volného trhu a osobní svobody jsou i instituce, které by neměly být vystaveny trhu a omezují osobní svobodu, navzdory tomu mají zásadní význam – rodina, národ, morálka, kultura, společenská sounáležitost či veřejný zájem. Konzervativní pravice se stala liberální s konzervativními mimikry – při střetu konzervativní vždy ustoupilo liberálnímu.

Politicky korektní liberálně-konzervativní pravice byla vše jen ne konzervativní. Řada konzervativců nechápe, že jsou součástí politického spektra jen proto, že rezignovali na skutečný konzervatismus. Noví konzervativci si uvědomují klíčovou věc, která těm mainstreamovým často uniká – nakolik levicový liberalismus ovládl Západ a jeho intelektuální infrastrukturu, vzdělávací systém, média, instituce a politiku. Pochopili, že levicový „dlouhý pochod institucemi“ změnil pravidla hry a Západ.

Konzervatismus dnes není ideologií establishmentu či elit, jeho politicky korektní verze je trpěným přívěskem – levice je na Západě establishmentem, konzervatismus kontrakulturou. Noví konzervativci, ať vědomě či podvědomě, chápou, že základ konzervatismu tvoří snaha zachovat společnost a dědictví západní civilizace – nikoli všeho a za každou cenu, ale hlavních rysů, hodnot, institucí, kultury a identity. Proto konzervatismus nepředstavuje jen osobní svobodu, ale i neustálé hledání rovnováhy svobody a řádu.

Pro konzervativce společnost není součtem jednotlivců, ale společenstvím mrtvých, živých a dosud nenarozených – pouta, práva a povinnosti a vzájemná odpovědnost, která se vyvinula v průběhu času. Základním úkolem společnosti je předávat vlastní kulturu budoucím generacím.

Viktor Orbán

Noví konzervativci nahrazují socioekonomické hledisko sociokulturním, protože kultura je víc než ekonomika. Zápas, který Západ čeká, se netýká daní nebo sociálního státu, ale jeho identity a duše. Namísto kontrolovaného ústupu z pozic, které nabízejí tradiční konzervativní strany nebo křesťanské církve, nabízejí útok na levicově liberální řád. Vědí, že nestačí vyhrát politicky, tedy volby, ale především kulturní válku. Novým konzervativcům nejde jen o změnu konkrétních politik, útočí na dominantní politický konsenzus, chtějí změnit řád, paradigma.

Nechtějí tento liberální konsenzus jen kritizovat, ale nahradit. Neusilují o návrat do minulosti, ale snaží se Západ spojit s jeho dědictvím. Chtějí konzervativní pochod institucemi. Tito noví konzervativci jsou různorodou skupinou, jež čerpá z tradic svých národů, prosazují se na celém Západě (Česko na jejich institucionalizaci zatím čeká) a sdílejí tezi, že současný pravolevý evropský establishment nereprezentuje hodnotově ani ekonomicky velké části populace.

Maďarský premiér Viktor Orbán je průkopníkem nového konzervatismu. Byl mezi prvními, kteří pochopili, že v levicově liberálním světě není pro konzervativce místo. Jeho strana Fidesz je ryze konzervativní, očištěná od neoliberalismu a se sociálním programem zaměřeným zejména na podporu rodiny.

Maďarský premiér Viktor Orbán jeprůkopníkem nového konzervatismu. Byl mezi prvními, kteří pochopili, že v levicově liberálním světě není pro konzervativce místo. Zlobu evropských liberálů a levice mu nepřinesly institucionální reformy, ale výzva jejich světonázoru. Jeho neliberální demokracie je založená na křesťanských a buržoazních hodnotách Západu. Jako první evropský státník vystoupil proti masové migraci, protože ohrožuje Evropu,alternativou podle něho je vyšší porodnost Evropanů.

Orbán vytáhl Maďarsko z krize pravolevými opatřeními, jimž se říká Orbanomics. Jeho strana Fidesz je ryze konzervativní, očištěná od neoliberalismu a se sociálním programem zaměřeným zejména na podporu rodiny. Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost postupuje podobně a je úspěšná jako Orbán.

