Některé odběratele čeká od příštího roku částečné zlevnění pitné vody

V novém cenovém výměru ministerstva financí, kterým stát reguluje ceny vodného a stočného, se zavádí takzvané vyrovnání. To v podstatě znamená, že pokud vodárenská společnost vybere od odběratelů víc peněz, než kolik odpovídá pravidlům státní regulace, bude muset povinně o nadlimitní částku v dalším období vodu odběratelům zlevnit.

Miroslav Petr 22.7.2021
ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: Depositphotos
ilustrační snímek

Na 6500 majitelů, zejména obcí a měst, a 2500 provozovatelů vodárenské soustavy v Česku čekají od příštího roku radikální změny v legislativě. A některé odběratele pitné vody čeká i částečné zlevnění. V novém cenovém výměru, který vydalo ministerstvo financí a kterým stát reguluje ceny vodného a stočného, se totiž zavádí takzvané vyrovnání.

To v podstatě – na rozdíl od současné praxe – znamená, že pokud vodárenská společnost vybere od odběratelů víc peněz, než kolik odpovídá pravidlům státní regulace, bude muset povinně o nadlimitní částku v dalším období vodu odběratelům zlevnit. Pokud takové porušení cenového výměru zjistí ministerstvo dnes, hrozí společnosti pokuta ve výši až pětinásobku předražené ceny, jež je příjmem státního rozpočtu.

Větší pozor

Podstatnou položkou regulace už roky je, že stát dovoluje provozovatelům vodárenské a kanalizační soustavy maximálně sedmiprocentní zisk (podíl příjmů a výdajů). A také určuje náklady, jež jsou firmy oprávněné do ceny započítávat. Kalkulaci nákladů, cen, tedy i zisku, musejí společnosti předkládat už dnes, nově je však budou muset zasílat elektronicky a s předstihem přímo ministerstvu financí.

Je ale otázkou, kolik případů dodatečného zlevnění vody v Česku může nastat. Jinými slovy – jak často vodárenské společnosti neoprávněně zvyšují ceny kvůli zvýšení zisku, případně neuskutečněným investicím. A zda si od příštího roku nebudou dávat víc pozor.

To zkontroluje, zda předpokládané náklady na obnovu a budování infrastruktury plus přiměřený zisk odpovídají nastaveným cenám v dané obci a městě. „Pokud společnost vybere ve vodném a stočném o korunu více, než kolik smí, bude nově každou tuhle korunu vracet formou snížení ceny v budoucích letech,“ uvedl náměstek ministryně financí Jiří Fojtík. Připomíná také, že některé společnosti úmyslně, takzvaně pro jistotu, plánovaly vyšší náklady, než reálně měly.

Někdy se ale jen vodárně nepovedlo uskutečnit vše, co plánovala. Cena proto byla vyšší kvůli těmto neuskutečněným nákladům. Dnes však legislativa vodárny nenutí, aby nevyužité příjmy vracely formou snížení příští ceny. Takže se to stává málokdy, pokud vůbec. „Společnosti čekaly, jestli přijde kontrola a jestli ty neoprávněné náklady najde. To by se mělo změnit vlivem nového systému a odevzdávání kalkulací předem od každého, kdo vodu prodává,“ dodává náměstek Fojtík.

Je ale otázkou, kolik případů dodatečného zlevnění vody v Česku může nastat. Jinými slovy – jak často vodárenské společnosti neoprávněně zvyšují ceny kvůli zvýšení zisku, případně neuskutečněným investicím. A zda si od příštího roku nebudou dávat víc pozor. Podíl firem, u kterých ministerstvo dosud zjistilo porušení pravidel cenového výměru, není v poměru k celkovému počtu vysoký, ale není ani nezanedbatelný.

Růst nákladů

Podle mluvčího ministerstva financí Michala Žurovce v roce 2019 zjistily kontroly 34 případů pochybení, loni devětatřicet. „Porušení cenových předpisů se týkalo převážně zahrnování neoprávněných nákladů. Porušení v oblasti maximální stanovené výše zisku bylo zjištěno pouze v ojedinělých případech,“ uvedl Žurovec.

Vodárnám rostou náklady za energie a další vstupy, ale klesají příjmy. Dlouhodobě totiž klesá spotřeba vody v domácnostech i v průmyslu. Naopak roste nutnost investic do oprav zastaralé infrastruktury a budování nových vodovodů a kanalizací.

Ministerstvo nová pravidla víc než rok připravovalo společně s dalšími resorty i vodárenskými společnostmi, respektive se Sdružením oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK). Jeho ředitel Vilém Žák nová opatření vítá. Firmy budou znát cenový výměr ministerstva s dostatečným předstihem a jednotná pravidla na delší období pěti let. Zlepší se tak podle něho transparentnost celého oboru.

„Jde o průlomové změny. Je to i motivace, aby společnosti kalkulovaly co nejpřesněji své očekávané náklady. Pokud se ukáže, že ušetří náklady, je tu mechanismus, aby se prostředky odběratelům vracely. Zároveň ale bude i zřejmé, že majitelé a provozovatelé vodárenské sítě se neoprávněně neobohacují,“ uvedl Žák. Cena vodného a stočného v Česku vytrvale roste, od 1,5 koruny v průměru za kubický metr v roce 1990 po 91,7 koruny v dubnu loňského roku.

Loni v květnu vlivem snížení sazby DPH z 15 na deset procent průměrná republiková cena klesla k 89 korunám, ale letos už převyšuje 93 koruny. Vodárnám rostou náklady za energie a další vstupy, ale klesají příjmy. Dlouhodobě totiž klesá spotřeba vody v domácnostech i v průmyslu. Naopak roste nutnost investic do oprav zastaralé infrastruktury a budování nových vodovodů a kanalizací.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.