Nechá Obama „bratry“ v Detroitu na holičkách?

Detroit býval výstavní skříní amerického průmyslu a výspou afroamerické kultury. Nyní je největším městem, jaké kdy v USA zbankrotovalo.

Dan Macek 14.8.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, foto reutersČeská pozice

Bankrot Detroitu má pro USA krutou symboliku. Slovo „Amerika“ je ve světě mimo jiné synonymem pro koráb silnic vyrobený v jedné z automobilek detroitské Velké trojky. V samotných USA je pak slovo „Detroit“ synonymem pro automobilový průmysl jako takový.

V Detroitu sestavil svůj první automobil Henry Ford (roku 1896); dalšími detroitskými průkopníky, jejichž příjmení jsou dnes neodmyslitelně spjata s americkým automobilismem, byli například Walter Chrysler anebo bratři John a Horace Dodgeovi. Limuzíny Caddilac zase nesou jméno po zakladateli Detroitu, Francouzi Antoinu de Lamothe-Cadillacovi (1701).

Zejména díky Fordově převratné pásové výrobě byl Detroit dlouhá léta i motorem celosvětového automobilového průmyslu. Stěžejní úlohu sehrál také během 2. světové války, kdy se do velké míry zhostil role Rooseveltova „arzenálu demokracie“. Do konce první poloviny 20. století se z Detroitu stalo čtvrté nejlidnatější město USA.

V dynamicky se rozvíjejících automobilkách se dařilo odborářskému hnutí, které si vymohlo například zkrácení pracovní doby na osm hodin denně, štědré důchody, zdravotní zabezpečení a relativně vysoké platy (ještě v roce 1978 byla v Detroitu průměrná mzda o třetinu vyšší než americký průměr). Dokud detroitské automobilky ovládaly zhruba 90 procent amerického trhu, mohly si ústupky odborům dovolit. Roku 1973 jim však zasadila citelnou ránu ropná krize, po níž na trhu prorazily menší importované značky s nižší spotřebou. Detroit, jehož automobilky byly sešněrovány dohodami s odbory, nastoupil cestu k úpadku.

Gran Torino

Jak v dnešní době Detroit vypadá, měli diváci příležitost vidět například ve snímku Gran Torino z roku 2008. Film režírovaný a produkovaný Clintem Eastwoodem, který v něm ztvárnil i hlavní roli, vypráví příběh bývalého dělníka z automobilky v důchodu, jenž se jen obtížně vyrovnává se zánikem starého Detroitu. Film se jmenuje podle sporťáku Gran Torino značky Ford z roku 1972, který si mrzutý hrdina hýčká v garáži. Klíčovou scénou snímku je moment, kdy se vůz pokusí na popud pouličního gangu ukrást hoch ze sousedního domu. Přistižený zloděj náleží k etnické menšině Hmongů, vůči níž chová Eastwoodova postava rasové resentimenty.

Pro americké černochy se stal příhraniční Detroit důležitou destinací už před občanskou válkou, později se do města stěhovali za prací v automobilkáchRasová zápletka je pro příběh z Detroitu příznačná. Je ovšem poněkud paradoxní, že film, který se v tomto městě odehrává, řeší soužití bělochů a Asiatů, kdežto černoši v něm prakticky nevystupují. Detroit je totiž kromě automobilek proslulý také tím, že jde o nejlidnatější americké město s největší černošskou většinou (přes 84 procent).

Pro americké černochy se stal příhraniční Detroit důležitou destinací už před občanskou válkou, kdy tam vrcholila pouť uprchlých otroků putujících takzvanou „podzemní železnicí“ do „svobodné“ Kanady na druhé straně řeky. Později se do Detroitu stěhovali za prací v automobilkách a město se časem stalo důležitým centrem afroamerické kultury, zejména hudby.

