Nemáte úmyslně svůj profil na Facebooku? To může být podezřelé.

Internet nekontrolují pouze autoritativní režimy, ale stále častěji i demokratické země. Jaké jsou jeho meze a má je stanovit stát?

Petr Pietraš 17.11.2012
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

V oblasti informačních technologií (IT) jsou komerčně úspěšné především firmy vyvíjející bezpečnostní software, jako jsou Cisco nebo Fortinet. Profitují mimo jiné z toho, že po studené válce skončila většina embarg na export strategických IT do autoritativních režimů. Zatímco během studené války byly přesně stanovené IT, jež se nesmějí vyvážet ze Západu do zemí bývalého sovětského bloku, dnes se většina hardwaru vyrábí v komunistické Číně.

Například tchajwanský koncern Foxconn – podle jeho údajů druhý největší český exportér –, který kromě jiného vyrábí iPhony pro Apple, PlayStation3 nebo Xbox 360, má víc než 1,2 milionu zaměstnanců a z nich většinu v Číně. Tlak na vyšší zisk a volnější etická kritéria způsobují, že západní firmy poskytují autoritativním režimům nejmodernější IT, jež však mimo jiné slouží ke kontrole jejich občanů.

Vietnam, Rusko a Írán

Ve Vietnamu byli nedávno odsouzeni k trestům vezení od čtyř do dvanácti let tři blogeři, kteří kritizovali korupci a omezování svobody projevu. V Rusku začal platit zákon, který umožňuje kontrolovat internet. Dle něj musejí například poskytovatelé internetového připojení blokovat přístup na dané webové stránky. Oficiálním zdůvodněním je ochrana dětí a mládeže před škodlivým obsahem, ale blokování přístupu se týká především webových stránek opozičních uskupení nebo státem označených za extrémistická. Kritika a protesty – například ruská verze Wikipedie nefungovala 24 hodin – nepomohly tuto situaci změnit.

Po Severní Koreji a Číně, jejichž internet je zvenku přístupný jen přes státem kontrolované servery, je Írán třetí zemí, která se odpojila od globální sítě

Po Severní Koreji a Číně, jejichž internet je zvenku přístupný jen přes státem kontrolované servery, je Írán třetí zemí na světě, která se odpojila od globální sítě. Toto rozhodnutí bylo provedeno již v roce 2011 a letos se na íránský internet připojily všechny státní úřady. Ostatní íránští uživatelé by je měli následovat v první polovině příštího roku. Záminkou je ochrana před protislámskými projevy, například v USA natočenému klipu hanobícímu proroka Mohameda.

Internet však nekontrolují pouze autoritativní režimy, ale stále častěji i demokratické země.

Velká Británie, USA, Indie a Německo

Britský časopis The New Scientistnedávno popsal, jak by mohly IT pomáhat v kuchyni. Systém miniaturních kamer sleduje kuchaře a současně promítá na pracovní plochu, jak při vaření postupovat, a připomínky. Má-li třeba kuchař uříznout plátek masa, objeví se čára pro nůž, nebo pokud včas nepoužije potřebnou ingredienci, je na toto opomenutí okamžitě upozorněn. Je zřejmé, že taková robotizace v kuchyni je v rozporu s lidskou kreativitou. Navíc kamerový systém kontroluje každý pohyb dotyčné osoby, a to i když si telefonicky objedná pizzu a nechá si ji přivézt.

Newyorská policie letos zavedla bezpečnostní systém Domain Awareness System (DAS). Ten v rámci boje proti terorismu monitoruje New York pomocí tří tisíc kamer, 2600 detektorů záření a stovek pevných i mobilních skenerů například automobilové poznávací značky, přičemž některá data by měla být archivovaná až pět let. DAS vyhodnocuje pohyb vozidel a upozorňuje stejně jako v případě opuštěných balíků nebo tašek na veřejných prostranstvích na každou odchylku od normálu.

Newyorský bezpečnostní systém DAS vyhodnocuje v rámci boje proti terorismu pohyb vozidel a upozorňuje na každou odchylku od normálu

Indické ministerstvo vnitra omezilo v srpnu na 15 dnů posílání hromadných SMS kvůli nepokojům mezi muslimy a hinduisty. Prostřednictvím sociálních sítí a SMS bylo totiž v Bangalore vyhrožováno muslimům, že pokud neodjedou, musejí počítat s násilnými útoky. Při následné panice a útěku zemřelo několik lidí.

