Ceska Pozice

Německem cloumá střet o „sporákovou prémii“

Spor o peníze na péči o malé děti vyvolal silné emocionální diskuse nejen v německé vládní koalici, ale i v celé společnosti.

foto: © ČESKÁ POZICE, Petr UrbanČeská pozice

Německá vládnoucí koalice často nepotřebuje externí témata, aby se při prosazování zájmů jejích jednotlivých partnerů objevovaly rozdílné postoje. Dokonce ani sesterské strany CDU (křesťanští demokraté) a CSU (křesťanští socialisté vládnoucí v Bavorsku) nejsou schopné se v některých bodech shodnout, což v koalici vytváří silné napětí. Jedním z nich jsou takzvané „Betreuungsgeld“, neboli peníze na péči o malé děti.

Momentálně vyvolává toto téma silné emocionální diskuse, jež přecházejí v ideologický střet jednotlivých skupin obyvatelstva. Co se pod tímto pojmem skrývá a proč je jeho obsah natolik kontroverzní?

Kancléřka Angela Merkelová přišla po svém nástupu do funkce v roce 2005 se snahou zmodernizovat konzervativní CDU v několika oblastech, a tím ji otevřít mladým lidem. Cílem bylo přilákat tuto skupinu obyvatel mezi voliče strany. Jednou z oblastí modernizace byla rodinná politika, v níž se měly – zejména pro mladé matky – zlepšit možnosti propojení pracovního uplatnění s rodinou a výchovou dětí.

Tehdejší ministryně pro rodinu Ursula von der Leyenová, sama matka sedmi dětí, prosadila v roce 2007 navzdory poměrně velkému odporu právo všech občanů na poskytnutí péče pro malé děti od jednoho roku do tří let. V praxi to znamená právo na místo pro tyto děti ve státních zařízeních se zkráceným názvem Kita (Kindertagesstätte), což je obdoba jeslí u nás. Toto právo má vstoupit v platnost od poloviny roku 2013.

Odpor z Bavorska

Rozhodnutí sledovalo dva základní cíle. Na jedné straně využít pracovního potenciálu mladých matek pro národohospodářské účely – umožněním jejich vstupu nebo rychlého návratu do pracovního procesu podpořit růst hrubého národního produktu. Na straně druhé má toto opatření přispět k větší a rychlejší intergraci cizinců žijících v Německu. Zejména v početně velkých spolkových zemích s obřími průmyslovými aglomeracemi tvoří totiž podstatnou část obyvatelstva rodiny cizinců, v nichž rodiče, popřípadě prarodiče, mluví jen málo německy nebo dokonce vůbec, a jejichž děti přicházejí do styku s němčinou právě až v jeslích nebo v mateřské školce.

V Bavorsku a v některých jiných spolkových zemích většina matek vědomě vychovává malé děti doma a nechce je dávat do jeslíPřestože 66 procent matek ve věku od 18 do 30 let opatření přivítalo, jeho prosazení se neobešlo bez odporu některých skupin v koalici, zejména zástupců CSU. Jejich argument spočíval v tom, že v Bavorsku a v některých jiných (hlavně původních) spolkových zemích většina matek (v Bavorsku dokonce dvě třetiny) vychovává malé děti doma a nechce je dávat do jeslí. To podle nich představuje tradiční obraz rodiny a zdárné výchovy dětí.

Diskuse vyústila v uzavření kompromisu. Tehdejší bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber prosadil do koaliční smlovy formu jakési kompenzace právě pro matky, které chtějí mít děti doma a nebudou využívat jeslí. A „Betreuungsgeld“ byly na světě.

Další „socializace“ Německa?

Velké debaty o této dodatečné podpoře nastaly až v posledních měsících, kdy si zástupci vládní koalice, především CDU a FDP (liberálové), uvědomili jeho nesmyslnost i kontraproduktivnost a kdy si spočítali výdaje na jeho naplnění. Do konce června tohoto roku musí současná ministryně pro rodinu Kristina Schöderová předložit návrh zákona o „Betreuungsgeld“. Dostává se tím do nelehké situace, kdy (nezaviněně) musí čelit kritice všech odpůrců, přičemž ani ona sama není přesvědčena o správnosti tohoto opatření.

Protože je však jeho realizace zakotvena v koaliční smlouvě a jeho platnost byla znovu potvrzena loni v listopadu, musí Schröderová nějaký návrh vytvořit a také obhajovat. Základní kritika „Betruungsgeld“ by se dala shrnout do následujících bodů:

Podle posledních průzkumů se staví 54 procent Němců proti „Betreuungslgeld“. CSU však na zavedení příspěvku trvá a jasně signalizuje, že jakékoli pokusy o jeho zrušení ze strany koaličních partnerů by neodvratně vedly ke zpochybnění některých jiných částí koaliční smlouvy, a tím k dalším problémům vlády.

Kancléřka Merkelová s ohledem na zachování stability vlády (zlí jazykové tvrdí, že kvůli udržení sebe sama) nakonec na zavedení příspěvku nedávno kývla. Ministryni pro rodinu dala za úkol vypracovat předlohu zákona a zakázala jí (i všem ostaním) jakoukoli kritiku. Celé téma však zdaleka není uzavřené a v souvislosti s připravovanou předlohou zákona se dají očekávat další turbuletní diskuse.

zpět na článek


© 2022 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.