Nobelova cena za mír: Václav Klaus se chová stejně jako Brežněv a Husák

Česká hlava státu nemá právo sebrat nám ocenění, které patří celému národu. Ani držet všechny jako rukojmí své osobní antipatie vůči Evropě.

István Léko 14.12.2012

foto: © Česká Pozice, Alessandro CanuČeská pozice

Prezident Václav Klaus a premiér Petr Nečas se chovají stejně jako ve své době generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Leonid Brežněv a generální tajemník Komunistické strany Československa a prezident Gustáv Husák. Odkud ten příměr?

Když v roce 1975 dostal sovětský disident Andrej Sacharov Nobelovu cenu za mír, nedovolil mu Brežněv, aby si ji převzal. Když v roce 1984 obdržel disidentský básník Jaroslav Seifert Nobelovu cenu za literaturu, nedovolil mu to Husák. Když ji nyní dostali Češi jako celek a součást Evropské unie, nedovolí to Klaus – a Nečas nemá odvahu se vzepřít. Ač jim nebyla určena, Brežněv, Klaus i Husák se zachovali, jako by měli právo rozhodovat, zda si laureát může, či nemůže Nobelovu cenu převzít. Důvody, které tehdy prezentoval v médiích národu Husák, jsou podobné jako důvody dnešního prezidenta: ideologické, falešné a nepravdivé.

Buďme pyšní na EU

Jen dvakrát dostali v minulosti Češi Nobelovu cenu: v roce 1959 chemik Jaroslav Heyrovský za polarografii a zmíněný básník Seifert. Teď ji můžeme mít potřetí, jako součást celku, který ukázal, že lze na této planetě provádět politiku, jež eliminuje války mezi sousedními státy. Za tímto účelem byl také tento celek EU vytvořen a v tomto smyslu se jeho poslání povedlo.

Můžeme být pyšní, že patříme k celku, v němž se už 67 let všechny spory řeší mírnou cestou beze zbraní 

Není na světě druhý region, kde by se už 67 let všechny spory řešily mírnou cestou beze zbraní a který by také vykazoval nejvyšší životní úroveň na Zemi. Můžeme být pyšní, že k takovému celku patříme. Měla by to vědět hlava státu, spoluodpovědná za jeho udržení a za zahraniční politiku, a naši přináležitost náležitě vyzdvihnout. Stejně jako to dělají německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Fran?ois Hollande a premiéři prakticky všech evropských států.

Není divné, že by všichni ti politici byli natolik hloupí, že si Nobelovu cenu za mír EU považují, a pouze náš prezident by měl prohlédnout její jakousi věrolomnost, která ho nutí odmítnout pozvání do Osla? A provokovat celou západní Evropu? Mimochodem k všeobecné radosti Moskvy?

Sousedé nerozumějí

Velmi zarážející je i argument, jenž od hlavy státu zazněl, že Nobelovu cenu by neměla dostat kolektivní instituce. Takových bylo – v kategorii za mír – v dějinách osmnáct (například Mezinárodní výbor Červeného kříže, UNICEF či Lékaři bez hranic). Proč tvrdit něco takového? Myslí si prezident Klaus, že jeho neustálé zpochybňování EU už v Česku natolik zabralo, že si může bez rizika výraznější politické reakce na domácí půdě dovolit takto argumentovat?

Klaus má před historií českého státu velkou zodpovědnost za to, jakou nechuť vyvolává vůči EU a jak si pohrává s bezpečnostním ukotvením státu

Klaus má před historií českého státu velkou zodpovědnost za to, jakou nechuť vyvolává vůči EU a jak si pohrává s bezpečnostním ukotvením státu. Je jedinou hlavou státu v celé sedmadvacítce, která to dělá – a systematicky. Za léta svého úporného každodenního útočení na EU způsobil, že obyvatelstvo ČR stále méně chápe, kde se nachází, kudy jde jeho vývoj a kde jsou jeho spojenci. Je to vidět mimo jiné teď na někdy zvláštních komentářích k udělení Nobelovy ceny za mír EU, které jsou jako z úplně jiného světa než většina komentářů v západoevropských médiích.

Nejsme sice největším ani ekonomicky nejdůležitějším státem postkomunistické Evropy, ale za léta Klausova prezidentování se z ČR, státu, kde se rozpouštěla Varšavská smlouva a v němž se konal summit NATO, kam přijížděli prezidenti největších zemí světa, stala malá země, která vše blokuje, staví se na zadní, ke všemu má výhrady a postupuje bez spojenectví. Naši sousedé tomu nerozumějí. Velké země v EU se už ani nesnaží s námi něco dohadovat. Názorové různice na téma společné evropské měny a hospodářské i jiné politiky jsou sice legitimní, ale mezi důvěryhodnými partnery.

