NKÚ: Česká exportní banka porušovala zákon

Část úvěru z banky, která má podporovat český export, skončila u firmy se sídlem v daňovém ráji, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad.

Když na přelomu srpna a září 2010 rezignoval generální ředitel České exportní banky Lubomír Pokorný, zdůvodnil svůj odchod přijetím nové pracovní nabídky v soukromém sektoru. Média ale spekulovala o tom, že skutečným důvodem byly stížnosti vinící Pokorného z klientelismu při přidělování exportních úvěrů. Jak naznačují dnes zveřejněné závěry prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ve státem vlastněné ČEB, nemusely být tyto úvahy o nestandardních postupech v bance zcela od věci.

Kontrola NKÚ se zaměřila mimo jiné na devět úvěrů na podporu českého vývozu za 13,2 miliardy korun. Zjistila, že účty České exportní banky nemělo vůbec opustit více osm miliard korun, z čehož u úvěrů za 4,2 miliardy ČEB dokonce porušila zákon o bankách. „V sedmi z devíti kontrolovaných případů přitom mají dlužníci už teď problémy se splácením. Pokud by peníze nesplatili, ztráta banky by nakonec šla na vrub státu,“ uvedl NKÚ v tiskové zprávě.

Podle kontrolorů vzbuzuje pochybnosti i výběr firem, k nimž peníze putovaly. Ze 143 miliard korun, které ČEB na podporu exportu v letech 2005 až 2011 poskytla více než stovce žadatelů, získaly 19,5 miliardy (tedy 13,6 procenta) jen dvě firmy. Jedna z nich navíc vyplatila přes 40 procent prostředků z úvěru subdodavateli se sídlem v takzvaném daňovém ráji. „Je tedy otázkou, zda lze v tomto případě ještě mluvit o podpoře českého exportu,“ konstatuje NKÚ.

Pokorný: Sám jsem přeci nemohl rozhodnout

ČEB podle kontrolorů při rozhodování o úvěrech porušovala jednak zásadu obezřetnosti, kterou jí ukládá zákon o bankách, ale i vlastní vnitřní předpisy. Zvláštní je, že tato praxe zřejmě unikla České národní bance, která na finanční trh, a tedy i na banky, dohlíží.

Praktiky v ČEB popisovala již anonymní stížnost zaměstnanců z roku 2010, kdy o ní informoval týdeník Euro. Pokorného obviňovala, že obchází významné klienty a vyžaduje „všimné“ za poskytnutí úvěru. „Zároveň jsou poskytovány úvěry společnostem úzce napojeným na Pokorného, a to v řádech stovek milionů korun, o kterých se ale již nyní ví, že nebudou nikdy splaceny,“ uvádí se v dopise.

Pokorný tehdy veškerá obvinění popřel. „Pokud jde o problematiku schvalování úvěrů, jeden člověk, byť jsem to já v pozici předsedy představenstva a generálního ředitele, nemůže sám o sobě rozhodnout o schválení úvěru či toto rozhodnutí jakýmkoliv způsobem ovlivnit,“ řekl Euru. K jednotlivým nařčením se obsáhleji vyjádřil v tiskové zprávě, kterou zveřejnil server Měšec.cz.

Pochybilo i ministerstvo financí

Po Pokorného odchodu byla ČEB několik měsíců bez řádně jmenovaného šéfa. Teprve v polovině února 2011 se generálním ředitelem stal Tomáš Uvíra, tehdejší pracovník ministerstva financí. I tento resort, který je v ČEB rozhodujícím akcionářem, byl předmětem kontroly NKÚ v souvislosti s penězi pro Českou exportní banku. A také u něj zjistili kontroloři závažné nedostatky. Například v roce 2010 půjčilo ministerstvo ČEB 1,7 miliardy korun – šlo však o peníze, které mělo ministerstvo použít na úhradu schodku státního rozpočtu, nikoli na půjčky.

Podle dnešního vyjádření MF byly problematické záležitosti při poskytování některých úvěrů ČEB jedním z hlavních důvodů, proč se počátkem roku 2011 uskutečnily personální změny ve vedení banky. „Nové vedení mělo za úkol záležitosti prošetřit, zefektivnit systém schvalování úvěrů a zvýšit jeho transparentnost,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Svá pochybení, na něž upozornil Nejvyšší kontrolní úřad, ministerstvo financí bagatelizuje. „V případě ministerstva financí se nálezy NKÚ týkají pouze administrativních a technických záležitostí, které neměly dopad na veřejné rozpočty,“ uvedlo v tiskové zprávě.

Výběru nového šéfa ČEB se ČESKÁ POZICE věnovala v těchto článcích: