Nová zelená úsporám: Už žádné polovičatosti

Naději na podporu má jen komplexní zateplení, výstavba pasivního domu nebo výměna topidel za ekologická. Dílčí zateplení už nemá šanci.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Pokračování programu Zelená úsporám se blíží. Zhruba od poloviny srpna začne Státní fond životního prostředí přijímat žádosti občanů o dotaci na výstavbu pasivních rodinných dům, komplexní zateplení starších domů či nahrazení nevyhovujících kamen na fosilní paliva moderními a šetrnými otopnými systémy.

Rozjezd Nové zelené úsporám bude dotován miliardou korun. Ve druhé vlně do konce roku 2013 by měly být rozděleny ještě peníze získané z prodeje emisních povolenek, které se odhadují na 800 milionů korun.

Stát by na rozdělení celkem takřka dvou miliard korun nejenže neměl tratit, ale díky multiplikačním efektům by na tom ještě měl vydělat. Jak tvrdí Miroslav Zámečník, člen Národní ekonomické rady vlády, každý milion korun státních dotací, vložených na energeticky úsporná opatření, bude mít kladný efekt na hrubý domácí produkt ve výši 2,13 až 3,59 milionu korun. Zapůsobí totiž takzvaná finanční páka, kdy se na každou korunu státní investice nabalí soukromý investiční kapitál. Přičemž běžné státní výdaje ve stejné výši přinesou podle Zámečníka růst HDP pouze o 600 tisíc korun.

Primárním cílem Nové zelené úsporám je ovšem zlepšení stavu životního prostředí snížením emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek. A to tím, že klesne energetická náročnost zateplených domů, vyrostou nové domy s minimálními nároky na dodávané energie a zlepší se efektivita využití energetických zdrojů.

Neošiditelná fyzika

Ten, kdo si částečně zateplil dům při první Zelené úsporám, je ve výhodě, chce-li provést komplexní zateplení domu. Dosáhne-li doplněním opatření úsporného efektu, podporu dostane. A naopak, kdo si myslí, že si s pomocí státu vymění okna nebo zateplí jen obvodové stěny, musí na to zapomenout. Na dílčí kroky není Nová zelená úsporám stavěná. Chce jen prokazatelné výsledky snížení energetické náročnosti.

Nejlepším „zateplovačům“ uhradí státní fond 55 procent způsobilých výdajůPro výplatu dotace nebudou stačit na pohled kvalitní zateplovací práce firmy ze seznamu ověřených dodavatelů. Budou například rozhodovat výsledky měření prostupu tepla. Dalším sledovaným parametrem je měrná roční spotřeba tepla a vypočtené snížení spotřeby tepla proti výchozímu stavu před zateplením.

Snížení spotřeby o 40 procent vynese klientovi menší dotaci než snížení spotřeby o 60 procent. Rovněž dosažená měrná roční spotřeba může značně ovlivnit výši podpory. Ten, kdo bude mít po všech úpravách vyšší měrnou spotřebu než 70 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy, vypadává úplně ze hry. Rovněž ten, kdo vypočtenou měrnou roční spotřebou nedosáhl ani 40procentní úspory. A když je průměrný součinitel prostupu tepla hodně vysoký (0,95), má to žadatel s podporou definitivně spočítané – nedostane žádnou.

Jak velká je podpora na zateplení?

Kdo uvedená kritéria tak tak přeleze, má šanci na úhradu 30 procent ze způsobilých výdajů. Nejlepšímu „zateplovači“ uhradí státní fond 55 procent způsobilých výdajů.

Žadatelům, kteří byli zasaženi povodněmi, nabídl ministr životního prostředí v demisi Tomáš Chalupa možnost získat o 20 procent navíc. To je šlechetný krok, jenže na rozdíl od ostatních kritérií, která jsou vážena doslova po miličástkách, není tato nabídka vázána žádným kritériem vhodnosti takové úpravy. Nečekaná nabídka může být povzbuzením pro občana, aby investoval peníze i do objektu, který stojí v říční nivě a při další povodni může mít škody větší ještě o zničené zateplení.

Každý, kdo si plánuje zateplení už stojící budovy, musí počítat s tím, že nebude smět v takové budově topit uhlím ani tekutými fosilními palivy. Čeká ho tedy i výměna otopného systému. Dlužno podotknout, že i na něj lze požádat o dotaci. A v konečném bilancování může vzniknout kombinace, na niž se vztahuje i možnost získat desetitisícový bonus.

Tvrdá kritéria, zajímavá podpora

Přísná kritéria budou platit na uznání dotace novým domům. Za to se pak dům žadateli o podporu odvděčí zaručeným tepelným komfortem. A velkou úsporou energie na vytápění, a tím pádem i malým podílem na vzniku emisí oxidu uhličitého i polétavých popílků. Stavebník si ovšem v případě nového domu nemůže nárokovat podporu na otopný systém. A naopak musí do projektu začlenit systém nuceného větrání se zpětným získáváním tepla, takzvanou rekuperací. Podmínkou je, aby měla nejméně 75procentní účinnost. V takovém případě žadatel nebude muset ani příliš topit.

Stavitelé nových domů si nebudou moci nárokovat podporu na otopný systémMěrná roční potřeba tepla je hlavním kritériem pro posouzení stupně energetické náročnosti budovy. Aby dům byl považován za pasivní, musí mít měrnou roční potřebu tepla nižší než 20 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. V takovém případě žadatel získává nárok na podporu až 400 tisíc korun. Jestliže však je projekt ještě ambicióznější a dosahuje měrné roční potřeby méně než 15 kilowatthodin, podpora vzroste na 550 tisíc korun.

