Německý exvelvyslanec na Ukrajině: Kyjev neudělal pro vstup do Evropy skoro nic

Dietmar Stüdemann v rozhovoru pro ČESKOU POZICI říká, že Ukrajina musí především schválit zákony na podporu nezávislé justice.

Mezinárodní organizace a Evropská unie považují rozsudek nad Julijí Tymošenkovou za politicky motivovaný. foto: © ReutersČeská pozice

Mezinárodní organizace a Evropská unie považují rozsudek nad Julijí Tymošenkovou za politicky motivovaný.

Letošního 23. Ekonomického fóra 3. až 5. září ve východním Davosu – polských lázních Krynica v Beskydech –, které je už mnoho let nejdůležitějším místem setkání politiků, byznysmenů a novinářů ze západní, střední a především východní Evropy, včetně Ruska a Ukrajiny, se zúčastnil i velvyslanec Spolkové republiky Německo (SRN) na Ukrajině v letech 2000 až 2006 Dietmar Stüdemann. Tento 72letý emeritní německý diplomat byl následně – v letech 2006 až 2007 – poradcem tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka.

Stüdemann na krynickém fóru poskytl rozhovor Aureliuszi M. Pędziwolovi, polskému dopisovateli ČESKÉ POZICE, jež i letos byla mediálním partnerem setkání, o současných problémech Ukrajiny, pokud jde o Rusko i o asociační smlouvu s Evropskou unií. Bývalý německý velvyslanec v rozhovoru mimo jiné zmiňuje případ někdejší ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové. Ta byla v říjnu 2011 odsouzena na sedm let odnětí svobody za vyjednání nevýhodných podmínek o dodávkách ruského zemního plynu na Ukrajinu v roce 2009, kdy byla předsedkyní vlády. Mezinárodní organizace a EU považují tento rozsudek za politicky motivovaný.

Stüdemann v rozhovoru říká: „Propuštění paní Tymošenkové z vězení je podstatné a z humánních důvodů základní. To by však byl první, spíše symbolický krok, nikoli ještě k nezávislé justici. K tomu je nezbytné schválit odpovídající zákony, což se však dosud nestalo… Zatím by se Ukrajina mohla stát přidruženým členským státem EU a věnovat se problémům, které jsou s tím spojené – konkurenceschopnosti a modernizaci svých struktur. Budeme ji v tom podporovat.“

Průběhu letošního Ekonomického fóra se ČESKÁ POZICE věnovala v článku:

ČESKÁ POZICE: Považujete se – dnes už v přeneseném smyslu – za německého velvyslance na Ukrajině nebo spíše za ukrajinského velvyslance v Německu?

STÜDEMANN: Těžko říct. Občas mi připadá, že se snažím zastupovat ukrajinské zájmy. Je však třeba je definovat, abychom odlišili mezi velmi výraznými, osobními zájmy politického vedení tohoto státu a zájmy jeho občanů, kterým říkáme všeobecné blaho. V jistém smyslu se vnímám jako zástupce Ukrajiny, protože ona potřebuje přátele – lidi, kteří usilují, aby si tento stát našel cestu do Evropy, k evropským strukturám.

ČESKÁ POZICE: Nezapochybujete občas o svém přátelství k Ukrajině?

STÜDEMANN: Nikoli, přestože k ní bývám kritický. Ostatně i to slouží Ukrajině. Jen tak lze o ní věrohodně přesvědčovat lidi v Evropě. Přikrašlovaní nemá nejmenší smysl. Je třeba nalézat příčinu problémů a zjišťovat jejich řešení. Protože problémy jsou všude a také ty ukrajinské je třeba pojmenovat. Jen tak lze tomuto státu pomoci v hledání řešení, která potřebuje a jež si zaslouží.

ČESKÁ POZICE: Nejen v přátelství, ale i v lásce je možné být kritický. I vůči vlastnímu státu.

STÜDEMANN: Nepochybně. Nešetřím ani Německo. Také jsme promarnili spoustu příležitostí a nevšimli si četných možností, což si musíme přiznat. Neznamená to však, že se nelze učit z chyb.

ČESKÁ POZICE: „Ukrajina už nemá možnost volby – rozhodnutí ve prospěch Evropy už přijato bylo.“ Taková prohlášení jsme slyšeli na letošním Ekonomickém fóru v Krynici. Jste stejného názoru?

