Nevěřme Zaorálkovi, že je idiot! Dejme mu ještě šanci.

Osm otázek místopředsedovi ČSSD, který veřejně prohlásil, že je idiotem, protože věřil expředsedovi své strany Stanislavu Grossovi.

Je chvályhodné, že místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek spojil vlastní sebekritiku s kritikou bývalého předsedy ČSSD Stanislava Grosse. Ten sice má stále přerušené členství v této straně, ale patří k ní určitě víc než Antonín Zápotocký k současné KSČM. foto: © ČESKÁ POZICE, ČTKČeská pozice

Je chvályhodné, že místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek spojil vlastní sebekritiku s kritikou bývalého předsedy ČSSD Stanislava Grosse. Ten sice má stále přerušené členství v této straně, ale patří k ní určitě víc než Antonín Zápotocký k s

Intelektuální a přemýšlivý místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek je ve sněmovním ochotnickém souboru jedním z vážných kandidátů na ztvárnění postavy knížete Myškina. Pokud jeho veřejné přiznání „jsem idiot“ nezapadne ve vulgaritách uplynulého obstrukčního víkendu, může otevřít i svěží debatu o významu idiotů a idiocie pro současnou politickou scénu.

V pořadu Hyde Park na ČT24 minulý čtvrtek Lubomír Zaorálek udělal v našich zeměpisných šířkách a délkách, kde není zvykem přiznat ani sebemenší politickou chybu, mimořádné gesto. Veřejně prohlásil, že je idiotem, protože věřil bývalému předsedovi ČSSD Stanislavu Grossovi.

Tato zajímavá sebereflexe přináší osm souvisejících otázek a okolností, nad kterými by se měl zamyslet nejen Zaorálek, ale i všichni, kteří to s českou politikou myslí jen trochu vážně. Je totiž příznačné, že toto přiznání bylo vysloveno v debatě o záhadných zbohatnutích některých českých politiků, která jistě nesouvisejí s korupcí, že?

1. Je Zaorálek idiot?

Už fakt, že otázku své idiocie nastolil sám Zaorálek, svědčí o tom, že idiotem není. Prohlášením chtěl pouze sdělit světu, že dokáže být sebekritický a posypat si hlavu popelem.

Pocit, že z něho někdo dělá idiota, Zaorálkovi jako sociálnědemokratickému politikovi, který má blízko k prostému lidu, jenom prospějeJinak by musel okamžitě ukončit politickou kariéru, protože v první vážné debatě na jeho oblíbené zahraničně-politické téma by musel čelit dotazům, jak chce prokouknout úmysly zkušených ruských, čínských, íránských či amerických ostřílených diplomatů, když neprokoukl prostého, leč mazaného českého koloťuka, s nímž byl v minulosti prakticky v nepřetržitém kontaktu. Případně by také musel těžce zdůvodňovat, jak ví, že se nepletl ve svých silných názorech na Evropskou unii, americký radar či na Blízký východ, když se stejnou vehemencí v časech zlých zaujal silný postoj na obranu Stanislava Grosse.

2. Zaorálek se jenom cítí být idiotem?

Zůstaňme raději při vyjádření, že Zaorálek není idiot, jenom se jím být cítí. Podle této logiky z něho idiota udělal Stanislav Gross. Pocit, že z něho někdo dělá idiota, Zaorálkovi jako sociálnědemokratickému politikovi, který má blízko k prostému lidu, jenom prospěje. Pomůže mu totiž vžít se do pocitů velké části nejen svých voličů, ale hlavně nevoličů sociální demokracie.

3. Nedělá z nás Zaorálek idioty?

Těší nás, že Zaorálek spojil vlastní sebekritiku s kritikou Grosse. Ten má sice stále přerušené členství v ČSSD, ale patří k ní určitě víc než Antonín Zápotocký k současné KSČM. A jeho veřejné obětování spojené i se symbolickou obětí vlastní cti v předvečer žádosti sociálních demokratů o parlamentní popravu ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka se jeví jen jako trapný pokus o šachovou výměnu politické mrtvoly za člena Nečasova kabinetu. Je totiž jasné, že ČSSD nemůže zaútočit na 16 milionů korun na účtu Kocourkovy matky, aniž by se nějak vyjádřila k veřejně známému zhruba desetinásobku na soukromých účtech expremiéra Grosse.

4. Proč se i jindy necítil Zaorálek idiotem?

Zaorálek ze svého špatného pocitu idiota obvinil jen Grosse. Když už podstoupil natolik hlubokou analýzu, měl by vyjmenovat i další události v polistopadových dějinách ČSSD, u nichž by při této míře kritičnosti měl mít minimálně stejný pocit.

