Nové manévry eurozóny – tentokrát kvůli Kypru

Pravděpodobnost, že Kypr požádá o pomoc ze záchranného fondu, vzrostla. Na ostrov již zamířila delegace zástupců EU.

Exploze munice vyřadila 11. července na Kypru z provozu největší elektrárnu v zemi. Nad psacími stoly v Nikósii se zřejmě přestalo svítit a řecká část ostrova volá eurozónu o finanční pomoc. foto: REUTERSČeská pozice

Exploze munice vyřadila 11. července na Kypru z provozu největší elektrárnu v zemi. Nad psacími stoly v Nikósii se zřejmě přestalo svítit a řecká část ostrova volá eurozónu o finanční pomoc.

Kypr bude zřejmě čtvrtým státem, který bude chtít po ostatních členech klubu společné měny „zadotovat“ svoje finance a svůj životní standard. Pravděpodobnost, že požádá o pomoc ze záchranného fondu eurozóny EFSF, tento týden vzrostla. Na ostrov již zamířila delegace zástupců institucí EU, kteří budou jednat o finanční situaci země.

Čekal snad někdo něco jiného? ČESKÁ POZICE rozhodně ne. Už koncem května jsme v souvislosti s typicky národními folklorními kousky a „upřímnými“ požadavky Řeků upozorňovali na skutečnost, že řecký „duch kráčí dál“ a je přítomen i na Kypru – tedy v jeho jižní části. Ta se teprve nedávno stala součástí měnové unie a nestačila za kratší dobu nadrobit astronomické dluhy prostřednictvím kouzelného proutku eura. Jinak na tom ale byly a jsou tamní komerční banky:

„Kyperské banky mají totiž v aktivech 6,5násobek HDP ekvivalentu celé země. Více než třetina těchto aktiv je řecký dluh.“

Tolik článek z 30. května 2011. Mezitím kyperské banky „nějak“ prošly bez hrozby krachu zátěžovými testy eurozóny. Skutečnost však vypovídá spíše o „kvalitě“ a „náročnosti“ těchto testů a „spolehlivosti“ těch, kteří je prováděli, nežli o finančním zdraví peněžních ústavů. Mystifikace jsou řecky mluvícím státům vlastní.

Opravdu naposledy?

Jenomže doba se pohnula. Nedávný summit eurozóny rozhodl, že Řekům, Portugalcům a Irům umožní platit („za trest“) nižší náklady úrokové služby v podobě nižších než tržních úroků. A tak dále, a tak dále. Zároveň vzkázal, že toto již bylo opravdu naposled a příště nikomu nic takového daňový poplatník tvořící evropské hodnoty hradit nebude.

Ale bude. Řecká část Kypru ví, že dluhy má a její banky jsou do pevninského řeckého maléru výrazně namočeny. Dvě z tamních bank jsou mezi nevětšími držiteli řeckých bondů. Čtyřicet procent úvěrů představujících celých 55 procent všech kyperských bankovních aktiv drží tři největší kyperské banky za svými pevninskými bratranci.

Přitom Kyperská republika teprve před pár lety předkládala do Bruselu výkazy o splnění všech kritérií pro vstup do eurozóny. Opravdu důkladně a poctivě, jen co je pravda.

Aby nebylo malérů málo, přišel do toho 11. července výbuch skladu střelného prachu a munice, který vyřadil z provozu největší elektrárnu na ostrově. A tak se zřejmě přestalo svítit nad psacími stoly v Nikósii. Voilá Evropo, plať a živ také kyperské Řeky.

A krmit!

Ve čtvrtek padla pod tlakem zhoršující se hospodářské situace kyperská vláda. Prezident Dimitris Christofias tvoří kabinet nový a sám ve funkci zůstává. Obyvatelstvo se jako obvykle ke stavu země nehlásí, protestuje a osočuje onen výbuch střelného prachu a vnější zadlužení, které jim snad někdo schválně z venku napáchal.

Kyperské autority již atakují spasitelský fond EFSF. Do země spěchá delegace finančních expertů EU, aby zkoumala situaci a po čase salámovou metodou vydala svůj souhlas se zahrnutím Kypru do kategorie PIG (Portugalsko, Irsko, Řecko). A krmit! Penězovody sem! Krmivo si za ty peníze už kyperští Řekové obstarají sami. Ratingy země byly sníženy již po muniční explozi. U Moody´s to bylo o dva stupně na Baa1. To už je ale více než týden. Třeba brzy Fitch zabrousí do „céček“.

Úroková míra refinancování kyperských desetiletých dluhopisů již hladce přesáhla deset procent. To neměly v době zpožděného přiznání potíží Portugalsko ani Irsko. A teď považte, tyto PIG budou refinancovány za 3,5 procenta! A „poctivé“ Kyperské republice zbude platit přes deset procent.

Taktika je jasná. Pohrozíme kolapsem. Vida, a už probíhají nové euromanévry. Jako v té nešťastné Bosně v roce 1914. Nemotá se tam někde nový Gavrilo Princip? Aby nám ještě nakonec nezastřelili některého z EU prezidentů. Právě teď máme v Evropě 97. výročí vystavení rakousko-uherského ultimáta Srbsku – a jak to tenkrát dopadlo!