Ve 40. letech si ve Fordově automobilce vydělal na svou první elektrickou kytaru například mississippský bluesman John Lee Hooker. Podle složeniny slov „motor“ a „town“ (město), jak se Detroitu někdy přezdívalo, dostal jméno proslulý „černošský“ nahrávací label Motown, do jehož stáje patřili Stevie Wonder, Diana Rossová, The Jackson Five či Marvin Gaye. V Detroitu vyrostla také Aretha Franklinová, které přejala typický „motownský zvuk,“ ačkoli pod touto značkou nikdy nevydávala.

Rasové bouře

Za prací v automobilkách se z Jihu do Detroitu stěhovali také běloši, kteří ovšem kulturní přínos svých černošských soudruhů nedoceňovali. Například v roce 1942 se dav dvanácti set bělochů pokusil zabránit černošským rodinám nestěhovat se do „bělošské“ čtvrti. Následujícího roku, uprostřed horečnaté válečné výroby, opustilo 25 tisíc bílých dělníků pracoviště na protest proti přesunu tří černošských dělníků k „jejich“ pásu. O tři týdny později propukly rasové nepokoje, při nichž zahynulo 34 lidí (většinou černochů).

Další velké rasové nepokoje propukly v Detroitu v roce 1967, kdy k obnovení pořádku nasadil guvernér Michiganu George Romney, otec loňského Obamova republikánského vyzyvatele, národní gardu. Výsledkem bylo 43 mrtvých. V mezidobí ovšem nastala demografická proměna obyvatel města, neboť se běloši začali stěhovat z Detroitu na předměstí. Na přelomu 60. a 70. let prý cyničtí realitní makléři dokonce najímali černošky, aby se s kočárky procházeli po ulicích bělošských čtvrtí; pak sami klepali na dveře a přesvědčovali starousedlíky k prodeji domů „dokud není pozdě“.

V roce 1974 byl zvolen první černošský starosta Detroitu, demokrat Coleman Young, který se jal systematicky nahrazovat bělošské zaměstnance radnice „politicky spolehlivějšími“ černochy. Ve funkci zůstal následujících 20 let. Svou okázale „pokrokovou“ politikou, jež vyústila v rozpočtově neudržitelné veřejné výdaje, podle některých analytiků zadělal na nynější bankrot.

Začarovaný kruh

Nezávislá zpráva o hospodaření města loni doporučila propuštění 80 procent pracovníků komunálního odboru vodohospodářství a kanalizace, včetně „podkováře“ zaměstnaného na plný úvazek, ačkoli odbor žádné koně nevlastní. Kvůli mocným školským odborům měl Detroit v posledních desetiletích vysoce nadprůměrné výdaje na školství, ale jedny z nejhorších studijních výsledků v zemi.

Exodus majetnějších bělochů nutně vedl ke zúžení daňové základy, což  komunální politici řešili zvyšováním daní pro zbylé obyvateleExodus majetnějších bělochů nutně vedl ke zúžení daňové základy, což komunální politici řešili zvyšováním daní pro zbylé obyvatele. Detroit tak má nejvyšší daně z obytných i komerčních nemovitostí v USA. K vyšším příjmům městské pokladny to ale nevedlo. Nastartoval se tím začarovaný kruh, kdy kvůli upadajícím městským službám odcházejí další a další daňoví poplatníci. Například přetížené detroitské policii prý trvá dojet k místu zásahu průměrně 58 minut (americký průměr je 11 minut). Kvůli rostoucí kriminalitě se proto z vlastního Detroitu vystěhovali na předměstí nejen běloši, ale i černošská střední třída.

Od vrcholu v roce 1950 se počet obyvatel propadl o 60 procent na zhruba 700 tisíc, přičemž jen mezi lety 2000 a 2010 ubyla čtvrtina populace. Více než třetina budov ve městě je opuštěných a v pustých ulicích žije podle odhadů 20 tisíc potulných psů. V roce 2010 pokousali 59 detroitských pošťáků. Někdejší Mekka soulu „Motown“ je v současnosti dějištěm reality show „Hardcore Pawn“ z prostředí zastavárny.

Pomůže Washington?

