Německem cloumá střet o „sporákovou prémii“

Spor o peníze na péči o malé děti vyvolal silné emocionální diskuse nejen v německé vládní koalici, ale i v celé společnosti.

foto: © ČESKÁ POZICE, Petr UrbanČeská pozice

Německá vládnoucí koalice často nepotřebuje externí témata, aby se při prosazování zájmů jejích jednotlivých partnerů objevovaly rozdílné postoje. Dokonce ani sesterské strany CDU (křesťanští demokraté) a CSU (křesťanští socialisté vládnoucí v Bavorsku) nejsou schopné se v některých bodech shodnout, což v koalici vytváří silné napětí. Jedním z nich jsou takzvané „Betreuungsgeld“, neboli peníze na péči o malé děti.

Momentálně vyvolává toto téma silné emocionální diskuse, jež přecházejí v ideologický střet jednotlivých skupin obyvatelstva. Co se pod tímto pojmem skrývá a proč je jeho obsah natolik kontroverzní?

Kancléřka Angela Merkelová přišla po svém nástupu do funkce v roce 2005 se snahou zmodernizovat konzervativní CDU v několika oblastech, a tím ji otevřít mladým lidem. Cílem bylo přilákat tuto skupinu obyvatel mezi voliče strany. Jednou z oblastí modernizace byla rodinná politika, v níž se měly – zejména pro mladé matky – zlepšit možnosti propojení pracovního uplatnění s rodinou a výchovou dětí.

Tehdejší ministryně pro rodinu Ursula von der Leyenová, sama matka sedmi dětí, prosadila v roce 2007 navzdory poměrně velkému odporu právo všech občanů na poskytnutí péče pro malé děti od jednoho roku do tří let. V praxi to znamená právo na místo pro tyto děti ve státních zařízeních se zkráceným názvem Kita (Kindertagesstätte), což je obdoba jeslí u nás. Toto právo má vstoupit v platnost od poloviny roku 2013.

Odpor z Bavorska

Rozhodnutí sledovalo dva základní cíle. Na jedné straně využít pracovního potenciálu mladých matek pro národohospodářské účely – umožněním jejich vstupu nebo rychlého návratu do pracovního procesu podpořit růst hrubého národního produktu. Na straně druhé má toto opatření přispět k větší a rychlejší intergraci cizinců žijících v Německu. Zejména v početně velkých spolkových zemích s obřími průmyslovými aglomeracemi tvoří totiž podstatnou část obyvatelstva rodiny cizinců, v nichž rodiče, popřípadě prarodiče, mluví jen málo německy nebo dokonce vůbec, a jejichž děti přicházejí do styku s němčinou právě až v jeslích nebo v mateřské školce.

V Bavorsku a v některých jiných spolkových zemích většina matek vědomě vychovává malé děti doma a nechce je dávat do jeslíPřestože 66 procent matek ve věku od 18 do 30 let opatření přivítalo, jeho prosazení se neobešlo bez odporu některých skupin v koalici, zejména zástupců CSU. Jejich argument spočíval v tom, že v Bavorsku a v některých jiných (hlavně původních) spolkových zemích většina matek (v Bavorsku dokonce dvě třetiny) vychovává malé děti doma a nechce je dávat do jeslí. To podle nich představuje tradiční obraz rodiny a zdárné výchovy dětí.

Diskuse vyústila v uzavření kompromisu. Tehdejší bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber prosadil do koaliční smlovy formu jakési kompenzace právě pro matky, které chtějí mít děti doma a nebudou využívat jeslí. A „Betreuungsgeld“ byly na světě.

Další „socializace“ Německa?

Velké debaty o této dodatečné podpoře nastaly až v posledních měsících, kdy si zástupci vládní koalice, především CDU a FDP (liberálové), uvědomili jeho nesmyslnost i kontraproduktivnost a kdy si spočítali výdaje na jeho naplnění. Do konce června tohoto roku musí současná ministryně pro rodinu Kristina Schöderová předložit návrh zákona o „Betreuungsgeld“. Dostává se tím do nelehké situace, kdy (nezaviněně) musí čelit kritice všech odpůrců, přičemž ani ona sama není přesvědčena o správnosti tohoto opatření.

Protože je však jeho realizace zakotvena v koaliční smlouvě a jeho platnost byla znovu potvrzena loni v listopadu, musí Schröderová nějaký návrh vytvořit a také obhajovat. Základní kritika „Betruungsgeld“ by se dala shrnout do následujících bodů:

  • Podle odborných kruhů jde z národohospodářského hlediska o nesmysl, protože měsíční příspěvek na dítě bude činit sto eur, od roku 2014 dokonce 150 eur. Celkově tím vzniknou dodatečné náklady ve výši více než dvě miliardy eur ročně. Právě tolik peněz však bude nutné vynaložit i na výstavbu chybějících dvě stě tisíc jeslí do poloviny roku 2013.
  • Poskytování příspěvku bude vítaným dodatečným příjmem právě pro sociálně slabé rodiny a rodiny cizinců, které ztratí jakoukoli motivaci dávat děti do jeslí a nebudou se snažit o zapojení do pracovního procesu, popřípadě o větší integraci do německé společnosti. Tím bude stát jednak přicházet o obrovský potenciál dosud nevyužité pracovní síly, jednak se matky malých dětí budou dostávat do stále větší izolace bez budoucí možnosti najít pracovní uplatnění.
  • Podle posledních průzkumů se staví 54 procent Němců proti „Betreuungslgeld“Vyplácení příspěvku by v extrémních případech mohlo vést k nárokování podobných příspěvků i v jiných oblastech, například v kultuře. V dnešní době je například každá vstupenka na operní představení dotována německým státem v průměru ve výši 250 eur. Ti, kdo do opery nechodí, by mohli s argumentem spravedlivého a rovnoprávného zacházení požadovat příspěvek za to, že zůstanou doma.
  • Zavední příspěvku znamená návrat do minulosti k patriarchálnímu náhledu na svět, v němž místo žen/matek bylo doma, u dětí a u sporáku. Odtud také pramení hanlivý pojem „sporáková prémie“, protože tato diskuse přerostla v ideologický boj moderně smýšlejících skupin s konzervativními.
  • V době, kdy je celá Evropa nucena šetřit a právě Německo je jedním z hlavních protagonistů úspor a konsolidace veřejných financí, považují kritici „Betreuungsgeld“ za naprosté a málo ospravedlnitelné mrhání prostředky, které má za cíl pouze si udržet voliče další „socializací“ Německa.

Podle posledních průzkumů se staví 54 procent Němců proti „Betreuungslgeld“. CSU však na zavedení příspěvku trvá a jasně signalizuje, že jakékoli pokusy o jeho zrušení ze strany koaličních partnerů by neodvratně vedly ke zpochybnění některých jiných částí koaliční smlouvy, a tím k dalším problémům vlády.

Kancléřka Merkelová s ohledem na zachování stability vlády (zlí jazykové tvrdí, že kvůli udržení sebe sama) nakonec na zavedení příspěvku nedávno kývla. Ministryni pro rodinu dala za úkol vypracovat předlohu zákona a zakázala jí (i všem ostaním) jakoukoli kritiku. Celé téma však zdaleka není uzavřené a v souvislosti s připravovanou předlohou zákona se dají očekávat další turbuletní diskuse.