Noční můra generace Facebook

Šance na získání vysněného zaměstnání ovlivní i to, co o sobě píšeme na internetu. Vítejte ve světě data miningu.

Absolutní paranoia znamená absolutní přehled. Toto moudro pochází z hlavy amerického symbolu zla Charlese Mansona a se světem se o něj podělil během rozhovoru s magazínem Rolling Stone počátkem sedmdesátých let. Poslední týdny se Mansonovým výrokem důkladně řídí web britského Guardianu. Nejprve své čtenáře vystrašil, že v Disneylandu řádí Velký bratr, a teď na stránkách deníku šéf francouzského mediálního konsorcia ePresse Frédéric Filloux píše, že se během několika málo let naplní noční můra generace Facebook.

Jak takový Freddy Krueger v digitálním kabátku 21. století bude vypadat? Jednoduše: naše chování na internetu v budoucnosti zásadním způsobem ovlivní, kolik budeme platit za zdravotní pojištění, zda nám banka poskytne úvěr, i naše šance na vysněné zaměstnání. Vítejte ve světě, ve kterém se těžba dat (takzvaný data mining) stala mnohem lukrativnější, než těžba drahých kovů – v éře, kde jsou informace nad zlato.

Ale pěkně od začátku. Podle Fillouxe vzniknou co nevidět společnosti, které se budou zabývat analýzou povahy a osobnosti a budou pro velké koncerny ohodnocovat naše schopnosti pracovat pod tlakem, správně se rozhodovat ve složitých situacích, soustředit se na práci a podobně. Tyto společnosti budou zaměstnávat lingvisty, matematiky, statistiky, psychology, sociology a experty na nervovou soustavu.

Společnosti budoucnosti budou schopné odhalit například problémy se zdravím sledováním toho, jak se na internetu vyjadřujeme a co říkámeJejich sofistikované programy budou dnem i nocí monitorovat, detailně rozebírat a následně analyzovat vše, co lidé za posledních nejméně deset let napsali na sociálních sítích, v blozích, tweetech, v komentářích pod články – jednoduše kompletní obsah internetu. Časem sestaví skupinu profilů, které s velkou precizností prozradí budoucím zaměstnavatelům, zdravotním pojišťovnám, finančním institutům a vůbec všem, kteří za to budou ochotni zaplatit, jací jsme.

Jasně, že v roce 2015 už nikdo nebude tak hloupý, aby na své facebookové zdi zveřejnil oznámení typu: „Mám před sebou špatný týden – začíná mi chemoterapie.“ Jenže společnosti budoucnosti budou dle Fillouxe schopné odhalit například problémy se zdravím sledováním toho, jak se na internetu vyjadřujeme a co říkáme.

Analýzou milionů slov z webů zabývajících se dejme tomu životním stylem sestaví zdravotní klastry, jež s velkou přesností odhalí třeba kondici osoby, která si právě zažádala o životní pojištění. Vzorce digitálního chování budou dokonce natolik spolehlivé, že když je firmy propojí s profily na Facebooku, bude možné odhalit totožnost anonymních uživatelů, což ale budou mít od ochránců soukromí zakázáno.

Dialog mezi zaměstnavatelem a personální agenturou využívající nové technologie by dle Fillouxe již brzy mohl vypadat asi takto:

Personalista: „Tina Porterová, 26 let. Ona je přesně ten člověk, kterého potřebujete, pokud vám jde o experta na transpacifické partnerství.“

Zaměstnavatel: „Ale?“

Personalista: „Trápí ji akutní migréna. Objevuje se u ní několikrát do měsíce. Dobře to ukrývá, podle našich informací by se z toho ale mohl stát problém.“

Zaměstnavatel: „Jak to sakra můžete vědět?“

Personalista: „Spadá do jednoho z našich specifických zdravotních klastrů. Na Facebooku čas od času zmiňuje nárůst olfaktorické (čichové) citlivosti, což je známá předzvěst migrény. Pokaždé následuje několikadenní pokles počtu slov, která používá na sociálních sítích, jenž doprovází dočasné nepatrné omezení slovní zásoby, méně tweetuje a její hlášky nejsou zdaleka tak vypointované, jak je u ní zvykem. Takové symptomy zaznamenáváme běžně právě u lidí trpících vážnou migrénou. Navíc aplikace Zeo Sleep Manager (mapuje spánek) a HeartMath (mapuje stres) – obě propojené s Facebookem – naznačují, že jí trápí nespavost.

Jinými slovy, nemyslíme si, že je slečna Porterová pro vás ta správná. Naše analýza naznačuje, že by vás kvůli výpadkům produktivity mohla stát o patnáct procent víc, než se teď zdá. Navíc rozbor jejího chování na Facebooku rovněž ukázal, že je zde 75procentní pravděpodobnost, že v příštích 18 měsících otěhotní.“

Bylo by snadné autora těchto řádků označit za paranoidního snílka, který v dětství trávil příliš času sledováním „béčkových“ vědeckofantastických seriálů. Jenže již dnes existují společnosti typu Recorded Future, které se pokoušejí na základě analýzy internetových zdrojů předpovídat budoucnost. A daří se jim. Tak například výpočet správně předpovězených událostí švédského startupu, který čerpá z 150 000 zdrojů, je minimálně tak dlouhý jako seznam milenců Mata Hari. Bližší informace před časem přinesl v reportáži server Wired.

Jak funguje věštění budoucnosti v 21. století 

„Expanze těchto schopností je pouhou otázkou lepších algoritmů a výpočetní síly, která si poradí s petabajty dat,“ míní Filloux. Mooreův zákon o tom, že se počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný okruh, při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí, je v tomto případě na straně technologií, díky kterým budeme již brzy průhlední jak Hubbleův teleskop.

Počet příspěvků: 4, poslední 28.9.2012 05:00 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.