V Nizozemsku v nedávných komunálních volbách uspěl Thierry Baudet a jeho Fórum pro demokracii. Distingovaný intelektuál Baudet, jehož doktorskou práci vedl britský filozof Roger Scruton, říká, že jeho strana reprezentuje politickou filozofii, jež zavrhuje Francouzskou revoluci, z níž vzešly liberalismus a socialismus. Baudet odmítá společnost založenou na osvobození jednotlivce, masovou migraci, klimatickou politiku a moderní architekturu, zdůrazňuje rovnováhu svobody a řádu a vyzývá k renesanci evropské civilizace.

Francie, Rakousko a Španělsko

Ve Francii jsou konzervativní voliči rozdělení mezi republikány a Národní sdružení, přičemž ani jedno uskupení je pravděpodobně nesjednotí. Je však jen otázkou času, kdy se francouzští konzervativci budou muset politicky sjednotit. Hnutí Manif pour tous (Demonstrace za všechny), jež odmítá homosexuální manželství, ukázalo sílu mlčící konzervativní Francie. A americký politický filozof Mark Lilla v reportáži pro New York Review of Books popsal prostředí konzervativní katolické mládeže.

Je jen otázkou času, kdy se francouzští konzervativci budou muset politicky sjednotit. Hnutí Manif pour tous (Demonstrace za všechny), jež odmítá homosexuální manželství, ukázalo sílu mlčící konzervativní Francie. Podle konzervativní katolické mládeže francouzskou identitu ohrožuje militantní islám a pokrokářství, a republikány obviňuje, že se podvolili neoliberalismu a nezabránili levici prosazovat migraci, multikulturalismus a genderovou ideologii.

Podle ní francouzskou identitu ohrožuje militantní islám a pokrokářství, a republikány obviňuje, že se podvolili neoliberalismu a nezabránili levici prosazovat migraci, multikulturalismus a genderovou ideologii. Mnoho z nich považuje za potenciální vůdkyni Marion Maréchalovou, která se mnohem více než její teta Marine Le Penová orientuje na katolickou identitu Francie a jež ví, že vyhrát politicky nestačí. Proto založila vysokou školu, jež má vychovávat budoucí lídry, kteří se nebudou civilizačně sebemrskat.

V Rakousku se konzervativci přizpůsobili situaci. Bývalý premiér Sebastian Kurz dokázal zařadit témata imigrace a identity do programu své Lidové strany a vládnout v konzervativní koalici se Svobodnými. Podobně se pokusila transformovat bavorská CSU a tlaky tímto směrem se objevily i v CDU, byť jsou zatím silně potlačené.

Ve Španělsku podobně jako v Rakousku vrací lidovce do prava jejich nový předseda Pablo Casado, jemuž nejde jen o imigraci či jednotu Španělska a za hlavní problém považuje kulturní dominanci levice – prohlásil, že je třeba strhnout zeď její morální nadřazenosti. Server Politico nazval Casadův obrat konzervativní revolucí. Nová konzervativní strana Vox, jež tvrdě vystupuje proti migraci, uspěla ve volbách v levicové Andalusii i v nedávných celostátních volbách.

Donald Trump

Americký prezident Donald Trump sice není konzervativním intelektuálem, ale instinktivně chápe konzervatismus lépe než řada jeho kritiků. Jeho největší předností je, že se nebojí se postavit politické korektnosti. Ta v USA dosahuje obludných rozměrů a nejeden konzervativec se jí podrobil.

Americký prezident Donald Trump sice není konzervativním intelektuálem, ale instinktivně chápe konzervatismus lépe než řada jeho kritiků. Jeho největší předností je, že se nebojí se postavit politické korektnosti.

