Nejen občan, ale i stát vydělá na Zelené úsporám

Inovovaný program Zelená úsporám může mít několikanásobně vyšší ekonomický efekt než zapojení výnosů z povolenek přímo do státního rozpočtu.

Aktualizováno. V pondělí zveřejněná analýza ekonomů Miroslava Zámečníka (NERV) a Tomáše Lhotáka představuje program Zelená úsporám jako nástroj ekonomického růstu. Odborný oponent této analýzy Luděk Niedermayer ze společnosti Deloitte, bývalý viceguvernér České národní banky, má za to, že lze obtížně hledat jiné programy, které by slibovaly tak vysokou fiskální a společenskou efektivitu.

Hrubý domácí produkt může díky Zelené úsporám vzrůst o celé procento, tvrdí analýza! Rozhodnutí má v rukou vláda, která v úterý 19. června přiřkla první přírůstek peněz do programu v odhadované výši 350 milionů korun, a to veřejným budovám.

Chvála finanční páky

Inovovaná Zelená úsporám má být opět zaměřena na podporu energeticky úsporných budov. Pokud se dobře nastaví, pak se prý jednoznačně vyplatí nejen občanům a tuzemským firmám, ale velmi výrazně také státu.

Hrubý domácí produkt může díky Zelené úsporám vzrůst o celé procento, tvrdí analýza! Rozhodnutí má v rukou vláda.

Vysvětluje to jeden z autorů analýzy Miroslav Zámečník: „Pokud stát vynaloží milion korun na energeticky úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 milionu korun. A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru stavebnictví budov a také takzvané finanční páce – tedy podílu soukromého kapitálu, který se nabalí na každou korunu státní investice. Oproti tomu dle statistik běžné státní výdaje ve stejné výši přinesou růst HDP pouze 600 tisíc korun.“

Vložená investice do Zelené úsporám se dle analýzy téměř celá vrátí už během jednoho roku. Jeho příjmy z jednoho milionu investovaného v dobře nastaveném programu činí 0,97 až 1,21 milionu korun na daních z příjmu stavebních firem a jejich pracovníků, ze sociálního a zdravotního pojištění zaměstnaných lidí a na nevyplacených sociálních dávkách, které by jinak bylo nutné vyplatit všem, kteří by bez tohoto programu neměli práci. K tomu je potřeba ještě připočíst nepřímý dodatečný příjem díky zvýšenému HDP.

Oponent Niedermayer je přesvědčen, že je velmi obtížné nalézt ekonomickou aktivitu se srovnatelně pozitivním dopadem na růst ekonomiky, příjmy státního rozpočtu i zaměstnanost.

A jak oponent nahlíží na roli finanční páky? „Studie správně ukazuje, že finanční páka fiskální výhodnost předmětných aktivit pochopitelně zvýší,“ nechal se slyšet Niedermayer. A zdůraznil, že tím je míněna situace, kdy jen část prostředků na cílenou aktivitu pochází ze státního rozpočtu a zbývající část je financována například úvěrem, když se zapojí soukromý sektor. V tomto případě dosahují fiskální multiplikátory - tedy faktory ovlivňující vzestup souhrnné poptávky na růst domácí ekonomiky -značně vysokých hodnot.

Využijte všechny dostupné zdroje!

Zmíněnou analýzu si zadala Šance pro budovy, společná iniciativa Centra pasivního domu a České rady pro šetrné budovy. Její koordinátor Petr Holub odhaduje, že absorpční kapacita podpůrného programu pro úspory v budovách je 10 až 12 miliard ročně. Studie dle Holuba potvrdila: “Stát investuje milion, za rok jej dostane zpět a k tomu významně podpoří hospodářství naší země. Vedle toho se samozřejmě zvýší kvalita bydlení a sníží energetická závislost České republiky.”

Velmi bude záležet na tom, jak se k programu postaví vláda. Jako hlavní zdroj financování podpůrného programu by se měly stát výnosy z prodeje povolenek. Na ně si ovšem brousí zuby i fosilní energetici i ministři s děravými rozpočty ministerstev. Vezme vláda na vědomí profit pro státní rozpočet, který prokázala Zámečníkova a Lhotákova studie i Niedermayerův oponentní posudek? Pocítí plánované benefity čeští občané a o kolik touto činností skutečně vzroste HDP? Stěžejní zákon o obchodování s emisními povolenkami nyní projednává legislativní rada vlády.

Jako hlavní zdroj financování podpůrného programu by se měly stát výnosy z prodeje povolenek

„Pokud má stát na zřeteli nasazení prorůstových opatření, měl by s programem zvyšování energetického standardu budov jednoznačně počítat a k jejich podpoře využít všech dostupných finančních zdrojů – rozpočtové prostředky, výnosy z aukcí povolenek, zdrojů ve fondech EU v dalším programovacím období počínaje rokem 2014,“ píší autoři studie.

Zároveň se v rámci podpory zvyšování energetické standardu vyslovili pro preferování investic do bytových a rodinných domů kvůli využití finanční páky ze strany soukromého sektoru. U veřejných budov taková páka schází, vlastně tu působí finanční páka na zadlužování veřejného sektoru. V případě veřejných budov však roli finanční páky může sehrát možnost kofinancování ze strany evropských fondů. A zadlužování veřejného sektoru by bylo to tam.

O dodatečné poptávce po stavebních pracích vyvolané vhodně kalibrovaným subvenčním programem autoři studie soudí, že má všechny předpoklady mít několikanásobně příznivější ekonomické dopady než zapojení výnosů z povolenek přímo do státního rozpočtu (s nižším efektem na agregovanou poptávku).

Finanční páka zatím nevyužita

První přírůstek peněz do programu Zelená úsporám přiřkla v úterý 19. června vláda v rozporu s doporučeními o finanční páce veřejným budovám. Školám a školkám nebo sociálním a zdravotnickým zařízením to už dříve přislíbil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Zdrojem peněz má být rozpuštěná rezerva pro nové účastníky systému emisních povolenek. Je v ní uloženo přibližně 2,2 milionu povolenek, které nelze převést do dalšího období 2013 – 2020, ale mohou se prodat. Vzhledem k nestabilní situaci na trhu je vhodné prodat přebytek co nejdříve. Ministerstvo životního prostředí je v kontaktu s provozovateli aukčních platforem a je připraveno uzavřít smlouvu se společností, která předloží nejvýhodnější nabídku. Vzhledem k současné ceně emisní povolenky kolem sedmi eur by se předpokládaný výnos z aukcí mohl pohybovat na úrovni přibližně 350 milionů korun.

Návrh, aby byly všechny příjmy z prodeje využity v rámci programu Zelená úsporám na podporu energetických úspor v sektoru veřejných budov, podpořila porada ekonomických ministrů. V tomto sektoru stále existuje řada kvalitních projektů, které doposud nemohly být podpořeny kvůli nedostatku finančních zdrojů.

Přestože v takovém případě nelze využít onu vychválenou finanční páku s využitím soukromých zdrojů, ekonomičtí ministři usoudili, že podporu opatření v tomto sektoru lze označit za výrazně prorůstový ekonomický stimul pro celou českou ekonomiku.

Počet příspěvků: 3, poslední 19.6.2012 07:13 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.