Německo: Za útlum uhelné energetiky odškodné bilion korun

Němci čekají, že konec uhlí nebude zadarmo. Německá vláda schválila plán odstavit uhlí do roku 2038 a v různých formách odškodnění postupně vyplatit 40 miliard eur. Nemusí však jít o definitivní částku a probíhají další jednání. S útlumem těžby v dolech a uzavíráním elektráren se pojí náklady, které chtějí jejich vlastníci zaplatit.

Roman Šitner 29.1.2020
Hnědouhelná elektrárna v německém Gelsenkirchenu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hnědouhelná elektrárna v německém Gelsenkirchenu. | foto: ČTK/AP
Hnědouhelná elektrárna v německém Gelsenkirchenu.

Firmy, které v Německu postihne drahá energie v souvislosti s koncem hnědouhelných elektráren, dostanou od státu kompenzace. Oznámila to ve čtvrtek 16. ledna německá vláda. A schválila i plán odstavit uhlí do roku 2038 a v různých formách odškodnění postupně vyplatit 40 miliard eur, tedy v přepočtu více než bilion korun. Němci čekají, že konec uhlí nebude zadarmo. Miliardy dostanou majitelé elektráren. Například pro východoněmecké podniky Leag a Mibrag, které patří českému miliardáři Danielu Křetínskému, má být určeno v přepočtu 44 miliard korun.

Nemusí jít ale o finální částku a probíhají další jednání. S útlumem těžby v dolech a uzavíráním elektráren se pojí náklady, které chtějí jejich vlastníci zaplatit. Právě spekulace o výši kompenzací je nyní v energetice stále důležitější a ovlivňuje i cenu akcií. „Do budoucna budou kompenzace při přechodu na bezemisní energetiku zajímavé,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Německá vláda bude peníze rozdělovat i mezi lidi, kteří přijdou o práci, dotace půjdou do nejvíce postižených regionů.

Čtvrtá nejvyšší částka pro Česko

Očekává se také, že konec relativně levné elektřiny z uhlí zdraží proud, což tvrdě dopadne na některé firmy a jejich globální konkurenceschopnost. V Německu se dál drží toho, že přechod na zelenou energetiku mají platit domácnosti, a nikoli podniky, na kterých ekonomika stojí. Česko v tomto případě nebude stát stranou. Cena elektřiny je tu prakticky stejná jako v Německu, a pokud Němci očekávají zdražování, ani Češi se mu nevyhnou. Plán, jak se útlum uhlí v Česku uskuteční, ale teprve vzniká.

Takzvaná uhelná komise zatím připravuje varianty a ministerstvo průmyslu a obchodu zvažuje, jak naloží s miliardami z Evropské unie určenými na náklady spojené s přechodem na bezuhlíkovou energetiku. Česko patří mezi největší příjemce z celkových 7,5 miliardy eur (190 miliard korun), jež EU zatím vyčlenila. Po Polsku, Německu a Rumunsku získá čtvrtou nejvyšší částku. V přepočtu jde o 14,6 miliardy korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že by uvítal vyšší částku. „Ale i těch 14,6 miliardy jsou peníze, které našim regionům pomohou,“ konstatoval.

Česko patří mezi největší příjemce z celkových 7,5 miliardy eur (190 miliard korun), jež EU zatím vyčlenila. Po Polsku, Německu a Rumunsku získá čtvrtou nejvyšší částku. V přepočtu jde o 14,6 miliardy korun. Peníze by se mohly rozdělovat dle podobného klíče jako v Německu. Část půjde na kompenzace energetickým firmám, jež budou muset ukončit výrobu, část na řešení následků propouštění.

Ministr průmyslu Karel Havlíček očekává, že celkové náklady se vyšplhají na stovky miliard korun, do nichž ale započítává i stovky miliard, na které již vyšel solární boom z roku 2009. Peníze by se mohly rozdělovat dle podobného klíče jako v Německu. Část půjde na kompenzace energetickým firmám, jež budou muset ukončit výrobu, část na řešení následků propouštění. Pro srovnání: v Německu oznámila jen společnost RWE, která je největším tamním producentem elektřiny, že kvůli ukončování uhelné energetiky propustí v dohledné době tři tisíce lidí, do roku 2030 pak dalších šest tisíc.

EU oznámila, že plán utratit v dalších deseti letech bilion eur (25 bilionů korun) za přechod ke snížení emisí oxidu uhličitého nebude stačit. Každý rok budou třeba další investice ve výši 260 miliard eur, tedy více než šest bilionů korun. Jen tyto částky mají zajistit, aby se Evropa zvládla do roku 2050 stát uhlíkově neutrální. Jde ale i o náklady, které budou mít například stavební nebo dopravní firmy kvůli investicím do nových technologií. V Česku se vede debata, zda je k těmto změnám nutný nový jaderný zdroj.

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, kritizuje, že státní energetická koncepce klade na jádro velký důraz a podceňuje například budoucí možnosti nejen fotovoltaických, ale i malých vodních elektráren a dalších zdrojů budoucnosti. „Bezpečně víme, že i podle opatrných scénářů dokážeme už do roku 2030 obnovitelnými zdroji nahradit nejméně 80 procent uhelné elektřiny,“ tvrdí. „Pokud stát vloží stejné úsilí, jaké poslední dekádu nebo dvě dává do řešení nového jaderného bloku, i do obnovitelných zdrojů, může to být i výrazně víc,“ dodává.

Počet příspěvků: 1, poslední 31.1.2020 09:15 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.