Ceska Pozice

Nepodmíněný základní příjem: Dividendy pro všechny americké občany

Kvůli diskusi o iniciativě evropských občanů Zaveďme nepodmíněný základní příjem je třeba znát jeho historické zdroje, přičemž k prvním průkopníkům patří například USA.

Všeobecný základní příjem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Všeobecný základní příjem. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Všeobecný základní příjem.

V současnosti se odehrává ve všech členských zemích Evropské unie, Švýcarsku a Norsku roční občanská iniciativa týkající se nepodmíněného základního příjmu. A kvůli diskusi o něm je třeba znát jeho historické zdroje, přičemž k prvním průkopníkům patří například USA – na Aljašce funguje od osmdesátých let 20. století.

Jeden z vůdců americké a francouzské revoluce Thomas Paine (1737–1809) zformuloval hlavní důvod, proč by všichni měli mít právo podílet se na bohatství národa. Narodil se v Thetfordu v Anglii a odcestoval do Ameriky z popudu amerického státníka Benjamina Franklina (1706–1790).

Paine v lednu 1776 vydal anonymně pamflet Common Sense (Zdravý rozum), který byl nejprve distribuován ve Filadelfii a následně ve všech 13 amerických koloniích v nákladu 120 tisíc kusů. První prezident USA George Washington (1732–1799) se domníval, že toto dílo pomohlo změnit myšlení Američanů, pokud jde o boj za nezávislost.

Odvážné myšlenky Thomase Paina

Thomas Paine nebyl jediným americkým revolucionářem, který přišel s myšlenkou práva na bohatství národa. V roce 1776 Thomas Jefferson (1743–1826), hlavní autor prohlášení nezávislosti a delegát virginského zákonodárného sboru, navrhl dát 50 akrů veřejné půdy každému nemajetnému ochotnému na ní hospodařit. Poprvé měl být novousedlíkovi přidělen pozemek a pravděpodobně šlo o první vládní program, který se snažil poskytnout příjem chudým.

Dle Paina bylo proti zdravému rozumu, aby ostrov Velká Británie ovládal kontinent Ameriku a souhlasil s vyhlášením nezávislosti USA 4. července 1776. Paine se kvůli frustraci z nepochopení svých odvážných myšlenek vrátil do Anglie, kde působil v revolučním hnutí, a proto byly páleny jeho knihy. Navíc nebyl oblíbený, protože byl spoluodpovědný za ztrátu největší britské kolonie.

Podle jednoho z vůdců americké a francouzské revoluce Thomase Paina by každý ve věku 21 let by obdržet 15 liber a po dosažení 50 let deset liber, protože se každý rodí s legitimním právem na určitý majetek nebo jeho ekvivalent. Upozorňoval však, že tuto platbu je nutné považovat za právo, nikoli za charitu.

V roce 1788 odešel do Francie, kde bojoval za rovnost, svobodu a bratrství hned na začátku revoluce v roce 1789, kdy pomáhal dobýt Bastilu a byl zvolen do prvního Ústavodárného národního shromáždění. V eseji Agrarian Justice (Agrární spravedlnost) z roku 1796 napsané pro francouzský parlament revolucionář Paine tvrdí, že chudoba byla vytvořena civilizací a právem na soukromé vlastnictví a že každý majitel z obdělávaných pozemků dluží společnosti rentu z půdy, kterou vlastní.

Paine se domníval, že původní obyvatelé Ameriky trpí méně než obyvatelé evropských obcí a měst, protože ten, kdo obdělává a zlepšuje pozemky, by měl mít právo na spravedlivý výsledek z této kultivace. Paine tvrdil, že z nájemného za půdu by měl být vytvořen národní fond, který by měl být distribuován ve formě rovných dividend pro všechny kvůli kompenzaci ztráty přírodního dědictví.

Každý ve věku 21 let by měl obdržet 15 liber a po dosažení 50 let deset liber, protože je třeba vše rozdělit stejným dílem, což nikdy nemůže nastat, pokud by všichni drželi svůj majetek jako vlastní podíl. Dle Paina se každý rodí s legitimním právem na určitý majetek nebo jeho ekvivalent. Upozorňoval však, že tuto platbu je nutné považovat za právo, nikoli za charitu.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.