Nenechte se zmást zkreslenými informacemi o penzijní reformě

S chystaným spuštěním druhého pilíře penzijní reformy přinášejí některá média fantaskní zjištění, která občanům spíše ztěžují rozhodování.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © Česká Pozice, Alessandro CanuČeská pozice

Poslanci ČSSD neuspěli u Ústavního soudu s žádostí o zrušení 14 reformních norem, které v listopadu s konečnou platností schválila sněmovna po předchozím senátním vetu. Zrušil sice některá ustanovení, nicméně nezrušil napadené zákony jako celek. Nic nebrání, aby byl od ledna spuštěn druhý pilíř důchodové reformy, který je součástí tohoto balíku. Některé nástrahy spojené s reformou penzí a přímo s druhým pilířem komentuje senior manažer oddělení poradenství pro pojišťovnictví společnosti Deloitte Aleš Krejdl.

Po závěrečném schválení důchodové reformy – ponechme pro tuto chvíli stranou diskusi o její optimalitě – a s blížícím se datem spuštění druhého pilíře se stále častěji objevují články, úvahy a spekulace o výhodnosti vstupu do této nové součásti penzijního systému. Některé články ale přinášejí značně zkreslené informace. Vybrali jsme dva nejkřiklavější příklady.

  • Podle informací ihned.cz (13. listopadu 2012) se ženám nevyplatí druhý pilíř, hlavně kvůli péči o děti.

Experti citovaní v tomto článku si nedali tu námahu zjistit, že systém je navržen tak, že za náhradní doby (péče o dítě, péče o závislou osobu, nezaměstnanost za daných podmínek) nejsou osoby účastnící se druhého pilíře penalizovány. To znamená, že sice si po dobu náhradní doby nespoří ve druhém pilíři, ale ve státním (průběžném) pilíři jim vznikají stejná důchodová práva (nabíhá jim stejný důchod), jako by do fondového pilíře nevstoupily. Péče o dítě tedy není faktorem, který činí vstup do druhého pilíře pro ženy nevýhodným.

  • Podle informací Práva (Právo, 10. listopadu 2012 a Novinky.cz, 11. listopadu 2012) na druhém pilíři nevydělají ani bohatí, tedy osoby s příjmy nad 100 tisíc korun.

Na první pohled k šokujícímu výsledku dospívá autor tak, že dává dohromady hrušky a jablka – konkrétně porovnává svůj výpočet úspor z dodatečných dvou procent, podmiňujících vstup do druhého pilíře, založený na předpokladu nulového růstu mzdy a 1,5procentního úroku, s výpočty ministerstva práce se zhruba čtyřprocentním růstem mzdy a 2,5procentním úrokem. „Drobné“ zjednodušení (zanedbání růstu mzdy, respektive diferenciálu mezi růstem mzdy a úrokem) vede k ekonomicky naprosto nesmyslnému závěru. Tyto jemné nuance ale běžný čtenář nemá šanci postřehnout.

Zjednodušující předpoklady

S blížící se reformou se jistě dočkáme dalších fantaskních zjištění, která občanům ještě více ztíží rozhodování o vstupu. Orientaci zatím příliš neusnadňují ani nejrůznější kalkulačky opírající se o řadu zjednodušujících předpokladů (mimo jiné nepřerušovaná pracovní kariéra, konstantní výnosnost druhého pilíře a podobně).

Zatím nejpřesnější propočty přinesla studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). Kromě nejasného definování věkově specifických příjmových decilů je její nevýhodou to, že pohlíží na každého jedince jako na člověka, který bude průměrně nemocný, průměrně nezaměstnaný, odejde v daném věku do důchodu. Tím lze sice spočítat, zda se to jedinci s daným příjmem a věkem v průměru vyplatí. Nic to však neříká o tom, zda se mu to vyplatí v situaci, kdy bude o něco víc nemocný než průměrný člověk, stane se invalidním nebo odejde do předčasného důchodu.

Rozhodování o vstupu do druhého pilíře nebudou lidé jistě dělat jen na základě matematického výpočtu. Z pohledu jejich zabezpečení ve stáří je ale žádoucí, aby toto rozhodnutí bylo pokud možno racionální se znalostí všech výhod a rizik. Při rozhodování o vstupu do druhého pilíře budeme každý z nás konfrontován nejistotě a řadě otázek:

  • Jaká bude moje budoucí pracovní kariéra?
  • Jak dlouho budu moci pracovat?
  • Jak často budu nemocný?
  • Jakého věku se dožiji?
  • Jak se změní státní důchod?
  • Jak se zhodnotí prostředky ve druhém pilíři?

Jakkoliv nám zůstává budoucnost skryta, lze i tuto nejistotu vyjádřit číselně a usnadnit občanům rozhodování. Ve společnosti Deloitte jsme se zabývali komplexním pohledem na výhodnost druhého pilíře z pohledu jednotlivce, a to jak v podobě kvalitativní diskuse faktorů ovlivňujících výhodnost, tak i v podobě detailního modelu zohledňujícího budoucí nejistotu (takzvaný stochastický mikrosimulační model). Z tohoto modelu například vyplývá, že za dnešního stavu je na padesátiprocentní hladině spolehlivosti vstup do druhého pilíře výhodný pro 30,3 procenta mužů a 17,8 procenta žen.

Pokud by lidé požadovali 70procentní hladinu spolehlivosti, tak se druhý pilíř vyplatí 14,3 procenta mužů a 7,4 procenta žen. Pokud stát přistoupí ke snížení důchodů o 20 procent (což zhruba odpovídá očekávanému deficitu ve státním pilíři z důvodu stárnutí populace), tak se druhý pilíř na 50procentní hladině spolehlivosti vyplatí 53,1 procenta mužů a 42,7 procenta žen a na 70procentní hladině spolehlivosti 37,6 procenta mužů a 29,3 procenta žen.

Harmacek Milan Mám jasno, druhý pilíř je tunel. 0:23 28.11.2012
Stanislav Mikeska že by chlebíček..... že by chlebíček..... 18:38 27.11.2012
Stanislav Mikeska Co tato takzvaná reforma Co tato takzvaná reforma... 17:28 27.11.2012

Počet příspěvků: 21, poslední 10.1.2013 08:10 Zobrazuji posledních 21 příspěvků.

Autor

Aleš Krejdl

Další autorovy články