Není Vladimír Dlouhý příliš nestandardní?

Prezidentský kandidát se v rozhovoru pro MF Dnes detailně rozpovídal o vlastních plánech do budoucna i o svých předchozích aktivitách.

Prezidentský kandidát Vladimír Dlouhý se dnes v úterý 11. prosince v rozhovoru pro MF Dnes rozpovídal. Mluví v něm takřka o všem – o svém působení v Goldman Sachs, svém vstupu do KSČ, své kampani, i o tom, jak se svou ženou loni na Štěpána debatoval, zda do prezidentského kolotoče vstoupit, či nevstoupit. A také o tom, jak v roce 1981 jel spolu s Václavem Klausem na pozvání Solidarity vlakem do Gdaňsku, což přece „nebylo standardní chování mladého aparátčíka.

V rozhovoru o svém podílu na práci Národní ekonomické rady vlády (NERV), tudíž na reformách Nečasova kabinetu, pak Dlouhý říká: „… ne všechny naše náměty byly akceptovány. Já reaguji trochu nakvašeně proto, že když tam pak sedíme a díváme se do očí Nečasovi a Kalouskovi, tak jediný, kdo kritizoval příliš restriktivní politiku, jsem byl já. Zatímco spousta ostatních říkala, že Vladimír se mýlí.“

Říká tedy v podstatě: ano, jsem členem NERVu, nicméně nestandardním. Já na ty věci upozorňoval, ale nebyl jsem vyslyšen. Byl jsem dokonce jediným, kdo něco takového zdůrazňoval, ale byl jsem okřikován. Není však těch Dlouhého nestandardností příliš? Byl členem KSČ, ale nestandardním. Je členem NERVu, ale také nestandardním.

Dobrý stratég

Dlouhý v rozhovoru také přiznává, že investiční banky jako celek „byly jedním z přispěvatelů krize“, ale že té jeho Goldman Sachs byla nasazena psí hlava. A zřejmě dobře zná i pojem „sebenaplňující se proroctví“. Jak jinak si totiž vysvětlit jeho kostrbatou odpověď na otázku, zda chce aktivně zůstat v politice, i kdyby neuspěl v nadcházející volbě: „Myslím, že součástí člověka, který kandidoval v prvních přímých prezidentských volbách a případně neuspěje, je pokračování v nějaké profilaci.“

Prezidentský kandidát Vladimír Dlouhý je bystrý stratég a přemýšlí několik tahů dopředu

Řečeno jinak, co se dá dělat, když už jsem jednou do toho vlezl a kandidoval v první přímé prezidentské volbě, jsem zavázán vytrvat a zůstat politicky aktivní. Pokud to Vladimír Dlouhý takto chápe, pak ho musíme upozornit, že není zavázán k ničemu.

Dlouhý je bystrý stratég a přemýšlí několik tahů dopředu. Předpokládá, že v příštích volbách voliči současnou pravici kvůli jejímu vládnímu angažmá smetou na více než jedno volební období, čímž dle něho vznikne prostor pro její komplexnější rekonstrukci. V tomto kontextu hodnotí třeba aktivity Karla Janečka a uvažuje i o svém dalším politickém působení. A zamýšlí se nad svou nabídkou pravicovým voličům, aby toto vakuum vyplnil.

Možnosti vzniku nových politických stran a hnutí na pravici se ČESKÁ POZICE věnovala v článku Mají Fischer, Okamura a Franz plán B?

Standardní postupy

Vraťme se však ke slovu „nestandardní“, které Dlouhý použil ve vztahu k tehdejší KSČ. Václav Havel byl nestandardním prezidentem a pro Václava Klause to stále platí. Pracovali s Ústavou „tvůrčím způsobem“, měli autoritu, jež byla založená nejen na jejich prezidentské funkci, ale i minulosti, na životním příběhu. Po více než 23 letech od listopadu 1989 by si Česká republika možná měla vyzkoušet standardní postupy.

A prezidentským kandidátem Vladimírem Dlouhým zdůrazňovanou nestandardnost na nějakou dobu odložit.

Počet příspěvků: 2, poslední 12.12.2012 09:15 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.