Slušelo by poděkovat

Když se nedávno připravoval summit EU, na němž se měl rozhodnout její rozpočet na příštích sedm let, křižovali Evropu politici států, které měly co říci. Je to smutné, ale do Prahy nikdo nezajel. Bylo jasné, že bude jako vždy trucovat.

EU už napumpovala do České republiky spoustu miliard eur. Slušelo by se jí přinejmenším poděkovat.

Polský premiér Donald Tusk byl v Berlíně, francouzský prezident Hollande si krátce poté vyšetřil celý den na návštěvu Varšavy, kde se snažil získat podporu Polska jako stále většího hráče na evropské scéně. Před deseti lety by tomu bylo jinak. Hlavy států by zajímalo, co si myslí Praha.

Klaus svým odmítnutím jet na převzetí Nobelovy ceny za mír zase zkouší, jak už bývá jeho zvykem, kam až může zajít v tažení proti EU. Tažení, které vychází čistě z jeho soukromých, osobnostních příčin, které nemají nic společného s postavením země ani s jejími národními zájmy, ale jdou naopak proti nim. EU – velké státy Německo, Francie, Nizozemsko a pár dalších – napumpovala do České republiky už spoustu miliard eur. Slušelo by se jim přinejmenším poděkovat. Jako nevychovanci jim ale místo toho říkáme, že ničemu nerozumějí a že jedině my máme patent na rozum.

Smutné, smutnější a nejsmutnější

Je smutné, že v protiunijním tažení je v Klausově vleku i premiér Nečas a v podstatě celá jeho vláda. Stejně jako už léta většina ODS, kterou Klaus za tu dobu tolik indoktrinoval. Je ještě smutnější, že najednou zmizel ministr zahraničí. A místo, aby proevropský (alespoň údajně) Karel Schwarzenberg zahřměl, že taková nevychovanost do středu Evropy nepatří, a že on pojede, mlčí. Myslí si snad, že tím získá půl procenta ke svým sedmi v závodech o Hrad? Výmluva, že nebyl pozván, neobstojí. Každý, kdo trochu zná diplomacii, ví, že se nezvou členové vlády zvlášť, ale pouze její hlava. Je však jasné, že pokud ta nemůže, deleguje pozvání na ministra zahraničí.

Kde jsou všechny think tanky a univerzitní pracoviště? Proč mlčí? Kam se vytratila odvaha demokratické opozice?

Mimochodem, co má premiér natolik naléhavého, že si hodlá nechat ujít jedinou Nobelovku ve svém životě? Jednání s Karolínou Peake o obsazení ministerstev? A nejsmutnější je, že tohle všechno musí říkat jeden novinář, že nikde není vidět lidi, kteří ještě neoslepli a rozumějí významu, jaký pro nás má členství v jednom klubu se státy, k nimž jsme vždy patřili a které byly naším vzorem.

Kde jsou všechny think tanky a univerzitní pracoviště? Proč mlčí? Kam se vytratila odvaha demokratické opozice? Proč do Osla neodjel jako zástupce ČR například místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek či předseda Senátu Milan Štěch? Ano, pozváni sice nebyli a příslušná místa v Norsku opozici doporučila zůstat doma, ale riskovali by organizátoři ostudu Zaorálka či Štěcha na slavnostní ceremoniál nepustit? Těžko.

Hlava státu nemá právo sebrat nám Nobelovu cenu, která patří celému národu. Nemá právo držet všechny jako rukojmí své osobní antipatie vůči Evropě.

knight http://www.indexmundi.com/cze ... 11:14 12.12.2012
Peterczech .   :-) 18:11 11.12.2012
knight Jen pro Jen pro... 13:33 14.12.2012
kocourkovskej ... :-) 15:54 11.12.2012
Vladimir1950 Sejměte Cartera Trefa..:-)) 16:24 13.12.2012
Urvisu … Máš doma indulonu? 12:59 11.12.2012
Beda Venerabilis Děkuju za optání. Děkuju za optání. 13:05 11.12.2012
Beda Venerabilis Nebudu Nebudu 12:50 11.12.2012

Počet příspěvků: 205, poslední 17.12.2012 03:08 Zobrazuji posledních 100 příspěvků.