Němci nevolí Alternativu pro Německo z protestu

Senzací voleb do zemského parlamentu v Sasku se stala euroskeptická AfD. A podobně úspěšná byla tato strana v zemských volbách v Braniborsku a Durynsku. O příčinách vzniku Alternativy pro Německo a jejím současném postavení na německé politické scéně ČESKÁ POZICE hovořila s berlínským politologem Carstenem Koschmiederem.

Alternativa pro Německo (AfD) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Alternativa pro Německo (AfD) | foto: © ReutersReuters
Alternativa pro Německo (AfD)

V německém regionu při českých hranicích – Sasku – nepřekvapivě, jako vždy po pádu berlínské zdi, zvítězili v zemských volbách v neděli 31. srpna křesťanští demokraté (CDU). Překvapením však byl téměř desetiprocentní volební zisk zčásti extrémně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD), čímž pronikla úplně poprvé do jednoho ze zemských parlamentů.

Carsten Koschmieder, berlínský politolog

Carsten Koschmieder, berlínský politolog

Německý politolog Carsten Koschmieder o tomto úspěchu AfD v rozhovoru mimo jiné říká: „Lidé volí AfD, protože jsou nespokojení, rozhodují se vědomě pro ni. AfD těží z nespokojenosti mnohých s politickým systémem, z nevole konzervativců v CDU, ze zklamaných voličů FDP.“

ČESKÁ POZICE: Umožnil vznik euroskeptické Alternativy pro Německo (AfD) posun Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové silně do politického středu? Nebo to byly i jiné důvody?

KOSCHMIEDER: Je to jeden z důvodů. Tak jak je to v politice vždy, spojila se řada faktorů. Především vládní politika na záchranu eura a skutečnost, že se na ní podílela FDP (liberální strana, koaliční partner CDU/CSU v letech 2009 až 2013 – pozn. red.).

V CDU jsou snahy AfD příliš nezviditelňovat a například o ní na veřejnosti příliš nemluvit

ČESKÁ POZICE: Zdá se, že na politiky jiných stran, především CDU, volební úspěch AfD v Sasku neudělal žádný velký dojem. Nemají důvod ke znepokojení, nebo své obavy jen nevyjadřují veřejně?

KOSCHMIEDER: V CDU jsou snahy AfD příliš nezviditelňovat a například o ní na veřejnosti příliš nemluvit. Interně se však určitě pečlivě radí o své další strategii.

ČESKÁ POZICE: Zavedené strany, zejména pravicové, nejsou z nové politické konkurence nadšené. Mohou proti trvalé existenci nové síly napravo od CDU vůbec něco dělat?

KOSCHMIEDER: CDU bude znovu silněji zdůrazňovat své konzervativní hodnoty. O úspěchu, nebo neúspěchu AfD ale ve výsledku rozhodne spíše její schopnost využít svůj velký potenciál než ostatní strany.

ČESKÁ POZICE: Měly by etablované strany s AfD spolupracovat, vytvářet s ní koalice? Mohla by AfD být, podobně jako dosud extrémně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD), v saském zemském sněmu ostrakizována?

KOSCHMIEDER: To je především morální otázka: AfD je zčásti extrémně pravicová strana, mělo by se s ní spolupracovat? To si musí každý rozhodnout sám. Strategicky by mohlo být pro CDU chytré, pokusit se AfD zapojit. Pak by se ukázalo, že nemůže splnit, co slibuje, a že je rozhádaná. Na druhou stranu by tento postup zvedl cenu AfD. CDU to proto udělá, až když se jí nebude moci zbavit jinak. Pro ostatní strany koalice s AfD programově nepřipadá v úvahu.

O úspěchu, nebo neúspěchu AfD ve výsledku rozhodne spíše její schopnost využít svůj velký potenciál než ostatní strany

ČESKÁ POZICE: Podle průzkumů se AfD podařilo získat hlasy nevoličů i voličů téměř všech ostatních stran. Lze to interpretovat tak, že je čistou protestní stranou?

KOSCHMIEDER: „Protestní strana“ není správné označení. Lidé volí AfD, protože jsou nespokojení, rozhodují se pro ni vědomě. AfD těží z nespokojenosti mnohých s politickým systémem, z nevole konzervativců v CDU, ze zklamaných voličů FDP a tak dále.

ČESKÁ POZICE: V předvolebním boji se AfD vyslovovala mimo jiné pro přísnější pohraniční kontroly, silnější nasazení policie proti příhraniční kriminalitě a pro ostřejší azylovou politiku. Jde o pravicový populismus, nebo jen o projev „pravicové demokratické politiky“, jak tuto strategii charakterizovala Frauke Petryová, lídryně AfD v Sasku?

KOSCHMIEDER: AfD je, zejména v Sasku, z programové stránky částečně extrémně pravicovou stranou, která se to ale snaží zakrýt, a sama se charakterizuje jako nikoli pravicová. To je ale pouhá strategie. Požadavky, aby se děti méně učily o nacismu, aby se mohly cítit jako hrdí Němci, odmítání rovnoprávnosti homosexuálů a lidová hlasování o stavbách mešit hovoří jasně.

ČESKÁ POZICE: Co by měla AfD dělat se svými členy, kteří mají „hnědou“ minulost? Je to pro stranu klíčový problém?

KOSCHMIEDER: Pro AfD je to velký problém, protože tím získává veřejnost dojem, že strana je pravicově extrémistická, čemuž právě chce zabránit. Média o tom informují, může jí to odradit potenciální voliče.

AfD je mnohem méně pravicově extrémistická než například francouzská Národní fronta

ČESKÁ POZICE: Domníváte se, že AfD může trvale ovlivnit německou politiku, například programové body a strategie stran či koaliční matematiku?

KOSCHMIEDER: Každopádně. CDU se bude (muset) rétoricky a programově znovu posunout doprava.

ČESKÁ POZICE: AfD bývá vnímaná jako německá obdoba evropských populistických stran typu Národní fronty ve Francii či rakouské FPÖ. Odpovídá podle vás tato charakteristika? Nebo je AfD jiná?

KOSCHMIEDER: Je vždy těžké házet tolik stran do jednoho pytle. V principu to však odpovídá, ale AfD je mnohem méně pravicově extrémistická než například francouzská Národní fronta.

ČESKÁ POZICE: Jak vidíte šance AfD v nadcházejících zemských volbách v Braniborsku a Durynsku, které se budou konat v neděli 14. září?

KOSCHMIEDER: Do zemských parlamentů se dostane. Výsledky průzkumů vypadají dobře a Sasko jim dává vítr do plachet. (Koschmiederova předpověď se potvrdila. AfD se stala v obou spolkových zemích skutečným vítězem voleb, když získala více než deset procent hlasů – pozn. red.) 

Zatím zdaleka také není jasný kurz AfD, z toho budou vznikat spory. A to straně může uškodit.

ČESKÁ POZICE: Bude vliv AfD v následujících měsících a letech podle vašeho názoru spíše růst, nebo klesat? Jaké jsou pro stranu momentálně největší výzvy?

KOSCHMIEDER: Na to si musíme počkat. Strana se v parlamentu dostane do potíží, bude se hádat, přinášet svým členům zklamání. Zatím zdaleka také není jasný její kurz, z toho všeho budou vznikat spory. A to straně může uškodit.

Carsten Koschmieder

Studoval politologii a evropská studia v Berlíně a Birminghamu. V současné době působí jako vědecký pracovník na Svobodné univerzitě v Berlíně a zabývá se problematikou politických stran.

Počet příspěvků: 1, poslední 13.9.2014 04:07 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.