STÜDEMANN: Jsou to jen slova, vyjádření, po nichž by měly následovat činy. S tím však už máme problém, v této záležitosti je obraz mnohem méně čitelný. To, že se Ukrajina v zásadě rozhodla zvolit evropský vektor, jak se v této zemi říká, znamená nejen to, že se vnímá jako evropský stát, ale i to, že se přibližuje evropským strukturám.

„To, že se Ukrajina rozhodla zvolit evropský vektor, znamená nejen to, že se vnímá jako evropský stát, ale i to, že se přibližuje evropským strukturám“

V žádném případě toto přání ani tuto politickou linii nehodlám snižovat. Musím však říct, že ukrajinské politické vedení udělalo v tomto směru velice málo, nebo spíše nic, a občas jednalo dokonce kontraproduktivně. Takové jednání je nepřípustné. Týká se to nejen dnešního vedení státu, ale i všech předchozích.

ČESKÁ POZICE: I oranžové revoluce? Také Viktora Juščenka a Julije Tymošenkové?

STÜDEMANN: Lidé vyšli do ulic, protože už nechtěli žít stejně jako dosud. Doufali v to, co si jen velmi mlhavě dokázali představit a našli si politické vůdce, kteří měli jejich přání uskutečnit. Ti se však ponořili do vnitřních hádek a nicotných konfliktů. Je to tragické. Ale, a to „ale“ silně zdůrazňuji, neznamená to, že Ukrajinci rezignovali na svoje očekávání, že bude dosaženo všeho, co chtěli během takzvané oranžové revoluce.

Dnešní vedení ukrajinského státu asi není to, které by k uskutečnění těchto cílů směřovalo. Především se příliš zabývá samo sebou. Tento úkol bude muset splnit příští vedení Ukrajiny. Mohu jen chovat naději, že nová politická generace, která už čeká, až přijde na řadu, vyléčí rány, které ukrajinský národ pořád cítí. A zasadí se, aby se tato země opravdu stala takovou, jak si tehdy národ přál – evropskou, moderní, otevřenou a demokratickou Ukrajinou s politickým vedením, které si uvědomuje, že podléhá kontrolním mechanismům.

To znamená, že politickou moc vždy uděluje suverén – ukrajinský národ, který vyšel do ulic –, ale jen na nějakou dobu a jen pod vlastní kontrolou. Dosáhnout toho se bohužel na Ukrajině dosud nepodařilo. Pořád máme co činit s mocí, která nepodléhá politické kontrole. Na obzoru proto není vidět budoucnost, která by této zemi přinesla, co tolik potřebuje – přístup k Evropě.

ČESKÁ POZICE: V době oranžové revoluce byl současný ukrajinský prezident Viktor Janukovyč považován za ohrožení evropské cesty Ukrajiny. Teď však má na konci listopadu v litevském Vilniusu podepsat asociační smlouvu s EU. Je to ironie dějin, nebo přirozený vývoj?

STÜDEMANN: Dnešního ukrajinského prezidenta Janukovyče znám dost dobře, protože byl během mého působení v roli velvyslance SRN na Ukrajině dvakrát šéfem vlády. Z titulu svého poslání jsem s ním byl často v kontaktu. Každý člověk se může změnit, rozvinout, ale u něho nic takového nepozoruji. Mnohé také záleží na jeho okolí, jež netvoří lidé, kteří by mu rozumně radili a ukazovali, že mezi slovy a činy nesmí být propast, protože pak vše dosahuje takové míry nedůvěryhodnosti, že asociační smlouva s EU nemůže být uzavřená.

„Ukrajina musí také ukázat, že dozorovaná, shora řízená a absolutně zpolitizovaná justice nemá žádnou budoucnost, protože škodí státu“

Z tohoto důvodu je třeba doporučit Ukrajině, aby splnila alespoň část vstupních podmínek, které jsou v podstatě zřejmé. Musí také ukázat, že dozorovaná, shora řízená a absolutně zpolitizovaná justice nemá žádnou budoucnost, protože škodí státu. Investoři se budou Ukrajině vyhýbat, neboť si přejí právní jistotu. Stojí-li před ukrajinským soudem, chtějí si být jistí, že na druhé straně není nikdo, kdo by si soudní výrok objednal ve svůj prospěch. Je to velmi podstatný krok, který je třeba udělat.

ČESKÁ POZICE: Nejde tedy jen o Tymošenkovou?

