Nejvýkonnější laser světa míří do Dolních Břežan

Panevropský laser ELI za 6,7 miliardy korun má Česku přinést prestiž i špičkovou vědu

V Akademii věd ČR už běží laserový systém PALS, do několika let dostane silnějšího kolegu jménem ELI. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V Akademii věd ČR už běží laserový systém PALS, do několika let dostane silnějšího kolegu jménem ELI. | foto: © Akademie věd ČRČeská pozice
V Akademii věd ČR už běží laserový systém PALS, do několika let dostane silnějšího kolegu jménem ELI.

Megalaser Extreme Light Infrastructure (ELI) za 6,7 miliardy korun, který by měl po roce 2015 psát nové kapitoly evropské vědy, se podle tří důvěryhodných zdrojů ČESKÉ POZICE přiblížil rozhodnutí Evropské komise. Nejvýkonnější laser světa, o jehož centrálu usilovalo pět států a nakonec jej získalo Česko, by komise měla schválit během pouhých pár týdnů.

Oficiálně má přípravná fáze skončit 31. prosince, ale je možné, že velká sláva vypukne již 10. prosince. Tehdy se bude v Paříži konat konference, na kterou byli pozváni členové konsorcia a vybraní čeští novináři... Přeci jen: jde o první velký projekt EU, jenž bude zbudován v nové členské zemi. V Dolních Břežanech u Prahy by mělo najít uplatnění přes 250 špičkových vědců.

Po štemplu z Bruselu má následovat rozhodnutí ministerstva školství o financování projektu ELI Beamlines, jenž je financován z Operačního programu výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Ministr školství Josef Dobeš (VV) takový úspěch nutně potřebuje: již dříve přislíbil, že chce mít do konce roku schváleny čtyři velké vědecké projekty. Jasná priorita, zvláště po nedávném rozvratu sekce evropských fondů, kdy Dobeš na základě sporných auditů odvolal bývalého šéfa unijních programů Jana Vitulu (TOP 09), s nímž odešla řada kolegů. Budování ELI a dalších výzkumných center by bylo dalším signálem, že se situace stabilizovala.

ELI jako vědecký křižník

„ELI je vlajkovou lodí tohoto operačního programu a má nebývalý význam nejen pro oblast vědy, ale pro celou ČR. Je jediným projektem celoevropského významu z cestovní mapy zhruba čtyřiceti nejvýznamnějších výzkumných center v Evropě (ESFRI), který bude na našem území. Pro Česko jde o historickou příležitost, kdy první velká výzkumná infrastruktura EU zamíří do nové členské země,“ řekl ČESKÉ POZICI nový ředitel programu Jan Kříž, jenž nedávno přišel z ministerstva životního prostředí. Podle řady oslovených odborníků je právě on garancí, že pozdržený OP VaVpI řádně poběží.

Nesporně dojde ke skokovému posílení věd, jako jsou laserová fyzika, biologie nebo lékařská diagnostikaELI má po roce 2015 přinášet zásadní poznatky pro fyziku, optiku, fotoniku či nanovědy. Kromě nejzákladnějšího výzkumu by mělo nabízet i prostor pro aplikace a spolupráci s hi-tech průmyslem. Rýsují se i šance pro medicínu (léčba a diagnostika rakoviny), molekulární chemii či farmacií. První laser exawattové třídy ELI mít stokrát větší výkon než nejsilnější dosavadní lasery a umožní v záblescích „osvětlit“ tajemství hmoty. „Nesporně dojde ke skokovému posílení a rozvoji laserové fyziky, materiálového výzkumu, molekulární biologie nebo lékařské diagnostiky,“ dodává profesor Vlastimil Růžička, exnáměstek MŠMT, jenž je od 1. listopadu náměstkem ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR odpovědným za projekty ELI a navazujícího centra HiLASE a vládním zmocněncem pro zbudování laseru v Česku.

Jak se blýská na časy?

Stavební povolení bylo vydáno 13. září, nyní probíhají jednání s architekty a projektanty. Prováděcí dokumentaci realizuje firma BFLS (dříve Hamilton Architects). Vibracím odolná stavba vyjde na 1,5 miliardy korun, další čtyři miliardy půjdou na unikátní přístroje, jejichž prototypy se teprve dokončují. Výběr dodavatele stavby bude následovat zhruba do půli příštího roku.