Michiganští kongresmani se snaží ve Washingtonu vyjednat pokrytí dvacetimiliardového detroitského dluhu z federálního rozpočtu. Podle nedávného celonárodního průzkum veřejného mínění podporuje sanování (bailout) zbankrotovaného Detroitu z federálního rozpočtu 51 procent demokratických voličů. Naopak proti je 73 procent republikánských voličů, respektive 68 procent nezávislých. Podle stejného průzkumu by městu z federálního rozpočtu pomohlo 57 procent černochů, kdežto proti je 63 procent bělochů.

Do záchrany největšího amerického černošského města se ovšem nehrne ani demokratický prezident tmavé barvy pleti Barack Obama. „Myslím, že důvodem, proč se administrativa prezidenta Obamy zdráhá vůbec hovořit o bailoutu, je, že chápe, že Detroit je precedent. V minutě, kdy vykročíte sanovat Detroit, postaví se před vás do fronty každé město v zemi s plechovkou na almužnu. A proto se dokonce i tato administrativa bude držet zpátky,“ prorokuje konzervativní komentátor Charles Krauthammer.

Detroit skýtá ponaučení, že kdo odmítá ekonomické změny, stane se jejich obětíAle vše prý není ztraceno. Ekonomický komentátor listu The Washington Post Robert Samuelson upozorňuje, že mnohá kdysi upadající města zažila obrat, například Boston, New York, Filadelfie či Seattle. Vnitřním městům dnes dodávají na atraktivitě mimo jiné rostoucí ceny pohonných hmot, které odrazují od dojíždění za prací z dalekých předměstí.

„V roce 1971, kdy rapidně klesala zaměstnanost v Boeingu, visel v Seattlu billboard s výzvou, aby poslední obyvatel zhasl světla. Dnes sídlí v Seattlu firmy jako Microsoft, Amazon či Starbucks,“ píše Samuelson, podle něhož Detroit skýtá ponaučení, že kdo odmítá ekonomické změny, stane se jejich obětí. Pro politickou profilaci detroitských komunálních politiků je příznačné, že oficiální partnerská města Detroitu čítají zambijské Kitwe, bahamské Nassau či běloruský Minsk, avšak nikoliv třeba německý Stuttgart, domov ziskových a inovativních automobilek Mercedes-Benz a Porsche.

Nastavení priorit

Samuelson zločinem sužovaným Detroiťanům připomíná, že pro obrodu New Yorku bylo zásadní nekompromisní potlačení kriminality republikánským starostou Rudym Giulianim. Jenže detroitští komunální politici se zatím zabývají kriminalitou na opačné straně země. Pět dnů poté, co město vyhlásilo největší municipální bankrot v dějinách USA, odhlasovala městská rada jednohlasně rezoluci vyzývající federální orgány k prošetření, zda člen pomocné „sousedské“ hlídky George Zimmerman, jenž při pochůzce na Floridě zastřelil neozbrojeného černošského mladíka Trayvona Martina, neporušil občanská práva příslušníka rasové menšiny (Zimmermana, který se hájil tím, že vystřelil v sebeobraně, až když ho o hlavu vyšší teenager přemohl a mlátil mu hlavou zem, porota osvobodila).

Detroit je jedním z mála amerických měst se zastupiteli na plný úvazek. Nepracují však příliš efektivně. Manažer Bill Nojay, který byl loni najatý na to dát do pořádku skomírající detroitský dopravní podnik, vzpomíná, že čekal pět hodin na projednání jedné neodkladné záležitosti, zatímco úředníci a politicky jednobarevní zastupitelé debatovali o demolici každého jednotlivého opuštěného objektu, jakých je ve městě 40 tisíc. „Detroit vůbec nepotřebuje sanaci, nýbrž odstranění stávající struktury samosprávy, jež straní byrokratům a odborářům ve veřejném sektoru. Sanace by dysfunkci nevyřešila, ba naopak.“ 

Počet příspěvků: 20, poslední 13.8.2013 12:09 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.