Novelu o žalobcích nepotřebujeme. Vaše Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Dle dokumentů, jež získala ČESKÁ POZICE, byli žalobci z Rampulova úřadu k návrhu novely o jmenování a odvolávání žalobců velmi kritičtí.

Premiér Petr Nečas avizoval, že se mu víc zamlouvá jedna velká novela zákona o státním zastupitelství, tým pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly měl spoustu připomínek i k návrhu takzvané malé novely. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Premiér Petr Nečas avizoval, že se mu víc zamlouvá jedna velká novela zákona o státním zastupitelství, tým pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly měl spoustu připomínek i k návrhu takzvané malé novely. | foto: © ČTK, ČESKÁ POZICEČeská pozice
Premiér Petr Nečas avizoval, že se mu víc zamlouvá jedna velká novela zákona o státním zastupitelství, tým pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly měl spoustu připomínek i k návrhu takzvané malé novely.

Kdyby se býval naplnil původní scénář, mohla v Česku už brzy existovat nová, jasnější pravidla pro odvolávání státních zástupců z funkce. Taková, jež by nejspíš zabránila aktuálním tahanicím o odchod Vlastimila Rampuly z křesla vrchního státního zástupce v Praze. Případně by zamezila dvojvládí, jaké až do minulého týdne zažívalo duo krajských státních zástupců v Ústí nad Labem.

Jenže nová pravidla existovat zatím nebudou. Takzvaná malá novela zákona o státním zastupitelství, která měla posílit nezávislost státních zástupců na politických tlacích, se v posledních týdnech poněkud záhadně „zarazila“ ve vládě. Přesněji přímo na stole premiéra Petra Nečase.

Premiéru Nečasovi  se víc zamlouvá shrnout všechny naplánované změny u státního zastupitelství do jedné novely, která by mohla přijít na řadu během dvou nebo tří letNečas už dříve médiím avizoval, že se mu víc zamlouvá shrnout všechny naplánované změny u státního zastupitelství do jedné velké novely, která by snad mohla přijít na řadu během dvou nebo tří let. Zda je za jeho postojem pouze odborné přesvědčení, nebo – jak je přesvědčena část právních kruhů – i lobbistické tlaky těch, jimž současná úprava státního zastupitelství vyhovuje víc, nelze s určitostí říct.

Odklad se nezamlouvá především nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi. Nesouhlasí s tím, aby se na přehlednější podmínky odvolávání žalobců a zavedení jejich funkčního období čekalo tak dlouho. S vynucenou pauzou není podle všeho spokojen ani ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, byť svůj pohled prezentuje navenek zdrženlivě.

Další osud novely se v tuto chvíli nedá úplně odhadnout. Nicméně na počátku října by o věci měla jednat „expertní komise koaličních stran“ i nejvyšší státní zástupce Zeman.

Co je cílem novely?

Novela chce změnit několik podstatných věcí:

  • Nejvyšší státní zástupce by zůstával ve funkci pevně danou dobu deseti let, a to pouze na jedno funkční období. Dnes není jeho doba ve funkci omezena a záleží v podstatě jen na libovůli vlády, kdy se jej rozhodne odvolat. Mohl by jím být jmenovaný člověk s minimálně desetiletou právní praxí a s „vysokou morální integritou“.
  • Na rozdíl od současné úpravy, kdy jej do funkce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti, by to nově dělal prezident republiky na návrh kabinetu, který by vládě předložil ministr spravedlnosti. Náměstky nejvyššího státního zástupce by si nově nejvyšší žalobce jmenoval a odvolával sám; dosud to dělá ministr spravedlnosti.
  • Časově omezené funkční období by měli i níže postavení (vrchní, krajští a okresní) státní zástupci, a to na sedm let. Nesměli by být jmenováni do funkce na dvě po sobě jdoucí funkční období u jednoho státního zastupitelství. Vrchní a krajští zástupci by museli mít povinnou praxi coby žalobci minimálně šest let, okresním státním zástupcům by stačily o dva roky méně.
  • Všechny vedoucí státní zástupce by šlo odvolat z jejich funkce před ukončením stanoveného období jen „rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení“.

Odpadly by tak mimo jiné pochyby o tom, jestli je odvolávání vedoucích žalobců možné někdy až křečovitě roubovat na správní řád. Případně jestli vedoucí státní zástupce může „manažersky“ odvolávat šéf resortu spravedlnosti. Kárné řízení u Nejvyššího správního soudu by mohl iniciovat jen ministr spravedlnosti nebo nejvyšší státní zástupce, v některých případech taky ombudsman nebo příslušný výše postavený vedoucí žalobce.