STÜDEMANN: Propuštění paní Tymošenkové z vězení je podstatné a z humánních důvodů základní. I proto, že byla odsouzená na základě paragrafů trestního řadu ze sovětské doby, které jsou politické. To by však byl první, spíše symbolický krok, nikoli ještě k nezávislé justici. K tomu je nezbytné schválit odpovídající zákony, což se však dosud nestalo.

ČESKÁ POZICE: Které konkrétně?

STÜDEMANN: Především nový zákon o generální prokuratuře, která je pořád sovětskou institucí s velmi konkrétními, přímými možnostmi vměšování. Dále volební zákon, který by složil zkoušku z tajných, demokratických voleb. Nakonec je také nezbytná reforma státní správy, která by zabrzdila korupci. Na těchto problémech je třeba začít pracovat. K tomu je však třeba čas. To není možné udělat do konce listopadu, do konference ve Vilniusu. Lze však v tomto směru učinit přesvědčivé kroky.

„Mám dojem, že jsme příliš opatrní, a ukrajinskou stranu neupozorňujeme na věci, které ji bolí“

Mám dojem, že jsme příliš opatrní, a ukrajinskou stranu neupozorňujeme na věci, které ji bolí. Ale ony musejí bolet, protože jen tehdy bude možné vyléčit rány, kterými tato země byla sto let zraňovaná. Nikoli bezdůvodně se Ukrajina ještě dnes vnímá jako oběť – nejen dějin, ale teď znovu i Ruska. I jako oběť EU, která značně otálí a není ochotná nic nechat být. V opačném případě Ukrajina nebude mít žádné vyhlídky do budoucna.

ČESKÁ POZICE: Je propuštění Julije Tymošenkové z vězení nezbytnou podmínkou?

STÜDEMANN: Řekl bych, že ano. Prezident Janukovyč se v této otázce musí přemoci. Kdyby to udělal, bylo by to jako osvobození se. V podstatných otázkách by to sice nic nevyřešilo, ale vyřešilo by humanitární problém s paní Tymošenkovou.

Janukovyč musí také pochopit, že neexistuje demokracie bez kontroly moci a že opozice je jejím základním prvkem. To je nezbytné. U nás to tak funguje mnoho let a náš svět se kvůli tomu nezhroutil. Nejlepší řešení pro stát spočívá v konfrontaci exekutivy a opozice.

ČESKÁ POZICE: Paní Tymošenková sedí ve vězení za to, co dělala jako politička. Neměla však za to existovat jiná než trestní odpovědnost?

„Ukrajinští politici musejí udělat něco, aby se jejich země zase stala pro Německo prioritou. A součástí toho je osvobození Julije Tymošenkové.“

STÜDEMANN: Kdybychom měli politiky trestat za politiku, která se nakonec ukázala chybná nebo nevýhodná, pak by na Západě sedělo mnoho lidí. Začlenění Řecka do eurozóny bylo vážnou chybou, která nás dnes zatěžuje nevídanými problémy. V této souvislosti by mnozí politici u nás v Evropě měli sedět ve vězení, ale tak to naštěstí nefunguje.

ČESKÁ POZICE: Těch několik týdnů, které zbývají do konference ve Vilniusu, rozhodně nestačí k tomu, aby ukrajinský parlament schválil všechny zákony, které jste vyjmenoval. Co by například pro vaši kancléřku Angelu Merkelovou mohlo být podmínkou pro podepsání asociační smlouvy Ukrajiny s EU?

STÜDEMANN: Nemohu mluvit za paní kancléřku. Mám však dojem, že se musí objevit zásadní konstelace, díky níž bude jasné, že zákony budou změněny. Ukrajina musí pochopit, že pro Německo není prioritou. Máme evropské problémy. Máme problém Blízkého východu – především neodkladný syrský problém. Proto musejí ukrajinští politici udělat něco, aby se jejich země zase stala pro nás prioritou. A součástí toho je osvobození Julije Tymošenkové.

ČESKÁ POZICE: A také projednání zákonů ukrajinským parlamentem, o nichž jste mluvil?

STÜDEMANN: Zákony na podporu nezávislosti justice musejí být schválené. Budou znamenat začátek mentální proměny, která pro nás musí být přesvědčivá, i kdyby se měla táhnout delší dobu. Zatím by se Ukrajina mohla stát přidruženým členským státem EU a věnovat se problémům, které jsou s tím spojené – konkurenceschopnosti a modernizaci svých struktur. Budeme ji v tom podporovat.

