Nerudovo dilema v podání neschopného Chalupova ministerstva

Ministr životního prostředí odkládá přípravu klíčového zákona o odpadech, který má mimo jiné zvýšit poplatky za skládkování.

foto: © ČTK, ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Otázka z fejetonu Kam s ním? se periodicky navrací, nyní na stůl ministra životního prostředí, a ten neváhá o nic méně než fejetonista-klasik. Tomáš Chalupa se však netrápí osobní otázkou, kam odložit starý slamník, nýbrž sérií zákonů o odpadech. Má ji připravit letos, jenže je nejspíš stejně bezradný jako Jan Neruda. A tak předložení zákona raději odkládá na neurčito.

Přitom ještě před měsícem Chalupa ČESKÉ POZICI tvrdil, že jeho ministerstvo na novém zákonu o odpadech usilovně pracuje: „Je to náš nejtěžší úkol, jak nastavit tyto zákony. O tom je hodně letošní rok.“ Nyní však v podstatě přiznal, co ČESKÁ POZICE předpovídala již dříve: že zákon připravit nestihne. Vláda totiž na svém dnešním, středečním zasedání projednává jeho návrh, aby zákon z takzvaného legislativního plánu vlády vyškrtla. Letos se tak pravděpodobně nestihne vůbec projednat a otázkou je, zda se stihne v příštím roce, který bude (pravděpodobně) volební.

(Jen pro úplnost dodejme, že ministerstvo životního prostředí nový zákon chystá už od roku 2005 a první návrh zveřejnilo před čtyřmi lety. Podle posledních slibů měla být legislativa připravena už na jaře 2011, dodnes však hotova není.)

Nelichotivá bilance

Zákon o odpadech je přitom klíčový a čekají na něj nejen ekologové a Evropská unie ale i obce a firmy, které se zabývají zpracováním odpadů. Firmy provozující skládky proti němu naopak lobbují. Mimo jiné má totiž zvýšit poplatky za vývoz na skládky, které se nezvyšovaly již více než deset let (!).

Skládkování tak zatím zůstane nejlevnějším způsobem, jak se zbavit odpadu – za tunu se platí pouze 500 korun. Obce tak nejsou příliš motivované k vymýšlení alternativ, jakou je například recyklace. A nevědí, zda mají investovat do technologií, nebo i nadále v klidu vozit odpad na skládky. Zvýšení poplatku by uvítaly i spalovny, protože bez dostatečného množství odpadu na spálení se jejich provoz nevyplatí.

Zdržování zákona tak nahrává především nejméně ekologickému způsobu nakládání s odpadem – skládkování –, přičemž bilance je neúprosná: na skládkách končí více než polovina odpadů z domácností.

Ministerstvo: Chceme kvalitní zákon

Za průtahy s přípravou zákona ministerstvo dlouhodobě kritizuje například Ivo Kropáček z Hnutí Duha. Klade mu za vinu, že kvůli nim každoročně zbytečně končí na skládkách a ve spalovnách recyklovatelné materiály za miliardy korun.

Kvůli průtahům každoročně zbytečně končí na skládkách a ve spalovnách recyklovatelné materiály za miliardy korunJeště dále jde Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu. Tvrdí, že zákon o odpadech je na ministerstvu ve skutečnosti sepsaný již roky a ministr ho nepředložil naschvál. „Bez zákona je totiž nadále zvýhodněno skládkování i spalování odpadu. To sice zamořuje život statisícům rodin, ale hraje do karet určitým podnikatelům,“ říká Vondrouš.

Ministerstvo životního prostředí s tímto výkladem nesouhlasí a tvrdí, že na přípravě zákona stále pracuje. „Není to tak, že bychom chtěli zákon úmyslně odložit, ale chceme, aby byl skutečně kvalitně připraven a už nemohl být příliš zdržován dlouhým připomínkováním,“ uvedl pro ČESKOU POZICI mluvčí resortu Matyáš Vitík.

Po tolika letech „usilovné“ práce zní jeho odpověď spíše jako výmluva. V soukromé firmě by zaměstnanci pracovali ve dne v noci, aby takto klíčový materiál připravili. A jejich selhání by pravděpodobně znamenalo okamžitou obměnu managementu. Jenže státní správa se (v tomto případě bohužel) evidentně řídí zcela jinými pravidly. Stačí požádat „šéfa“ o další odklad termínu, a jede se dál.

Chalupovo „vousaté“ dilema

Důležitá bude i konkrétní podoba zákona, k níž se snad ministerstvo jednou dopracuje. Evropská unie totiž očekává, že bude respektovat směrnici o odpadech, která preferuje předcházení vzniku odpadů a recyklaci před spalováním a skládkováním. Podle dřívějších vyjádření však ministerstvo životního prostředí méně ekologické spalování odpadů naopak podporuje. Má například v plánu vystavět dalších 14 spaloven.

Debata o tom, zda odpady skládkovat, či spalovat, byla aktuální v 80. letech minulého stoletíMinistr Tomáš Chalupa má jistě pravdu, když hájí výstavbu spaloven v porovnání se skládkováním, které je podle něj daleko horší. Jenže debata o tom, zda odpady skládkovat, či spalovat, byla aktuální v 80. letech minulého století, kdy se začínaly stavět současné spalovny (Malešice, Brno, Liberec) a kdy nikdo příliš nehleděl na jejich negativní aspekty, zejména vliv na životní prostředí a nutnost znovu vytěžit materiály, které se v nich spálí z velké části zbytečně. Dnes již existují mnohem sofistikovanější technologie, například zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadu nebo obyčejné kompostování, které dokáže odklonit významný podíl komunálního odpadu. Úvahy by tak měly být vedeny především směrem k těmto způsobům likvidace odpadů.

Ať už je Chalupova motivace k odložení zákona jakákoliv, získal jím čas. Možná by si ale ve volných chvílích, které mu při usilovné práci na novém zákoně vybudou, mohl přečíst zmíněný Nerudův fejeton. A čerpat z něj inspiraci.

Klasik se totiž nejprve starý slamník pokusil spálit v kamnech, čímž málem způsobil požár (a také lokální znečištění – spalování). Jan Neruda si v zoufalosti pohrával i s ekologicky přímo barbarskou myšlenkou, že slámu v noci vyhodí někam za město (skládkování). Nakonec však vyhrál zdravý rozum: na radu Anči slámu naházel do pytle a odvezl mlíkařce, která ji používala jako podestýlku v chlévě (metoda opětovného použití materiálu – recyklace).

Počet příspěvků: 4, poslední 13.2.2013 04:05 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.