Nobelisté o publikování: Už žádné závody v citacích?

„Pro dnešní vědu bych nebyl dostatečně produktivní,“ říká geniální Peter Higgs. Randy Schekman píše o tom, jak prestižní časopisy „ničí vědu“.

Fyzik Peter Higgs během návštěvy v ženevském výzkumném středisku CERN roku 2008. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Fyzik Peter Higgs během návštěvy v ženevském výzkumném středisku CERN roku 2008. | foto: © CERN, www.cern.chČeská pozice
Fyzik Peter Higgs během návštěvy v ženevském výzkumném středisku CERN roku 2008.

Publikuj, nebo zhyň! Ty, kdož mívají pocit, že se z vědy staly až moc veliké závody v citacích a impaktovaných článcích, zaujmou dva nedávno publikované texty z deníku The Guardian, respektive z jeho internetové vědecké rubriky. Je ostatně možné, že už jste je četli – nebylo by to také nic zvláštního, neboť první článek nasbíral od minulého pátku 50 tisíc „lajků“ na Facebooku a 2500 „twítů“.

Přitom je o někom, kdo takřka jistě tyto moderní vymoženosti nepoužívá (nikdy totiž ani neposlal e-mail) – o geniálním fyzikovi a letošním držiteli Nobelovy ceny Peteru Higgsovi (84), po němž je pojmenována dlouho chybějící a teoreticky předpovězená částice – Higgsův boson, který v posledních letech zaměstnával komunitu fyziků a o němž ČESKÁ POZICE opakovaně psala.

„Dnes bych nedostal akademické místo, nebyl bych na to dostatečně produktivní,“ řekl Higgs listu, když jel převzít Nobelovu cenu. Svou klíčovou a převratnou práci (editory nejprve dokonce odmítnutou) publikoval v roce 1964, poté už napsal jen ani ne deset vědeckých článků. Higgs vyjádřil pochyby, zda by se mu revoluční počin v atmosféře dnešní vědy a publikační kultury podařil: „Neměl bych na to dost pohody a klidu.“

Při cestě do Stockholmu, kde britský fyzik převzal nobelovku, navíc Guardianu sdělil, že už roku 1980 málem skončil na dlažbě – Edinburghská univerzita, jejímž je dnes emeritním profesorem, s ním chtěla rozvázat poměr. Díky tehdejší nominaci na Nobelovu cenu si však činovníci řekli, že by – třeba jednou – i dotyčné ocenění mohl dostat, což se vysokým školám hodí. Nejen kvůli prestiži, ale kupříkladu i kvůli žebříčkům, hodnocením, výkazům...

Higgs své nadřízené asi trápil. Když měl na katedře napsat seznam svých nedávných publikací, vyplňoval kolonku slovem „žádné“. Do důchodu šel v roce 1996. A toho, že média zmatečně překřtila Higgsův boson na „božskou částici“, lituje: „Někteří lidé si pletou vědu s teologií. Říkají, že to, co se stalo v CERNu, dokazuje existenci Boha.“

Schekman: Top časopisy ničí vědu!

Druhý článek v Guardianu, na nějž odkazujeme, napsal přímo vědec: Randy Schekman, buněčný biolog a ano, stejně jako Higgs držitel letošní Nobelovy ceny – tentokrát za medicínu. Zvolil provokativní titulek: Jak časopisy typu Nature, Cell a Science ničí vědu.

Schekman upozorňuje, že i když tyto nejzářivější světové magazíny publikují spoustu skvělých studií, nepublikují JENOM skvělé studie a také nejsou jedinými nosiči skvělého výzkumu. Tyto tituly hlavně agresivně pečují o svou značku, dbají o své předplatné, než aby stimulovaly právě ten nejdůležitější výzkum. „Podobně jako módní návrháři vytvářejí limitované edice kabelek a šatů, vědí, jak exkluzivita vyvolává poptávku, takže uměle omezují počet článků, které přijmou,“ píše Schekman, jehož zásluhy o poznání vnitrobuněčných transportů popsal na ČESKÉ POZICI profesor Václav Hořejší.

Luxusní články pak vydavatelé marketingově obalí „pozlátkem“ impakt faktoru, píše nobelista Schekman, s tím, že ty nejlepší budou teoreticky nejvíce citovány. Můžou být ale citovány i proto, že jsou atraktivní, provokativní, anebo dokonce i chybné. Editoři „luxusních žurnálů“ to prý vědí, takže přijímají texty, které rozčeří vodu, neboť se věnují „sexy“ věcem. To ale zpětně ovlivňuje i to, co pak sami vědci studují – nějaká témata se tím přifukují, a další důležitý výzkum se tak může dostat na vedlejší kolej.

Jako lepší cestu Schekman navrhuje otevřené časopisy, s plnou politikou Open Access, které nemají drahé předplatné, a nemusejí se tomu tedy přizpůsobovat. Příkladem budiž žurnál eLife, jehož je profesor Schekman editorem.

A Schekman, jenž ví, že vzbudí velikánský rozruch, uzavírá: „Záleží na kvalitě výzkumu, nikoliv na značce časopisu. Jako mnoho úspěšných vědců, i já jsem v těch slavných magazínech publikoval. Ale víc už ne. Moje laboratoř se bude těmto luxusním časopisům vyhýbat a totéž budu doporučovat i ostatním.“

Počet příspěvků: 2, poslední 14.12.2013 06:00 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.