Schválení podpory úsporným domům je ovšem mnohem složitější než posouzení jediného kritéria. Čím nižší energetické náročnosti má být dosaženo, tím vyšší nároky jsou na dosažení dalších kritérií. Sledovanými parametry jsou také měrná roční spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů, součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí objektu, nejvyšší teplota vzduchu v pobytové místnosti a tak dále. Například splnění požadavku na maximální průvzdušnost obálky musí být doloženo protokolem o měření.

Přestože i 550 tisíc korun je malý díl skutečných nákladů na stavbu pasivního domu, je prozíravé dotaci využít. Nároky na energetickou úspornost nové výstavby stále rostou, a to, co je dnes dotováno jako výjimečně vstřícný postup, bude po několika letech, až se notoričtí odkládači odhodlají ke stavbě, tvrdou povinností. A povinnosti jsou odjakživa bez dotací.

Spásný impuls

Reforma Zelené úsporám v první fázi návrhu smetla podporu obnovy topenišť z uhlí či mazutu na ekologicky šetrné zdroje. Zbavila se tím možnosti výrazného snížení emisí oxidu uhličitého i popílku u mnohem širších vrstev žadatelů. Přitom zkušenosti z prvotní Zelené úsporám říkaly, že investice do tepla jsou zdaleka nejúčinnější. A zároveň nejdostupnější, o řešení ekologického vytápění usilovala zhruba polovina uspokojených žádostí.

Do přípravy směrnice a navazujících vyhlášek se proto z vnějšku vložila skupina profesních asociací obnovitelných zdrojů v čele s Asociací tepelných čerpadel, Československou společností pro sluneční energii, která se zabývá systémy slunečního ohřevu teplé vody, či CZ Biom. Díky vstřícnosti úředníků připravujících legislativu pro fungování Nové zelené úsporám se po náročných přípravách podařilo ekologické změny vytápění rodinných domů vrátit mezi předměty podpory.

Maximální podpora pro pouhé pořízení ekologických kotlů či tepelných čerpadel bude 55 procent z ceny...Protože Nová zelená úsporám preferuje úsporné systémy, což pouhá výměna kotlů rozhodně není, dostali žadatelé o celkové zateplení alespoň výrazně lepší podmínky. Maximální míra podpory pro pouhé pořízení ekologických kotlů či tepelných čerpadel bude 55 procent z jejich ceny. Zatímco změna vytápění v komplexně zatepleném domě může být dotována až 75 procenty.

Také limitovaná výše dotace se za stejný typ ekologického vytápění liší. Pro pořízení tepelného čerpadla či kotle na biomasu se samočinným přikládáním je nejvyšší možná dotace 80 tisíc korun pro žadatele o pouhou změnu vytápění. Kdo si k tomu zateplí dům, má možnost až stotisícové podpory.

... zatímco změna vytápění v komplexně zatepleném domě může být dotována až 75 procenty Obdobným způsobem se liší dotace na další druhy ekologického vytápění podle toho, zda patří či nepatří do celkově zatepleného domu. Přičemž námi vyčíslené příklady jsou ty nejvyšší.

Například kotel na biomasu s ručním přikládáním má limit výšky dotace v obou kategoriích poloviční. Zato maximální míra podpory je u všech typů topidel v obou případech stejná – 75 procent u zatepleného domu, 55 procent u samostatné žádosti.

Z této nově zařazené oblasti podpory vycházejí dvě pozitivní zprávy:

  1. I méně movitý, ale k životnímu prostředí odpovědný člověk, jemuž životní situace nedovolí investovat do celkového zateplení, může svým rozhodnutím výrazně přispět kvalitě životního prostředí ve svém okolí. Ale nejen to, i ve vlastní domácnosti, o lepším komfortu ani nemluvě.
  2. Zařazením ekologizace topidel do programu získá Nová zelená úsporám podstatné zvýšení efektu úspory plynných emisí nejen oxidu uhličitého, ale i siřičitého, který způsobuje kyselé deště.
Šťastný stát. Vědí o tom politici?

V analýze, kterou si před rokem zadala Šance pro budovy, společná iniciativa Centra pasivního domu a České rady pro šetrné budovy, ujišťují ekonomové Miroslav Zámečník a Tomáš Lhoták, že vložená investice do Zelené úsporám se státu téměř celá vrátí už během jednoho roku. Jeho příjmy z jednoho milionu investovaného v dobře nastaveném programu činí 0,97 až 1,21 milionu korun na daních z příjmu stavebních firem a jejich pracovníků, ze sociálního a zdravotního pojištění zaměstnaných lidí a na nevyplacených sociálních dávkách, které by jinak bylo nutné vyplatit všem, kteří by bez tohoto programu neměli práci. K tomu je třeba ještě připočíst nepřímý dodatečný příjem díky zvýšenému HDP.

Proto hurá do zateplování. Přesné podmínky, co by měla žádost o podporu obsahovat, si každý může nalézt v odpovídající směrnici a jejích přílohách. Není nad to být včas připraven. Peněz na dotace nebude nazbyt. Jak tvrdí ředitel sdružení Šance pro budovy Petr Holub, reálné využití výrobních kapacit, lidí i investičních potřeb je na deset miliard korun ročně. A stát zatím uvolnil jednu.

Počet příspěvků: 16, poslední 20.7.2013 10:55 Zobrazuji posledních 16 příspěvků.