Co se nelíbilo Rampulovi a spol.?

ČESKÁ POZICE má k dispozici připomínky, které vůči chystaným změnám v odvolávání a jmenování žalobců vzneslo v minulých měsících Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ). Právě ta instituce, v jejímž čele je vrchní státní žalobce Vlastimil Rampula. Muž, který malou novelu do značné míry nepřímo inicioval. A to tím, jaké procesní trable vyvolal návrh nejvyššího státního žalobce Pavla Zemana ministru Jiřímu Pospíšilovi na Rampulovo odvolání. (Nutno ale upozornit předem: podoba novely se podle dostupných informací průběžně měnila, a tak materiál, který připomínkovali žalobci, nemusel do posledního písmene odpovídat tomu, který „odešel“ na vládu – pozn. red.)

Rampulův úřad se k novele postavil značně kriticky. Zpochybnil už samotnou nutnost přijít s „malou novelou“. „Vrchní státní zastupitelství předesílá, že není žádoucí a odporuje to legislativním pravidlům vlády, jestliže se často dílčím způsobem novelizuje zákon o státním zastupitelství (…),“ stojí v dokumentu. Co ještě připomínkovali státní zástupci z pražského Náměstí Hrdinů?

  • Chtěli upravit pasáže o kárných opatřeních, aby bylo zcela zřejmé, že v případě uložení kárného opatření „odvolání z funkce“ zůstane dotyčný i nadále řadovým žalobcem.
  • Navrhovali i poněkud „změkčit“ definici kárného provinění vedoucího žalobce tak, aby šlo o jednání, které je „svými následky závažné“ a nikoli pouze „zaviněné“, jako je tomu dnes.
  • Prosté konstatování „vysoké morální integrity“ navrhovalo pražské VSZ nahradit přesnější formulací.
  • Požadavek na to, aby na úrovni okresu nemohli vedoucí státní zástupci zastávat své místo dvě po sobě jdoucí funkční období na jednom místě, je podle VSZ příliš přísný a malým okresním zastupitelstvím zkomplikuje život.
  • VSZ se dále domnívá, že je „sice praktické“, aby nejvyššího státního zástupce jmenoval prezident republiky, takovou věc je ale třeba napsat přímo do Ústavy, nikoli pouze do „běžného“ zákona. (To samé si myslela i část úředníků, jež novelu chystali, nakonec ale převážil názor, že do Ústavy není třeba zasahovat.)
  • Je „logičtější“, aby ve funkci zůstávali sedm let všichni vedoucí státní zástupci. A nejvyšší státní zástupce by neměl desetiletou výjimku. Sedm let je prý na koncepční změny dostatečná doba.
  • Důležitá je podle VSZ i další „maličkost“. Z deseti let právní praxe, vyžadované pro kandidáta na nejvyššího státního zástupce, by se nejméně šest let muselo odehrát v rámci státního zastupitelství. Na tom návrh nakonec netrval, teoreticky by stačilo, aby se budoucí nejvyšší žalobce stal státním zástupcem formálně těsně předtím, než je do funkce jmenován.

„Zjevně by se tak předešlo nežádoucí situaci, aby soustavu státního zastupitelství řídil například „politicky dosazený“ právník, který s činností státního zastupitelství nebo justice nemá potřebné zkušenosti,“ bylo přesvědčeno VSZ v Praze.

Žalobci z Prahy tvrdí, že jejich práce je natolik specifická, že člověk na nejvyšším místě v jejich hierarchii musí mít několikaleté zkušenosti coby státní zástupceJenže celý problém se dá taky otočit – zastánci novely by argumentovali tím, že pouze člověk přicházející z vnějšku soustavy státních zástupců může mít dostatečnou nezávislost, protože si za léta práce na trestních kauzách nevytvořil nepsané a někdy škodlivé vazby. Žalobci z Prahy také říkali, že jejich práce je natolik specifická, že člověk na nejvyšším místě v jejich hierarchii prostě musí mít několikaleté zkušenosti coby státní zástupce.

VSZ si taky neodpustilo něco, co se dá interpretovat jako nenápadný „šťouch“ do ministra Pospíšila. „Jinak posouzení odborných znalostí a profesních zkušeností zůstane ze strany navrhovatele subjektivní a zřetelně zpochybňující, a to tím spíše, jestliže sám ministr spravedlnosti předkládající návrh na jmenování vládě by neměl z působení v justiční oblasti vlastní zkušenosti,“ podotkli na účet vystudovaného právníka a dlouholetého politika.