„Počítáme s tím, že stavbu zahájíme na podzim 2011. Na generálního dodavatele stavby i dodavatele jednotlivých laserových, optických a elektronických technologií budou vypsána výběrová řízení,“ řekl ČESKÉ POZICI výkonný koordinátor Konsorcia ELI-CZ Bedřich Rus, který je zároveň vedoucím oddělení rentgenových laserů Fyzikálního ústavu AV ČR. Celé konsorcium přípravné fáze projektu ELI tvoří čtyřicet vědeckých institucí ze třinácti evropských zemí, tři pilíře výzkumného komplexu budou zbudovány v signatářských zemích konsorcia ELI Delivery (ČR, Maďarsko a Rumunsko).

Tři pilíře superlaseru

Česko (ELI Beamlines Facility): vývoj nové generace sekundárních zdrojů pro výzkum a mezioborové aplikace ve fyzice, medicíně, biologii a materiálových vědách
Maďarsko (Attoseconds Facility): fyzika ultrakrátkých optických pulsů v řádu attosekund
Rumunsko (Photonuclear Facility): specializace na fotonukleární fyziku

Během roku 2011 mají pokračovat práce směřující k technologickému vývoji a realizaci laserových komponent. „Intenzita technických a projekčních příprav ELI se za poslední půlrok zněkolikanásobila. Ve Fyzikálním ústavu pracuje na projektu již 34členný tým, který se rychle rozrůstá,“ říká Rus. Konkurenční žadatelé o výzkumné miliardy z EU v minulosti kritizovali právě ELI za „velmi úzký manažerský tým“. Další posilou „pučícího“ laseru se tak v srpnu stal administrativní manažer Roman Hvězda, bývalý šéf kabinetu exministra školství Ondřeje Lišky (SZ).

Přípravy nelze podceňovat. „Projekt ELI je – a to opravdu bez nadsazování – projektem jednoho z největších výzkumných center v Evropě v oboru laserů a jejich aplikací. Mezinárodní vědecká komunita očekává, že projekt kromě dosažení rekordů v oboru intenzity světelného záření vytvoří víceoborovou platformu pro výzkum a využití ultraintenzivních laserů a že se stane ,živou laboratoří‘ ve smyslu dalšího zdokonalování,“ říká Rus, jehož tým chce překonat zažitý názor, že výzkumná centra jsou jen pouhou „hračkou pro vědce“. Šanci budou mít také inovativní firmy; už teď se počítá se zapojením společností Crytur, Honeywell, Delong Instruments, Meopta, Vakuum Praha, Rigaku, ON Semiconductors, Foton či Edwards.

Pochvala od superfyzika

Megalaser spolu s dalšími výzkumnými projekty typu CEITEC, ICRC či BIOCEV měl přitom ještě nedávno namále. Personální zemětřesení, jež na ministerstvu školství, řídícím orgánu tohoto operačního programu, spustil ministr Dobeš spolu se svým 1. náměstkem Kryštofem Hajnem (VV), vedlo Brusel až k poslání varovného dopisu ohledně čerpání evropských fondů. Podle informací ČRo Radiožurnálu a týdeníku Euro mohlo být financování miliardových center z OP VaVpI vážně ohroženo.

O vědecké připravenosti však nelze pochybovat. Již více než deset let funguje v Praze jeden z nejvýkonnějších laserových systémů v Evropě (PALS), který od roku 2003 v rámci sítě Laserlab-Europe nabízí stejný druh služeb, jaký bude obstarávat i ELI. „PALS byl navíc díky svým specifikacím i vynikajícímu managementu výjimečně úspěšný v lákání uživatelů ze všech částí Evropy. Krok k ELI je sice obrovský, ale nikoliv nepřekonatelný. A Češi v tom nebudou sami,“ vzkazuje Wolfgang Sandner, koordinátor sítě laserových center Laserlab Europe a ředitel berlínského Max Born Institutu, který se zabývá nelineární optikou a spektroskopií. Dle Sandnera jsou právě lasery a fotonika klíčovými technologiemi. Jsou nenahraditelné ve vědě, průmyslu, komunikacích, biologii i medicíně, protože zasahují do výzev 21. století, jako jsou zdraví, klimatické změny nebo obnovitelné energie.