Ceska Pozice

Německo letí nad ekonomickou bouří

Dopady krize jsou v největší ekonomice strádající eurozóny nepatrné. Analýza The New York Times uvádí hlavní důvod: pracovní místa.

Německé kancléřce Angele Merkelové se vyčítá, že s dostatečnou naléhavostí neřeší současnou dluhovou krizi eurozóny a nevyvíjí patřičnou aktivitu, aby se obnovila důvěra v euro. Když se však projdete letním Berlínem, bude vám jasné, proč zůstává Merkelová tak chladnokrevná, začíná analýza listu The New York Times. Přestože se růst německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí prakticky zastavil (0,1 procenta HDP), ulice jsou klidné a kavárny plné. Opálení obyvatelé Berlína se vracejí do práce po dovolené, kterou si užili v zemích ohrožených krachem, jako jsou Řecko a Portugalsko.

Německo je jedinou evropskou zemí, která je dostatečně velká a bohatá, aby pokryla dluhy svých méně úspěšných sousedů v eurozóně. Nicméně obyvatelé samozřejmě nechtějí, aby to šlo z jejich kapes. Země je v mnoha směrech přímo v oku krizové bouře, přesto tam turbulence vnímají jakoby zdálky a pouze v náznaku. V Berlíně se nenadýcháte slzného plynu jako v Aténách, nehoří v něm pneumatiky jako v Londýně, neskandují zde davy tábořící na náměstích jako ve Španělsku. Zbytek Evropy zavádí úsporné balíčky, kdežto Německo je uprostřed debaty o daňových škrtech ve výši až 14,2 miliardy dolarů.

O jiné debatě, kterou list The New York Times nerozebírá, si přečtěte v článku: Úroky eurobondů: Německo 5 procent, Řecko 5 procent

„Dopady krize jsou zde nepatrné,“ myslí si například berlínský učitel Markus Ponick, podle něhož spolková vláda sice škrtala v rozpočtu, ale tak chytře, že to veřejnost nijak nepocítila. Takže v Německu se v nedávné době protestovalo proti bourání starého nádraží ve Stuttgartu či demonstrovalo za zrušení jaderné energetiky nebo za práva zvířat. Výdajové škrty a krize eurozóny však lidi do ulic nenahnaly.

The New York Times uvádějí jako nejjednodušší vysvětlení tohoto téměř idylického stavu jediné: pracovní místa.

Idyla i znepokojivá čísla

Díky vládním opatřením bylo letos v květnu zaměstnáno o 706 tisíc více Němců než v květnu loňského roku. Z nich pak 415 tisíc na plný pracovní úvazek a zbytek na částečný. Srovnatelný nárůst by v USA znamenal o 2,7 milionu víc pracovních míst v roce 2011 než 2010.

Díky vládním opatřením bylo letos v květnu zaměstnáno o 706 tisíc víc Němců než v květnu loňského roku

Ještě donedávna byl přitom německý pracovní trh se silnými odbory a právní ochranou zaměstnanců vnímán nepříznivě oproti flexibilnímu americkému prostředí. Změna trendu? V červenci činila v Německu nezaměstnanost sedm procent, v USA 9,1 procenta. A nezaměstnanost mladé populace mezi 15 až 24 roky je navíc v Německu třetí nejnižší po Nizozemsku a Rakousku – pouze 9,1 procenta, přičemž v Evropě je průměr 20,5 procenta. Vláda očekává, že pracovní boom potrvá další čtyři roky.

„Lidé o krizi slyší ve zprávách, ale jejich osobní zkušenost je zcela rozdílná. Krize je virtuální,“ říká Renate Köcherová, ředitelka Institut für Demoskopie Allensbach. Přesto, jak upozorňují Timesy, může mít pro Německo závislé na exportu další zpomalení světové ekonomiky drastické a nečekané důsledky. Jak by Němci reagovali na změnu situace, lze těžko předvídat. Podle Köcherové by nejspíš byli ještě „lakomější“ ke svým rozmařilejším sousedům a obliba Evropské unie by se opět snížila.

Ve Francii, druhé největší ekonomice EU a obchodním partnerovi Německa číslo jedna, klesly ve druhém čtvrtletí spotřebitelské výdaje o 0,7 procenta a růst HDP stagnuje na nule. Průmyslová produkce všech 17 zemí eurozóny rovněž v červnu spadla o 0,7 procenta. Tato čísla jsou spolu s minimálním růstem 0,1 procenta HDP Německa minimálně znepokojující.

Merkelová se tak chtě nechtě ocitá pod tlakem, i když je v Německu na první pohled vše v pořádku. Doma ji kritizují, že připouští přechod na takzvanou transférovou (dorovnávací) unii, což bude financovat především právě Německo. Zvenku zase slyší, že pokud nehodí záchranné lano slabším státům, ohrožuje finanční stabilitu celé EU. Něco podobně plamenného si nejspíš vyslechne i dnes v Elysejském paláci od „přítele“ Nicolase Sarkozyho. Zachová si kancléřka klid?

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.