Německo zpřísňuje nízkoemisní zóny. Česko vyčkává.

Znečištění v důsledku automobilové dopravy představuje z hlediska životního prostředí vážné zdravotní riziko v Evropě i v České republice.

Desítky německých měst od počátku roku 2013 zpřísňují pravidla nízkoemisních zón. Změna se týká mimo jiné řady významných center jako Kolín nad Rýnem, Karlsruhe, Dortmund, Duisburg, Halle nebo Magdeburg, nízkoemisní zóny byly navíc vyhlášeny ve čtyřech dalších městech.

Omezení se vztahuje na osobní i nákladní automobily a povinnost opatřit si příslušnou emisní plaketu pro vjezd do nízkoemisních zón se týká i českých řidičů. Mohou ji získat na českých stanicích technické kontroly. Je k tomu potřeba velký technický průkaz a plaketa stojí okolo tří set korun. Za vjezd do německé nízkoemisní zóny bez platné známky hrozí řidičům pokuta okolo 40 eur.

„Německo zavádí nízkoemisní zóny postupně od roku 2008 a používá jich jako jednoho z nástrojů řešení problému znečištění ovzduší jemným prachem v oblastech s intenzivní automobilovou dopravou,“ upozorňuje MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. „Inspirací pro Němce byly zkušenosti s podobnými zónami zřízenými v 90. letech ve švédském Göteborgu nebo Stockholmu, kde se zóny osvědčily jako efektivní opatření, jež snížilo emise velmi nebezpečných jemných prachových částic až o 40 procent.“

Německý zákon rozděluje vozidla podle výše emisí výfukových plynů do čtyř kategorií, přičemž města mají pravomoc omezit vjezd vozidlům některých z těchto kategorií. Automobily s nejhoršími emisemi škodlivin (například s benzínovým motorem bez katalyzátoru) nemají nárok na žádnou plaketu a nemají právo vjezdu do žádné z nízkoemisních zón. Automobily s nejnižšími emisemi pak získávají plaketu zelenou a mohou vjíždět do kterékoli zóny. Dvě kategorie mezi nimi jsou označeny červenou nebo žlutou plaketou podle emisních standardů, které splňují. Automobily s dieselovými motory mohou být zvýhodněny, pokud jsou dodatečně vybaveny schváleným typem takzvaného filtru pevných částic.

Německá města se zavedenými nízkoemisními zónami

Augsburg, Berlín, Bonn, Brémy,  Dinslaken, Düsseldorf, Frankfurt nad Mohanem, Freiburg,  Hagen, Halle, Hannover, Heidelberg, Heidenheim, Heilbron, Herrenberg, Ilsfeld, Karlsruhe, Kolín nad Rýnem, Krefeld,  Langenfeld, Leonberg, Lipsko, Ludwigsburg, Ludwigsburg a okolí, Magdeburk, Mannheim, Markgroningen, Mnichov, Mönchengladbach, Münster, Mühlacker, Neuss, Neu-Ulm, Osnabrück, Pfinztal, Pforzheim, Pleidelsheim-Ignersheim-Freiberg, Porůří,  Remscheid, Reutingen, Schwabische Gmünd, Stuttgart, Tübingen, Ulm, Urbach, Wuppertal.

Česká města si zatím neoddychnou

V České republice umožňuje městům vyhlásit nízkoemisní zóny nový zákon o ovzduší, čeká se na nařízení vlády

Nízkoemisní zóny zavedly také Dánsko, Švédsko, Nizozemsko nebo Velká Británie, připravují je Francie nebo Rakousko a diskutuje se o nich v řadě dalších zemí. V České republice umožňuje městům vyhlásit nízkoemisní zóny nový zákon o ovzduší. Česká pravidla v podstatě vycházejí z německého modelu, jen je k vyhlášení zóny zapotřebí nařízení vlády.

Toto nařízení ministr Chalupa připravil v září, nyní ho vláda musí projednat. „Očekáváme to v nejbližší době. Pak mohou obce nízkoemisní zóny vyhlásit a po roce nabude vyhláška účinnosti, zóna začne fakticky fungovat,“ uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík. Jenže městům se do toho příliš nechce. „Vyhlásit nízkoemisní zónu se zatím rozhodly severomoravské lázně Klimkovice, jisté podklady si zadala zpracovat Plzeň, nezávazně o možnosti vyhlášení hovořili zástupci některých severomoravských a severočeských obcí a uvažuje o tom Praha. Nicméně podle mých zkušeností mají politici o zónách značně zkreslené představy,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Šuta.

Upozorňuje též, že znečištění jemným prachem v současnosti představuje z hlediska životního prostředí největší zdravotní riziko jak v Evropě, tak v České republice. „Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití,“ uvádí Šuta.

Hlavní město si v současnosti nechává vypracovat studii proveditelnosti a je sestavena komise, která se má zavedením zón zabývat. Městská společnost Technická správa komunikací dokonce připravila dvě varianty možné podoby zón (viz přílohy - varianta 1., varianta 2.). Nicméně pro takový krok je třeba politické rozhodnutí a podle informací ČESKÉ POZICE to zatím vypadá, že se do něčeho takového nikomu příliš nechce. Pražský magistrát se přitom k zavedení nízkoemisních zón zavázal už v roce 2009, kdy vydal integrovaný krajský program snižování emisí.

Podle odborníků by zavedení zón přitom mohlo výrazně ulevit životnímu prostřední ve městech a předejít zdravotním komplikacím jejich obyvatel. (Více o nebezpečích způsobených vdechováním zplodin.)

Autor

Jan Charvát

Jan Charvát | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články

Bude se porcovat Šumava?

26.9.2014 - 9.00