ČESKÁ POZICE: Kdo přesvědčil prezidenta Janukovyče, aby změnil svou orientaci na Evropu? Mohli to být ukrajinští oligarchové, kteří mají víc obchodních zájmů na Západě než na Východě?

STÜDEMANN: Oligarchové byli krátkozrací. Měli mnohem aktivněji ovlivňovat prezidenta. Ti, kteří teď obzvlášť silně trpí kvůli ruským obchodním restrikcím, už vědí, že udělali chybu. Možná zmoudřeli od chvíle, kdy jsou konfrontovaní s neobvykle drsnou ruskou politikou, která jejich zemi žene k vyhlídkám, jež je možné pojmenovat jako „revitalizaci Sovětského svazu“.

ČESKÁ POZICE: Jak dlouho ještě potrvá, než bude ukrajinský národ opravdu přesvědčen o vstupu do EU? Myslím nejen západní, ale i východní část Ukrajiny.

STÜDEMANN: Nevěřím tezi, že evropská perspektiva je záležitostí západní Ukrajiny. Jsem přesvědčen, že mladší generace chce do Evropy. Tam přece existuje společenský, politický a duševní rozvoj, který nás spojuje a je optimálním řešením pro společnost. Východní perspektiva je nostalgií starší generace, která má dojem, že v Sovětském svazu měla dobrou péči, protože byla v izolaci a neměla nejmenší ponětí, jak může být společnost organizovaná.

ČESKÁ POZICE: Nedávno jsem hovořil s Adamem Danielem Rotfeldem, bývalým šéfem polské diplomacie a dnes spolupředsedou Polsko-ruské skupiny pro sporné otázky. Řekl mi, že by si dokázal představit Společenství národů bývalých sovětských republik v čele s Ruskem podle vzoru britského Commonwealthu. Je pro vás myslitelné, aby Ukrajina přidružená k EU byla součástí takového postsovětského Commonwealthu?

„Považuji za přehnané tvrzení, že prezident Vladimir Putin dělá vše pro to, aby Ukrajinu vtlačil do evropského objetí“STÜDEMANN: I Rusko nutně potřebuje modernizaci a kontakty se svými sousedy, které má nejen na východě, ale i na západě. Považuji sice za přehnané tvrzení, že prezident Vladimir Putin dělá vše pro to, aby Ukrajinu vtlačil do evropského objetí, ale myslím si, že Rusko nebude schopné dlouhodobě prosadit svou dnešní politiku vůči Ukrajině, protože je to krok zpět, který má něco společného s imperiálními představami 19. století.

Dokážu si představit Rusko moderní, demokratické, vedené kontrolovanou mocí, které se rozvíjí díky podílu společnosti na politických rozhodnutích. Když se podíváte na ruskou realitu, uvidíte to tam už teď. Není to jev, který se vyskytuje jen ve dvou třech největších městech, ale je to proces, který se z měst přenáší do regionů, protože tamní lidé se cítí ponechaní sami sobě.

ČESKÁ POZICE: Dokážete si takový postsovětský Commonwealth představit?

STÜDEMANN: Je to možnost, kterou vůbec nechci vylučovat. Žijeme ve světě čím dál více spojeném rozmanitými závislostmi, v němž se budeme nejen spolupodílet na problémech, ale i společně nacházet řešení.

Dietmar Stüdemann (72)

Německý právník, sociolog, slavista a diplomat, který se narodil v hornorakouském Welsu. Od začátku svého působení na ministerstvu zahraničních věcí v Bonnu v roce 1972 se specializoval na sovětskou problematiku. V letech 1977 až 1981 byl tiskovým atašé v Moskvě, poté byl přeložen do Atén, později se účastnil Konferencí pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (KBSE) v Madridu a Vídni. V roce 1991 se vrátil do ruského hlavního města, kde do roku 1997 vedl politické oddělení německého velvyslanectví.
V roce 2000 se stal velvyslancem Spolkové republiky Německo v Kyjevě, kde působil do roku 2006. Poté, po odchodu do důchodu, byl rok poradcem tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka. V současnosti je poradcem Deutsche Bank pro postsovětské republiky.

Počet příspěvků: 1, poslední 2.10.2013 10:17 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.