Ceska Pozice

Německo: Dvakrát víc azylantů, dvakrát víc útoků na azylové domy

Nespokojenost společnosti se stále se zvyšujícím počtem imigrantů narůstá, podle německých úřadů může být v příštích měsících ještě hůř.

Podmínky pro azylanty nejsou ani v Německu ideální. Na tři tisíce uprchlíků a jejich podporovatelů volalo po lepším zacházení ze strany úřadů v říjnu 2012 v Berlíně. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Podmínky pro azylanty nejsou ani v Německu ideální. Na tři tisíce uprchlíků a jejich podporovatelů volalo po lepším zacházení ze strany úřadů v říjnu 2012 v Berlíně. | foto: © REUTERS/Thomas PeterČeská pozice
Podmínky pro azylanty nejsou ani v Německu ideální. Na tři tisíce uprchlíků a jejich podporovatelů volalo po lepším zacházení ze strany úřadů v říjnu 2012 v Berlíně.

Noční požáry, okna rozbitá kameny, přes plot vhozené světlice a petardy, kopání do dveří, provolávání rasistických hesel, hákové kříže na zdech, protestní pochody „slušných“ občanů za bílého dne – to jsou jen namátkou projevy rostoucí německé nespokojenosti se stále narůstajícím počtem uprchlíků, kteří hledají v zemi útočiště.

Ve srovnání s předchozím rokem stoupl loni počet žadatelů o azyl ve Spolkové republice Německo téměř dvojnásobně. Srovnatelně s tím se podle německých úřadů zvýšil i počet xenofobně a rasisticky motivovaných útoků na azylové domy. Některé z nich již způsobily značné škody. A to se dá hovořit o štěstí, že se dosud nestala opravdu velká tragédie.

Nebezpečné incidenty

V poklidném jihobavorském Germeringu provozují centrum a ubytovnu pro uprchlíky již déle než dvě desetiletí. Nikdo si nevzpomíná, že by se v souvislosti s ní vyskytly problémy. Klid trval až do letošního ledna, kdy část komplexu budov v časných ranních hodinách zachvátily plameny. Obyvatelé domu se stihli uchýlit včas do bezpečí jen díky tomu, že se jeden z nich vracel pozdě domů a ostatní vzbudil a varoval. Policie na místě zjistila, že požár byl zřejmě založen úmyslně, nevyloučila rasový podtext útoku a zahájila vyšetřování, které k dopadení pachatele zatím nevedlo. Na místě činu svědkové těsně před požárem údajně spatřili podezřelého mladého muže.

V durynském Gerstrungenu, maloměstě s méně než šesti tisící obyvateli, rozbíjeli v noci neznámí pachatelé kameny okenní tabule, v meklenburském Güstrowu začalo hořet ve sklepě domova, kde pobývalo na 50 lidí včetně rodin s malými dětmi poté, co do něj kdosi vhodil zvenku petardu.

Ve výčtu nebezpečných incidentů by bylo možné pokračovat. Spolkový kriminální úřad (BKA) zaznamenal jen v loňském roce 58 útoků na azylové domy s pravicově-extrémistickým podtextem, dvakrát více než v roce 2012. Občanské iniciativy, které hájí práva uprchlíků, uvádějí ještě mnohem vyšší čísla.

Jen krůček ke skutečnému násilí

„Téma ubytoven pro žadatele o azyl se nyní stalo znovu aktuální, protože v uplynulých letech stoupl počet žadatelů,“ sdělil ČESKÉ POZICI Johannes Kiess, odborník na pravicový extremismus z univerzity v západoněmeckém Siegenu. Do Spolkové republiky Německo proudí podle něho více lidí ze zahraničí zejména v souvislosti s konflikty, jako je v Sýrii, i kvůli tomu, že je Německo (ve srovnání například s Řeckem nebo Itálií) samo v relativně stabilní situaci. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zaznamenal loni 109 580 nových žádostí o azyl, téměř dvojnásobek ve srovnání s rokem 2012.Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky zaznamenal loni 109 580 nových žádostí o azyl, téměř dvojnásobek ve srovnání s rokem 2012

Situaci podle Kiesse navíc komplikuje fakt, že mnoho regionů v Německu v uplynulých letech snižovalo své kapacity pro přijímání uprchlíků – a nyní namísto decentralizovaných menších útočišť narychlo budují velké azylové domy. „Proti těmto hromadným ubytovnám se často stavějí místní obyvatelé – a to činí téma následně zajímavým pro pravicové extremisty,“ konstatuje Kiess.