V západní Evropě se zase objevil problém s takzvanými facebookovými party, na něž se prostřednictvím této sociální sítě rozesílá pozvánka například na oslavu narozenin. Jejich hostitelé však často zapomínají deaktivovat kolonku veřejné a omezit pozvání jen na osobně zvané. Následkem jsou nájezdy až několika tisíc lidí toužících po zábavě na nic netušící městečko nebo vesnici. Ti však brzy zjistí, že zábavy příliš nebude, a party občas končí zdemolováním autobusových zastávek, rozbíjením výkladních skříní a zapalováním aut.

Například letos v červenci musela v Kostnici během jedné takové party zasáhnout německá policie. A nyní se vyšetřuje, zda hostitel poslal prostřednictvím Facebooku hromadné pozvání úmyslně. Pokud se to potvrdí, hrozí mu soud a náhrada výdajů ve výši víc než dvě stě tisíc eur za zásah policie.

Google a jeho vyhledávací algoritmus

Zmíněné příklady ukazují, že stále neexistuje odpověď na zásadní otázku mezí internetu a kdo je má stanovit. Má to být stejně jako v Číně, v níž internet ovládají bezpečnostní služby, stát, který rozhoduje o každém virtuálním pohybu a kontroluje všechny vstupy a výstupy? Nebo mají hrát rozhodující roli obchodní podmínky pro uživatele Facebooku a Googlu psané drobným, téměř nečitelným písmem, o nichž však často rozhodují soudy?

V Německu se momentálně soudí se společností Google Bettina Wulffová, manželka předchozího prezidenta Christiana Wulffa, který musel odstoupit kvůli korupci. Wulffová je díky své „mejdanové“ minulosti vděčným objektem bulvárních médií. A ta se zaměřila na její život v oblasti prostituce, než se stala první dámou.

Vyhledávač Googlu nabízí od roku 2009 návrhy k hledanému slovu. V případě Bettiny Wulffové se na prvních místech ve spojení s ní objevuje například slovo prostituce. Wulffová proto podala na Google trestní oznámení. A ten smazal osm návrhů ze svého seznamu. Mluvčí německé pobočky této společnosti Kay Oberbeck následně prohlásil, že to není kvůli žalobě Wulffové, ale protože jsou nezákonné.

Existuje mnoho indicií, že Google nastavuje svůj vyhledávací algoritmus podle síly vlivu svého zákazníkaPrávníci Googlu tvrdí, že tato společnost svůj vyhledávací algoritmus nijak neovlivňuje a že spojení slov stoupá po žebříčku podle četnosti klikání uživatelů. To však není tak úplně pravda, a existuje mnoho indicií, že Google nastavuje svůj vyhledávací algoritmus podle síly vlivu svého zákazníka. V případě hudebního a filmového pirátství, proti kterému vystupuje vlivná lobby, Google vyhledávací algoritmus upravuje a maže ze svého seznamu vše, co by mohlo porušování autorských práv pomáhat.

Vymahatelnost smluvních podmínek

Na rozdíl od vlivných lobbistických skupin se značnými finančními prostředky na prosazení vlastních zájmů je na tom jednotlivec mnohem hůř. Proto by měl jeho práva chránit stát stejně jako finanční transakce komerčních internetových společností eBay a Amazon. Přitom jejich obchodní model je možný jen v právním prostředí, jež garantuje smluvní podmínky, a pokud jsou porušeny i jejich vymahatelnost.

Poté, co James Eagan Holmes letos v červenci v americké Auroře při premiéře filmu Temný rytíř povstal zastřelil dvanáct lidí, vyšetřovatelé znejistěli, protože při prohledávání internetu zjistili, že po sobě nezanechal téměř žádné stopy. Museli se proto vrátit k tradiční detektivní práci. A současně v amerických médiích odstartovala diskuse, do jaké míry se člověk stává podezřelým, pokud se úmyslně rozhodne nemít profil na Facebooku.

Počet příspěvků: 3, poslední 16.11.2012 03:08 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.