Němečtí reportéři objevili jedy v potravinách

Změkčovadlu, které je považováno za toxickou látku, je v současnosti téměř nemožné se vyhnout.

O tom, že nejvíce jedu se ukrývá v medových slovech, není pochyb. Překvapivé však je, kolik jedu obsahují potraviny ze supermarketů. Na tuto skutečnost poukázala ve své reportáži německá televize NDR. Problematická jsou zejména plastová balení, která obsahují jako změkčovadla ftaláty. Ty se prostřednictvím potravin dostávají do organismu, mohou ohrozit funkci ledvin i jater a zvýšit riziko vzniku alergií či astmatu. Rovněž snižují produkci mužského hormonu testosteronu a spermií. U dospívajících způsobují atrofii varlat čímž přímo narušují plodnost.

Nejrozšířenější z ftalátů je DEHP (di-2-etylhexyl ftalát), který je považován za reprodukčně a vývojově toxickou látku. A právě ten reportéři NDR nalezli v sedmi z devatenácti testovaných potravin. Všechny výsledky se sice pohybují pod hraniční hodnotou předepsanou Evropskou unií, ale dle expertky německého ministerstva životního prostředí Mariky Kolossové by potraviny v ideálním případě neměly DEPH obsahovat vůbec.

„Limity vznikají na základě domněnky, že dané potraviny konzumujeme v omezeném množství. Řada lidí a především dětí se však stravuje velmi jednostranně. Ftalátům se dnes nevyhne žádný občan Spolkové republiky. Někteří jsou ale natolik zatížení, že se u nich musíme obávat značných zdravotních potíží,“ řekla televizi NDR Kolossová.

Paranoidní být nemusíme, ostražití ano

Reportéři NDR se rozhodli podívat se na zoubek běžné německé rodině. Analyzovali hodnoty ftalátů v jejich těle a následně je podrobili týdennímu plastovému půstu. Během něj směla šestičlenná rodina konzumovat pouze čerstvé potraviny, jež nebyly předem baleny. Hodnoty ftalátů v odebraných vzorcích moči již po sedmi dnech razantně klesly.

Ftaláty dnes neobsahují pouze potraviny, hračky, počítačové kabely anebo linolea, ale lze je najít i v domácím prachu

Dle českého experta z Centra pro životní prostředí a zdraví Miroslava Šuty je takový test sice mírně bulvární, nicméně přiznává, že rozhodně koresponduje s realitou. „Podobných výsledků docílila americká studie, která analyzovala dopad na větší skupinu dětí po dobu několika týdnů,“ řekl Šuta ČESKÉ POZICI. On sám vidí největší riziko změkčovadel v působení ftalátů na vyvíjející se organismus, zejména pak na chlapecké reprodukční orgány, kde studie zaznamenaly největší účinek v nejmenší koncentraci. V poslední době se však rovněž objevily indicie, že změkčovadla se podílejí na vzniku cukrovky a dokonce obezity.

Vyhnout se jim je však téměř nemožné. Ftaláty dnes neobsahují pouze potraviny, hračky, počítačové kabely anebo linolea, ale lze je najít dokonce v domácím prachu. Navíc jich je nepřeberné množství. „Začíná fungovat něco, čemu říkáme koktejlový efekt. Z toho důvodu například Dánsko navrhlo Evropské unii zákaz řady změkčovadel, unie ho však odmítla,“ říká Šuta. Navíc se průmysl razantně staví proti preventivní regulaci. „To znamená, že když například víme, že po vystavení těmto látkám dochází u myší k obezitě, tak ta látka nesmí být hodnocena jako endokrinní disruptor, tedy narušitel fyziologické funkce hormonů, dokud nedokážeme detailně popsat, jak přesně působí na lidi,“ vysvětluje Miroslav Šuta.

Běžně tedy konzumujeme látky, o kterých se sice ví, že u krys zvyšují riziko cukrovky, obezity, reprodukčních poruch, ale protože není jasné, jak působí na nás, průmyslu nelze jejich používání zakázat. Přesto by Šuta nedoporučoval propadat zbytečné panice. Jedna konzerva ještě nikoho nezabila. „Neměli bychom být paranoidní, ale ostražití,“ konstatuje expert, který ostatně nevidí důvod jíst například konzervovaný ananas, když si prakticky v každé samoobsluze můžeme koupit čerstvý.

Související článek: Jedy kolem nás: Dokonce i ve vibrátorech a účtenkách

Počet příspěvků: 2, poslední 26.9.2012 11:26 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.