Jim blízké politické strany rády zneužívají latentní nenávist vůči cizincům v „měšťanských“ čtvrtích ve svůj prospěch. Například členové Národně demokratické strany Německa (NPD), jejíž zákonodárci sedí ve dvou východoněmeckých zemských parlamentech, se otevřeně účastní na organizaci hlasitých protestních pochodů proti otvírání nových azylových domů.

Odtud už je podle Kiesse jen krůček ke skutečnému násilí. V Německu se stále pohybují extrémně radikalizovaní jedinci, kteří jsou přesvědčeni, že vykonávají domnělou „vůli většiny“ a nezaleknou se ani žhářství či pokusu o vraždu.

Útoky proti imigrantům nepoleví

Neziskové organizace, které se problematikou uprchlíků zabývají, pozorují aktuální vývoj s rostoucím znepokojením. „Každý z těchto útoků je neomluvitelný,“ řekl deníku Tageszeitung jednatel iniciativy Pro Asyl Günther Burkhardt. Mnoho lidí, kteří hledají v Německu nový domov, si prošlo závažnými traumaty. Pocházejí z oblastí, kde probíhají těžké boje, kde vládne nouze či hlad, někteří byli politicky pronásledováni, ztratili své blízké a opakovaně se museli obávat o život. Nyní jsou s násilím a nejistotou znovu konfrontováni v prostředí, kde doufali nalézt pro sebe a své rodiny klid a bezpečí.Policii se často nedaří pachatele útoků dopadnout, respektive rozkrýt jejich skutečnou motivaci

Oficiální místa navíc počítají s tím, že verbální i fyzické útoky proti přistěhovalcům v následujících měsících rozhodně nepoleví. Německo se letos chystá na evropské a částečně i na komunální volby. Nově se budou i sestavovat parlamenty v tradičních základnách ultrapravice – v Sasku, Durynsku a Braniborsku.

Situaci přistěhovalců neulehčuje ani to, že se policii často nedaří pachatele útoků dopadnout, respektive rozkrýt jejich skutečnou motivaci. „Bohužel se opakovaně stává, že při pravicově extremisticky či rasově motivovaných trestných a násilných činech je tento podtext málo nebo vůbec zohledněn. Rasistické útoky jsou často bagatelizovány jako hospodské rvačky nebo hříchy mládí,“ podotýká Kiess. Lokální politici a úředníci se podle něho navíc snaží, aby se jejich obce neocitly v nepříznivém světle, a předstírají, že „u nich nic takového není“.

Hranice mezi skutečnými extremisty a běžnými „znepokojenými“ občany je navíc velmi rozostřená. Podle Kiesse osoby zapojené do extrémně pravicových organizací často pocházejí z „dobrých poměrů“. A je i těžké rozlišit, které protesty vznikají spontánně z vůle místních obyvatel a které jsou již účelově organizované. Jak uvádí policie, při násilných útocích pak hraje nemalou roli i alkohol, s jehož podporou mohou leccos spáchat i jinak bezúhonní jedinci. Jakákoli frustrace se nejsnáze vybíjí na těch, kteří jsou odlišní, slabí a zranitelní.

Ke zranitelnosti imigrantů nemalou mírou přispívá i nálada ve společnosti. Také velké tradiční strany občas rády hrají na populistickou notu – jako nedávno bavorská CSU se svým úderným protiimigrantským heslem „Kdo podvádí, poletí“ a podobně agitují i někteří lokální politici. Tato atmosféra jen může posilovat potenciální extrémistické násilníky v jejich odhodlání k činu a přesvědčení, že vlastně jednají v zájmu tiše přitakávající nebo mlčící většiny.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.