Negramotní Češi a gramotní tazatelé

Průzkum finanční gramotnosti ukázal, že téměř dvě třetiny Čechů nečtou podepisované smlouvy; některé položené otázky však budí rozpaky.

Česká národní banka (ČNB) si spolu s ministerstvem financí nechala agenturou STEM otestovat, jak jsou na tom Češi s finanční gramotností. Hlavního českého účetního, ministra financí Miroslava Kalouska, výsledky šokovaly: „Nečekal jsem to nijak růžové, ale že budou data k průzkumu tak úděsná, mě překvapilo.“

Kalousek se pozastavil především nad tím, že téměř dvě třetiny lidí nečtou smlouvy, které podepisují a v nichž se zavazují k dlouhodobým platbám. Spokojená nebyla ani členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová. „Lidé nejen, že si nepřečtou a neporozumí, ale ani nedokážou ocenit a propočítat základní věci. Číst a počítat by se měli mladí lidé naučit ve škole, nést odpovědnost za svá rozhodnutí v rodině,“ uvedla.

Výsledky překvapují jen na první pohled a je třeba je zasadit do souvislostí. Již minulý týden média obšírně informovala o jiném průzkumu, tentokrát mezinárodním s názvem PISA, jenž testuje patnáctileté žáky v matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti. Zdejší studenti „vyhořeli“ především v porozumění psanému textu, schopnosti vytáhnout z něj důležité informace a ty potom použít. A vysvětlení toho, proč Češi nečtou smlouvy a nedokážou je pochopit, je ihned na světě.

Na průzkum by se dalo nahlédnout i z jiného úhlu – srozumitelnosti a jednoznačnosti položených otázek. Například dotaz týkající se spočítání „složitějšího“ úroku zněl: „Na spořící účet jste uložili 100 Kč a úrok jsou dvě procenta ročně. Kolik by na tomto účtu bylo za pět let?“ Dvě pětiny lidí uvedly, že by zůstatek činil více než 110 Kč. Ano, šlo by o správnou odpověď, ale pouze pokud bychom postupovali čistě matematicky. Jen pět procent respondentů se však zachovalo podle reality a zvolilo variantu „Na základě těchto informací není možné odpovědět“. Zadání totiž zcela opomíjelo bankovní poplatky, neřkuli daň z úroků. V takovém případě by korektní odpověď měla znít: „Na účtu by nezbylo zhola nic. Aby na mne nepřišel exekutor, musel(a) bych několik stokorun doplnit.“

Navzdory tomu lze považovat průzkum, který přišel ministerstvo financí i ČNB zhruba na dvě stě tisíc korun, za chvályhodný počin. Centrální banka chce výsledky využít k vypracování návrhů konkrétních opatření v oblasti zvyšování finanční gramotnosti. Zajímavé také bude počkat si na zveřejnění mezinárodního srovnání. Součástí českého dotazníku totiž byly i otázky z mezinárodního šetření OECD.  Škoda jen, že to bude až na konci roku 2011.