Ceska Pozice

Německo: V boji s daňovými úniky světí účel prostředky

Nákup CD s ukradenými bankovními daty se v největší ekonomice EU pomalu stává běžnou praxí. Je to pochybné, ale „výhodné“.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Praxe je to všeobecně známá nejen v Německu – mnoho skutečně bohatých lidí a firem přelévá peníze do daňových rájů. I cíl je jasný: vyhnout se domácím, relativně vysokým odvodům. Mezinárodní tlak na země, které daňové úniky umožňují, však zatím přináší jen dílčí výsledky a komplexní řešení se zdá být v nedohlednu. Německé finanční úřady se proto stále častěji uchylují k pochybné praxi získávání kradených dat. V tomto týdnu oznámila další „výhodnou“ koupi spolková země Porýní-Falc.

Na kompaktním disku, který se regionální vládě dostal do rukou, se údajně nachází až 40 tisíc kvalitních a autentických dat o více než 10 tisících německých klientů švýcarských finančních ústavů Credit Suisse, bývalé Clariden Leu AG (dnes součástí Credit Suisse) a Neue Aargauer Bank.

Porýní-Falc zaplatila za odcizená data anonymnímu prodejci 4 miliony eur a očekává, že díky tomu přiteče do německých rozpočtů až půl miliardy eur

Na základě dotyčných podkladů bylo v uplynulých dnech po celé Spolkové republice Německo (SRN) provedeno přes 200 domovních prohlídek. Ty jsou však prý jen začátkem mnohem rozsáhlejší akce proti neplatičům daní. Finanční úřad Porýní-Falce zaplatil za odcizená data anonymnímu prodejci (údajně po intenzivním vyjednávání) čtyři miliony eur (asi 103 milionů Kč). Slibuje si od toho, že díky získaným údajům přiteče do veřejných rozpočtů až půl miliardy eur (13 miliard Kč).

Kde se tato astronomická suma vezme? Vyšetřovatelé počítají především s tím, že se po zveřejnění úniku mnoho hříšníků raději samo udá. Pokud to udělají včas (a doplatí dlužné daně plus penále), vyhnou se trestu. Další peníze dodají přirozeně budoucí odsouzení. A možná i samotné švýcarské banky, jejichž zaměstnanci podle německých úřadů daňovým podvodníkům aktivně napomáhali. Z čeho pramení takový optimismus?

„Obhajitelný“ nákup kradených dat

Dosavadní německé zkušenosti s ilegálně získanými bankovními daty jsou zatím vesměs pozitivní. V roce 2006 koupila SRN údaje o klientech lichtenštejnské banky LGT, většinou jsou ale v těchto záležitostech činné jednotlivé spolkové země. V rámci německého federálního propletence to totiž spadá do jejich kompetence, jejich vlády nejsou tak omezené diplomatickými ohledy a mohou mediálně účinnými akcemi získávat cenné politické body.

Aktivní byla dosud zejména nejlidnatější spolková země Severní Porýní-Vestfálsko, která například získala v roce 2010 údaje o zákaznících ústavů Credit Suisse a Julius Bär. Obě banky zaplatily později SRN vysoké „odškodné“ za svoje pochybení při správě kont německých klientů. A mnoho provinilců se samo preventivně přiznalo ke krácení daní.Schäubleho centrální ministerstvo financí nic platit nehodlá, označilo ale aktuální nákup za „obhajitelný“

Nyní převzala štafetu další regionální vláda. Porýnsko-falcký ministr financí Carsten Kühl již optimisticky prohlásil nové CD za nejvýnosnější v historii a vyzval své kolegy ze spolkových zemí a centrálního ministerstva financí, aby se podíleli na jeho pořizovacích nákladech. Příslib podpory zatím získal z Brém a Dolního Saska, kde vládnou stejně jako v Mohuči sociální demokraté (SPD).

Spolkový kabinet vedený křesťanskými demokraty (CDU/CSU) se k věci postavil o dost zdrženlivěji, i když z budoucích zisků do centrálního rozpočtu připadne polovina. Schäubleho ministerstvo nic platit nehodlá, označilo ale aktuální nákup za „obhajitelný“. Vzhledem k tomu, že vládní představitelé dříve podobné akce titulovali jako „nechutné a pochybné“ (ministr zahraničí Westerwelle, FDP), či rovnou jako podíl na krádeži, je to jistý posun.

Jak se dohodnout se Švýcary

Spolková vláda v Berlíně opakovaně zdůrazňuje, že situace kolem vymáhání německých daňových požadavků ve Švýcarsku je neudržitelná a vše je třeba řešit v součinnosti s Evropskou komisí a Bernem. O bilaterální dohodu se Švýcary se již pokusila. Její návrh ztroskotal koncem loňského roku ve Spolkové radě, horní komoře německého parlamentu, kde jsou zastoupeny vlády zemí a má převahu levicová opozice.

Norma sice předpokládala zpětné paušální zdanění černých německých kont ve Švýcarsku a budoucí zdanění vkladů na německé úrovni, zajišťovala však všem dosavadním provinilcům i beztrestnost a anonymitu. Pro Zelené a SPD byla tato „legalizace“ daňové kriminality nepřípustná. Zároveň zpochybnili i předpoklad ministra financí Schäubleho, že dohoda vynese SRN až deset miliard eur (258 miliard Kč) a poukázali na výnosnost dosavadní praxe s nákupem ilegálních CD.

Kritikům dohody vadilo i to, že jde o sólovou německou akci, že Berlín ve snaze o rychlé řešení hodil přes palubu evropské partnery a vzdal se možnosti vyjednat ve spolupráci s ostatními lepší podmínky.

Mnozí opatrní klienti již Švýcarsko opouštějí ve prospěch „bezpečnějších“ destinací typu Singapuru

Německo-švýcarská dohoda je však nyní minulostí a uvidí se, co bude dál. Bern čelí kvůli své vstřícnosti vůči neplatičům daní soustředěnému tlaku z mnoha stran. Zároveň se snaží zachránit pověst švýcarského bankovnictví, které se deseti procenty podílí na HDP země. Úniky tajných dat z finančních ústavů mu velmi škodí – a mnozí opatrní klienti jej již nyní opouštějí ve prospěch „bezpečnějších“ destinací typu Singapuru.

Eticko-morální argumentace, že se nákupem zcizených dat vydávají právní státy do rukou kriminálníků, moc nepomáhá. Zvlášť, když je v Německu volební rok a politici nechtějí čekat, až se dospěje ke koncepčnímu, například celoevropskému řešení.

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.