ČSSD nemůže zaútočit na 16 milionů korun na účtu Kocourkovy matky, aniž by se nějak vyjádřila k veřejně známému zhruba desetinásobku na soukromých účtech expremiéra Grosse

Nepřipadal si vzdělaný autentický sociální demokrat jako idiot, když Jiří Paroubek napsal knihu Svět očima sociálního demokrata? Anebo když se ČSSD rozhodla hájit svého člena, který si slovy „pět v českých na stole“ údajně neřekl o úplatek? Nepřipadal si Zaorálek jako idiot, když schvaloval zprávu o hospodaření strany? Celkové náklady na volební kampaně vůbec neodpovídají tomu, čemu byl národ vystaven.

5. Proč si Zaorálek nepřipadá i nyní jako idiot?

Všechny zmíněné věci patří minulosti. Problémem však je, že se dají odbýt sebekritikou a parafrází citátu z Černých baronů: Čo bolo, to bolo, terazky som idiotem. Proto by bylo třeba, aby si Zaorálek ve volném čase zajel do Vrbna pod Pradědem, podíval se na soukromý penzion hejtmana za ČSSD Jaroslava Palase a tváří v tvář této architektonicky vyvážené stavbě, která svou monumentalitou koresponduje s okolím, řekl, jestli se necítí být idiotem.

6. Nechal ze sebe Zaorálek dělat idiota?

Ponecháme stranou, kdy bývalý předseda ČSSD Gross opravdu zbohatl. Nikdo z nás nemá takové možnosti jako Zaorálek dopídit se pravdy. Pokud si totiž myslí, že operace, které veřejně popisuje, jsou pouze kamufláží, vyslovuje tím jedním slovem, že jde o praní špinavých peněz, což samo o sobě je trestným činem. A to je závažné obvinění.

ČSSD by však měla velmi dobře vědět, kdy se tyto peníze skutečně vygenerovaly. Zda to bylo za Špidlovy, nebo až za Grossovy vlády. A alespoň tušit, zda byly umazané hnědým nebo černým uhlím.

Zaorálek s vlastní emotivností rád vyslovoval v souvislosti s Mirkem Topolánkem jméno Marek Dalík a v souvislosti s aférou svého krajského soka z ODS Pavla Drobila jméno Martin Knetig. Proč v podobných souvislostech neříká nahlas u Miloše Zemana jméno Miroslav Šlouf a u Jiřího Paroubka jméno Jaroslav Tvrdík? Zaorálkovo chápání světa totiž vypadá tak, že Topolánek s Drobilem prostřednictvím jmenovaných pomocníků kradli, kdežto jeho bývalí či současní spolustraníci Zeman, Šlouf, Paroubek a Tvrdík z něho pouze dělali idiota.

7. Nechá ze sebe i nadále Zaorálek dělat idiota?

Prohlášením „jsem idiot“ Zaorálkova politická kariéra nekončí. Ubírá se symbolicky správným směrem k branám Černínského paláce. Právě na post ministra zahraničních věcí jsou však už od dob Jiřího Dienstbiera staršího až po Karla Schwarzenberga odkládáni straničtí idealisté, aby získávali ne malou popularitu pro sebe i svou stranu tím, že mají jasný názor na politickou situaci například v Togu, nebo tím, že na televizních obrazovkách horší či lepší angličtinou komunikují se světově známými osobnostmi.

Tím vytvářejí klid na práci neznámým mužům v podhradí, kteří rozhodují o takových bezvýznamných věcech, jako kdo vyčistí staré ekologické zátěže, kolik dřeva se odveze bokem z českých lesů a hájů, případně, ve které dozorčí radě státního podniku bude kdo působit, aby to jeho příbuzným umožnilo dělat vysoce ziskové obchody s cennými papíry, které jsou pro obyčejné smrtelníky a pro pražské městské části neobchodovatelné.

8. Stane se Zaorálek skutečným idiotem?

Jediný problém, který jsme při psaní tohoto článku řešili, bylo, aby dostatečně jasně vykreslil kontury započaté sebereflexe jednoho významného českého politika. Zároveň jsme nechtěli, aby Zaorálek po jeho přečtení z politiky odešel, protože by v ní zůstali lidé, kteří by si ani neuvědomovali, že skutečně idioty jsou.

Pokud Lubomír Zaorálek své zvolání „jsem idiot“ nedoprovodí dalšími jasnými kroky, je na nejlepší cestě, že mu voliči uvěří, že idiotem jeBýt idiotem v české politice není problém. Mnoho idiotů dokonce na své idiocii postavilo vlastní politickou image. Tvářit se jako idiot dostatečně dlouho a dostatečně konzistentně stačí k přečkání i těch nejhorších dob. A když je opravdu nejhůře, dá se s úsměvem idiota odejít středem s několika igelitkami plnými oběživa pro nový začátek.

To všechno Zaorálek samozřejmě velmi dobře ví. A pokud své zvolání „jsem idiot“ nedoprovodí dalšími jasnými kroky, je na nejlepší cestě, že mu voliči uvěří, že idiotem je. To je však přímá cesta k tomu, aby se jím skutečně stal.