Ceska Pozice

Německo by mohlo podpořit nákup nových aut likvidací starého vozu

Německé automobilky, například BMW, zmiňují, že bude nutné propouštět. Zatím pracovní místa drží především díky dosavadní vládní podpoře. Kancléřká Angela Merkelová chce podpořit inovativní technologie v automobilovém průmyslu, tedy nákup nových aut. Podmínkou opatření je likvidace starého vozu, proto se pro ně zažil název šrotovné.

Roman Šitner 20.5.2020
Nové logo BMW na elektromobilu Concept i4. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nové logo BMW na elektromobilu Concept i4. | foto: bmw.co.uk
Nové logo BMW na elektromobilu Concept i4.

Automobilky v Německu stále silněji bojují, aby tamní vláda podpořila prodej aut. Zdůrazňují i hrozící propouštění. Videosetkání zástupců autoprůmyslu s kancléřkou Angelou Merkelovou ale konečné rozhodnutí nepřineslo. Ministr financí Olaf Scholz naznačil, že balíček opatření na podporu ekonomiky se představí koncem května nebo na začátku června. I mluvčí Merkelové zmínil, že výsledek jednání s automobilkami projde příští měsíc diskusí.

Ona sama chce podpořit inovativní technologie v automobilovém průmyslu, tedy nákup nových aut. Podmínkou podobných opatření je likvidace starého vozu, proto se pro ně zažil název šrotovné. Německé automobilky, například BMW, zmiňují, že bude nutné propouštět. Zatím pracovní místa drží především díky dosavadní vládní podpoře, která stejně jako v Česku přispívá na platy lidí, pro něž není práce.

Ve hře tisíce eur

Výrobci, odbory i politici z nejvíce dotčených regionů tlačí, aby byl vládní balíček schválen co nejdříve. Poukazují, že zákazníci v očekávání finanční podpory s nákupem nových aut otálejí. To může trh stáhnout ještě níž. Německo je největším výrobcem aut v Evropě, obor v zemi vytváří 800 tisíc pracovních míst. Zároveň je i největším evropským odbytištěm.

Ve hře jsou tři tisíce eur (81 tisíc korun) k nákupu benzinového či naftového auta plnícího poslední emisní normy nebo sedm tisíc eur (190 tisíc korun) na nákup elektrického nebo hybridního vozu s dobíjením ze zásuvky. K tomu je třeba připočítat další vládní podporu, která už na zelené vozy platí nyní. U elektromobilů jsou to další tři tisíce eur, celkem tedy 270 tisíc korun.

Ve hře jsou tři tisíce eur (81 tisíc korun) k nákupu benzinového či naftového auta plnícího poslední emisní normy nebo sedm tisíc eur (190 tisíc korun) na nákup elektrického nebo hybridního vozu s dobíjením ze zásuvky. K tomu je třeba připočítat další vládní podporu, která už na zelené vozy platí nyní. U elektromobilů jsou to další tři tisíce eur, celkem tedy 270 tisíc korun.

Debaty se vedou, zda má smysl podporovat naftová auta. Ekologové také upozorňují, že na peníze by dosáhli i zájemci o SUV, o vozy, které mají vyšší spotřebu, a tedy i emise než srovnatelně prostorná auta s nižší karoserií. Část politiků chce schéma přepracovat tak, aby přineslo čistší vzduch v ulicích.

Proti podobným opatřením se staví i prestižní ekonomický institut IfW, podle nějž podpora nákupu aut nedává ekonomický smysl a nepomůže ani snižování emisí skleníkových plynů. „Kdo chce podpořit německý autoprůmysl, udělal by lépe, kdyby rozšířil možnosti odpisu investic s podporou výzkumu a vývoje,“ cituje agentura Reuters šéfa institutu Gabriela Felbermayra.

V roce 2009 vydala německá vláda na šrotovné pět miliard eur. Dopad na rozpočet byl díky vyššímu výběru daně z přidané hodnoty a daní a pojistného z udržených pracovních míst kolem 2,5 miliardy. Vrátila se tedy polovina. Kritici ale poukazovali, že podpora zvýhodnila především levnější vozy, jež se do Německa z valné většiny dovážejí. Podíl neněmeckých značek na trhu v této době vzrostl z 36 procent téměř na polovinu. I německé automobilky menší a levnější auta vyrábějí mimo zemi, například ve Španělsku.

Noví zákazníci po krizi 2009

Zpochybňován byl i efekt na životní prostředí. Nové vozy měly sice o pětinu nižší spotřebu a emise, ale staré by z německých silnic brzy zmizely i bez podpory. Podobná schémata podpory zavedlo po roce 2008 i několik dalších evropských zemí. Na automobilový průmysl tehdejší krize tvrdě dopadla. Šrotovné dostalo do autosalonů nové zákazníky, často ty, kteří by si nové auto nekupovali, ale se slevou vycházelo výhodněji než ojetina. Efektem byl prudký růst prodejů aut, zejména nejlevnějších.

Na automobilový průmysl finanční krize v roce 2009 tvrdě dopadla. Šrotovné dostalo do autosalonů nové zákazníky, často ty, kteří by si nové auto nekupovali, ale se slevou vycházelo výhodněji než ojetina. Efektem byl prudký růst prodejů aut, zejména nejlevnějších.

V Česku jela naplno výroba miniaut v kolínském závodě TPCA a Škody Fabia v Mladé Boleslavi. Situace podpořila i start výroby v nošovickém Hyundaii. Naopak na výrobce prémiových vozů měly státní podpory jen minimální vliv. Zastánci volného trhu kritizovali, že stát bere peníze jedněch, aby je dal druhým na auto. V Německu se také ukázalo, že lidé si sice pořídili nové auto, ale místo toho šetřili v jiných oblastech. Prodeje aut tedy raketově rostly, ale v obchodech se utrácelo méně. Po ukončení šrotovného se trh s auty zase propadl.

V Česku byl tlak, aby se země ke šrotovnému solidárně připojila, protože z podpory v západní Evropě, ale i na Slovensku český autoprůmysl výrazně těžil. Nakonec však zavedeno nebylo. Výsledkem bylo, že na českém trhu nová auta zlevňovala, aby se vůbec nějaká prodávala, zatímco třeba v Německu k tomu díky státní podpoře nebyl důvod.

Šrotovné

  • Finanční příspěvek státu na nákup nového osobního automobilu.
  • Podmínkou je zároveň odevzdání starého vozu k ekologické likvidaci.
  • Má za úkol zmírnit důsledky ekonomické krize a podpořit automobilový průmysl.
  • Po krizi z roku 2008 bylo šrotovné zavedeno nebo plánováno v 15 evropských zemích. V Česku nakonec zavedeno nebylo.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.