Trump chápe, že levice chce konzervativcezničit, nikoliv s nimi vést dialog.Podle toho se zařídil. Současné USA nepředstavují akademický diskusní kroužek, ale bitku v baru bez pravidel. A bojuje se o jejich charakter. Trump se především svezl na protiimigrační agendě, ze které se snažila vyvléct i řada předních republikánů.

To však není vše. Rozbouralkonsenzus establishmentu po studené válce, ze kterého USA i části jejich společnosti měly stále menší prospěch. Poukázal na to, že liberální řád, který USA garantují, zneužívá Čína, Evropané jsou vesměs černí pasažéři v NATO, řada Američanů neměla nic z ekonomického růstu a globalizace a imigrační systém nefunguje.

Zpochybnění liberálního konsenzu

Trump zpochybnil téměř vše a uspěl, protože téměř vše vyžaduje revizi. Získal hlasy tradičních voličů republikánů i demokratů. Nakolik bude nadále úspěšný, je jinou otázkou. Trump však svou práci odvedl tím, že naboural současné uspořádání a konsenzus.

Na celém Západě noví konzervativci zpochybňují pravdy liberálního konsenzu. Odmítají současnou Evropskou unii, protože se z ní stalo technokratické politicky korektní monstrum, které se nehlásí k dědictví křesťanské Evropy a k tradici jejích národů. Směřují k vlastní představě EU.

Na celém Západě noví konzervativci zpochybňují pravdy liberálního konsenzu – multikulturalismus, masovou migraci, soužití s islámem, odmítání národních států, globalizaci, genderovou ideologii, klimatickou politiku, antidiskriminaci, sociální inženýrství, vyprázdněnou toleranci a diverzitu, technokracii a přenos kompetencí na expertní komise, soudy a mezinárodní organizace.

Odmítají současnou Evropskou unii, protože se z ní stalo technokratické politicky korektní monstrum, které se nehlásí k dědictví křesťanské Evropy a k tradici jejích národů. Směřují k vlastní představě EU, což je obrovský posun oproti jejím dřívějším kritikům. A obhájci současné EU je nejsou schopní umlčet jako extrémisty, jak tomu bylo v minulosti.

Aliance buržoazie a pracující třídy

Noví konzervativci rozšiřují úzké a zbytnělé politicky korektní názorové koridory. Řada témat a otázek přestává být tabu. Největší úspěchy slaví v migrační politice, kterou liberální elity téměř odstranily z demokratické kontroly. Z vládních pozic či z opozice tlačí na omezení migrační politiky a ochranu hranic, přičemž s výjimkou krajní levice jim málokdo oponuje. Nezpochybňují pouze demokracii a tam, kde se dostanou k vládě, ji naplňují, a nikoli ohrožují, jak varovali jejich kritici.

Noví konzervativci se nenechávají se absorbovat do současného mainstreamu, ale sami se jím stávají. Vítězí, protože mají silný vztah k vlastní zemi, národu a civilizaci, snaží se toto dědictví zachovat a nebojí se k němu přihlásit. Tím se liší od současných evropských elit.

Noví konzervativci mění Evropu. Nenechávají se absorbovat do současného mainstreamu, ale sami se jím stávají. Vytlačují staré konzervativce, protože se dokázali přizpůsobit současným výzvám. Neopakují staré mantry, a přestožemožná nedostávají teoretickým definicím, často chápou konzervatismus lépe než oni. Reprezentují stále více lidí, kteří kladou jiné otázky a požadují jiné odpovědi, než nabízí liberální konsenzus.

Rozvrátili stávající volební bloky a koalice a zformovali nové. Podle Marion Maréchalové se snaží budovat volební alianci konzervativní buržoazie a pracující třídy. Ten, kdo kritizuje jejich program jako populistický, protože zohledňuje zájmy této třídy, nechápe novou dělící linii západní politiky. Noví konzervativci vítězí, protože mají silný vztah k vlastní zemi, národu a civilizaci, snaží se toto dědictví zachovat a nebojí se k němu přihlásit. Tím se liší od současných evropských elit.Nový konzervatismus je dnes na Západě revoluční síla. 

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.