Nedávno sesazený šéf Mera by se mohl vrátit

Ministerstvo financí hledá ředitele státní ropné firmy Mero. Ten poslední, Stanislav Bruna, byl vyhozen na základě anonymního textu, který jej popisoval jako manažera, jenž kryje machinace firemní právničky s podnikovým sociálním fondem. Do vyhlášeného konkurzu by se však Bruna mohl nakonec přihlásit znovu.

Miroslav Petr 20.2.2019

Stanislav Bruna, šéf státem ovládané firmy MERO foto: Petr TopičMAFRA

Stanislav Bruna, šéf státem ovládané firmy MERO

Poté, co začátkem roku nedobrovolně opustil své místo šéf státního provozovatele ropovodů, společnosti Mero Stanislav Bruna, vypsalo ministerstvo financí, jediný akcionář této strategické petrolejářské firmy, na místo generálního ředitele tendr. Není vyloučeno, že Bruna by se o místo mohl ucházet opět.

„Vhodnou kvalifikací pro uchazeče je zkušenost v oblasti přepravy a skladování ropy a zkušenost s koncipováním strategických plánů a podnikatelských záměrů pro delší časové období v rámci celkového řízení společnosti,“ uvádí ministerstvo.

Bruna jako uznávaný odborník v ropném byznysu takovou kvalifikaci v Mero splňoval čtyři roky od doby, kdy ho premiér Andrej Babiš, tehdy ještě jako ministr financí, do funkce dosadil. Letos začátkem ledna ministerstvo ale náhle couvlo z úmyslu na prodloužení mandátu. Tři dny předtím se totiž objevil anonymní dopis, podepsaný zřejmě neexistujícím jménem JUDr. Petr Novák, který upozornil na ředitelovy údajné prohřešky.

Text popisuje Brunu jako manažera, který kryje machinace firemní právničky s podnikovým sociálním fondem. „Oba tak dokázali během dvou let nabitý měšec sociálního a kulturního fondu snížit z původních téměř deseti milionů na polovinu, a to bez jakéhokoliv zásahu představenstva či dozorčí rady,“ tvrdí se mimo jiné v dopise.

Dozorčí rada vše prověří

Bruna všechna obvinění popírá, tvrzení považuje za lži, případně za účelově překroucené skutečnosti. Ministerstvo pověřilo svého zástupce v dozorčí radě, aby zmíněné podezření prověřil. Dosud žádný verdikt nepadl. Výsledek ještě nemá ani audit, jehož zpracování dostala podle informací LN za úkol externí poradenská společnost.

„Dozorčí rada nyní vyhodnocuje veškeré obdržené podklady. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že rada bude o svých závěrech, respektive zjištěních, informovat v první řadě akcionáře, tedy ministerstvo financí,“ uvedl Jakub Vintrlík z tiskového oddělení ministerstva.

Pokud šetření do konce února jednoznačně neprokáže obvinění anonyma, mohl by se Bruna do výběrového řízení také přihlásit.

V podstatě to znamená, že pokud šetření do konce února jednoznačně neprokáže obvinění anonyma, mohl by se Bruna do výběrového řízení také přihlásit. On sám kauzu odmítl více komentovat a ponechal bez odpovědi také otázku, zda bude v rámci vypsané soutěže usilovat o návrat do představenstva.

Není ani dané, dokdy by měl být nový manažer Mera jmenován. Průběh a délka výběrového řízení budou podle Vintrlíka ovlivňovat počet a kvalita přihlášených kandidátů. Ti, kteří budou splňovat kvalifikační kritéria, budou pozváni k pohovorům s výběrovou komisí, která následně doporučí nejvhodnější kandidáty. „Chceme však doplnit představenstvo co nejdříve,“ dodává Vintrlík.

Z původně tříčlenného představenstva zůstali dva – Otakar Krejsa a Milan Hořák. Oba, stejně jako Bruna, s mnohaletou praxí v oboru a manažerskými zkušenostmi v největší české petrochemické firmě Unipetrol. Pod ni spadají mimo jiné i obě tuzemské ropné rafinérie.

Rok co rok stamiliony zisku

Mero, které rafinériím dopravuje ropu prostřednictvím ropovodů Družba (z ruského Uralu) a IKL (z bavorského Ingolstadtu a tankerů z italského přístavu Terst), dosahuje dlouhodobě vysoké ziskovosti. A to i před Brunovým příchodem. Vydělává stovky milionů korun při tržbách kolem dvou miliard.

Brunovi by tedy těžko někdo mohl vytýkat špatné ekonomické výsledky firmy. Mero za jeho vedení zvládlo i krizovou situaci, když v letech 2015 a 2016 havárie vyřadily postupně obě tuzemské rafinérie z provozu a rapidně klesla doprava ropy do Česka.

Brunovi by tedy těžko někdo mohl vytýkat špatné ekonomické výsledky firmy. Mero za jeho vedení zvládlo i krizovou situaci, když v letech 2015 a 2016 havárie vyřadily postupně obě tuzemské rafinérie z provozu a rapidně klesla doprava ropy do Česka.

Příjmy za přepravu ropy přitom tvoří zhruba tři čtvrtiny celkových tržeb, zbytek pak připadá na poplatky za skladování hmotných rezerv státní ropy. Pochyby ale panují ohledně bezproblémového chodu právního oddělení firmy. LN už předloni v březnu upozornily na podivně vypsaný tendr, ve kterém Mero poptávalo externího dodavatele právních služeb.

V zadávací dokumentaci, za kterou byla zodpovědná podniková právnička Gabriela Smetáková, byla tahle velká státní akciovka označena za příspěvkovou organizaci. Zarážející byl ale i požadavek, aby zájemci o zakázku připočítali ke své nabídkové ceně dvacetiprocentní daň z přidané hodnoty. Žádná taková sazba ale v Česku neexistuje. Mero nakonec tendr zrušilo.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.