Ceska Pozice

Nemoc české generality

Uvádíme čtyři případy generálů včetně ministra Picka, kteří podlehli politickému tlaku, a přes řeči o službě vlasti bránili vlastní židle.

foto: © isifa/MAFRA/Tomáš KristČeská pozice

Byla to před třemi týdny bizarní inaugurace nového ministra Rusnokovy vlády – Vlastimila Picka střídal Vlastimil Picek. Z ODS, jejíž představitelé bývalému náčelníkovi generálního štábu angažmá v Rusnokově vládě rozmlouvali, krátce po prvním šoku přišla odveta. Kandidátka na premiérku a místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová prohlásila, že pokud se ujme koaliční vláda znovu moci, s Pickem v postu šéfa resortu obrany nepočítá. V její straně převládl názor, že zradil. To je pro vojáka situace přinejmenším frapantní.

Jenže jak je to obecně s odolností českých generálů v uniformě i po jejím vysvlečení vůči politickým tlakům? Je Picek výjimkou? Snažili jsme se získat názory od lidí z politiky, zbrojařských kruhů i z armády nehledě na mizivou šanci, že se koalice ODS, TOP 09 a LIDEM do Strakovy akademie vrátí.

Žádná složitá Pickova volba

Nejprve proč Picek v Rusnokově vládě navzdory odporu občanských demokratů zůstal. „ Od nás se dozvěděl, že do toho dobrodružství jít nemá. Ale od Václava Klause slyšel, ať to vezme,“ řekl ČESKÉ POZICI důvěryhodný zdroj blízký vedení ODS.

K pochopení Pickova rozhodnutí není třeba bujné fantazie

„Konzultoval jsem své pokračovaní ve funkci s řadou lidí, a to včetně Václava Klause nebo náčelníka generálního štábu Petra Pavla,“ vzkázal Picek prostřednictvím mluvčího minsterstva obrany Jana Pejška. Neodpověděl však na dotaz, jestli mu Klaus angažmá v Rusnokově vládě doporučil.

K pochopení Pickova rozhodnutí není třeba bujné fantazie. Zatímco od Klause, jemuž vděčí za post náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky i za jmenování náčelníkem generálního štábu, slyšel jasné „ANO“, z ODS, která balancuje na hranici třinácti procent stranických preferencí, obdržel odpověď „NE“. Pro Picka to nebyla složitá volba, pokud přičteme, že mu nabídku učinil kabinet ovládaný prezidentem Milošem Zemanem, jenž má před sebou ještě 4,5 roku na Hradě.

Čtyři případy

Role osobních výhod v Pickově případu obnažuje neblahou tendenci části české generality – často nadřazuje individuální zájmy nad státními, jimiž se však paradoxně občas zaštiťuje. Pickův případ není ojedinělý. Pro toto odvážné tvrzení uvádíme další tři.

Dva generálové odolali

Kritika armádních nákupů se zaměřuje na politiky, částečně však za ně nese vinu i armádní vedení. Lze namítnout, že uposlechli rozkazů ministra obrany a vlády, jsou vojáci. Mimo záznam však dva generálové ČESKÉ POZICI přiznali, že vždy záleží na osobní odvaze a umu jednotlivce se problematickým požadavkům politiků postavit.

Minimálně dva generálové to dokázali. Z rozhovorů s lidmi z bezpečnostní komunity, aniž by uvedli bližší detaily, vyplynulo, že za autentické generály, kteří odolali tlaku politiků, jsou považováni bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý a současný zástupce náčelníka generálního štábu Aleš Opata.

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.