(Ne)lehký život paušálistů

Výdajové paušály pro podnikatele se za posledních 20 let měnily sedmkrát. Teď chystá ministerstvo financí další zásah.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, iPhoneČeská pozice

Živnostník neboli osoba samostatně výdělečně činná neboli paušálista. Momentálně to zní jako nadávka. Podle ministra financí Miroslava Kalouska a jeho náměstka Ladislava Minčiče jde totiž o parazita, který se přiživuje na státním rozpočtu. Nynější výše paušálů považují za příliš vysoké, což podle nich vede ke snižování daňové povinnosti.

Ve svých vyjádřeních ale vrcholní představitelé ministerstva financí zapomínají na to, že vedle daní platí živnostníci i sociální a zdravotní pojištění. A že:

  • vyměřovací základ z původních 35 procent rozdílu příjmů a výdajů vrostl na 50 procent;
  • maximální vyměřovací základ z původních 486 000 Kč vzrostl na 1 707 048 Kč;
  • od roku 2008 není zaplacené sociální a zdravotní pojištění u živnostníků daňově uznatelným nákladem.

Většina živnostníků nemarodí a zdravotní péči čerpá pouze v nutném rozsahuZ vlastní praxe dobře vím, že valná většina živnostníků, bez ohledu na to, zda vykazují skutečné náklady, nebo využívají paušály, je skupinou lidí, kteří nemarodí a zdravotní péči čerpají pouze v nutném rozsahu. A i když někteří z nich vykonávají sezónní činnosti, nechodí se přes zimu či přes prázdniny registrovat na úřad práce, aby pobírali podporu. Jejich přínos pro státní rozpočet je tedy veskrze vysoce kladný.

Více si přečtete v článku: Přinese snížení paušálů více peněz od živnostníků?

Výše paušálů je politická otázka a každý na ně má svůj názor. Ve světle posledních výroků nejvyšších představitelů ministerstva financí a politiků je ale zajímavé, jak se v průběhu času vyvíjel jejich názor. Není proto od věci udělat  malou rešerši. Obrázek si udělá jistě každý sám. Je ale zřejmé, že jednou je to „hot“, podruhé „čehý“, aneb ode zdi ke zdi. Co platilo včera, dnes neplatí, ale možná bude platit zítra, maximálně však do pozítří.

I. Od 1. ledna 1992 platilo:

  • 50 % zemědělci
  • 30 % autorská práva
  • 30 % živnosti (všechny), jiné podnikání a nezávislá povolání

II. Od 1. června 1993 nastala změna:

  • 50 % zemědělci
  • 30 % autorská práva
  • 25 % živnosti (všechny), jiné podnikání a nezávislá povolání

Tehdejší ministr financí Ivan Kočárník (ODS) ke změně paušálů uvedl: „Druhou závažnou změnou, zejména pro drobné podnikatele, bude změna v placení záloh na daň při daňové povinnosti do 100 000 korun ročně, které zmírní průběh placení a omezí přechodné problémy ve zdrojích na rozvoj podnikání. Stejného charakteru je i jisté zlepšení v oblasti paušálu a započítávání sociálního a zdravotního pojištění do odpočitatelných položek.“

Takže, jak vidno, fabulovat ze strany ministrů financí a potažmo celého ministerstva se začalo již v samotném počátku. Snížení paušálu z 30 na 25 procent opravdu „jisté zlepšení“ není.

III. Zákonem z roku 1995 byl zaveden paušál 25 procent i pro znalce a tlumočníky:

  • 50 % zemědělci
  • 30 % autorská práva
  • 25 % živnosti, jiné podnikání, nezávislé povolání, znalci, tlumočníci

IV. Pak byl chvíli klid až do novely z roku 2000, která rozšířila paušály pro osoby organizující konkurzy:

  • 50 % zemědělci
  • 30 % autorská práva
  • 25 % živnosti, jiné podnikání, nezávislé povolání, znalci, tlumočníci a správci konkurzní podstaty
  • 25 % předběžní konkurzní správci a vyrovnávací správci

V. Podstatná změna výše paušálů nastala od roku 2006:

  • 80 % zemědělci
  • 60 % řemeslné živnosti
  • 50 % ostatní živnosti
  • 40 % jiné podnikání, autorská práva, nezávislé podnikání, znalci, tlumočníci, zprostředkovatelé, rozhodci, správci konkurzní podstaty

Je zajímavé, že vláda (ČSSD) šla původně do parlamentu s návrhem na zavedení jednoho paušálu pro všechny ve výši 50 procent. V důvodové zprávě k tomu uvedla: „Dosavadní poměrně nízké využití (výdajového paušálu-pozn.red.) v praxi si vyžaduje změny, které by vedly k jeho využívání větším počtem poplatníků, což bude oboustranně výhodné zejména v důsledku snížení administrativy a časové náročnosti jak u poplatníků, tak správců daně... Ke značnému zjednodušení administrativní náročnosti... přispějí úpravy týkající se zvýšení výdajových paušálů u příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a u příjmů z pronájmu a sjednocení jejich výše.“

Při projednávání v rozpočtovém výboru se navržené ustanovení změnilo na výsledných 80, 60, 50 a 40 procent. A co k tomu uvedl zpravodaj Jan Mládek (ČSSD): „Pokud schválíme tento pozměňovací návrh, tak zemědělci budou moci dát do nákladů 80 procent svých příjmů bez prokazování struktury nákladů, 60 procent to bude u živností řemeslných, 50 procent u ostatních a u některých dalších činností to bude pouze 40 procent. Je to oproti současné situaci, kdy je tato možnost ve výši 25 procent obecně a 50 procent pro zemědělce. Toto by mělo být skutečné zjednodušení podnikání pro osoby samostatně výdělečně činné, protože jim to podstatně sníží účetní agendu a jednak také omezí riziko případného zpochybnění nákladů, jak se občas stává.

Tehdejší předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý kontroval: „Myslíme si, že paušály mají být pro všechny typy aktivit živností stejné. Domníváme se, že mají být větší proti dnešnímu stavu, a domníváme se, že stát nedokáže uhlídat různé úrovně paušálů, tak jak je navrhuje ministerstvo financí. Prostě proto, že chytří čeští živnostníci si naleznou cesty, jakými budou své aktivity vykazovat právě v té sféře, ve které budou navrženy nevýhodnější paušály.“

K problematice paušálů cítil potřebu se vyjádřit rovněž poslanec Zdeněk Koudelka (ČSSD): „Došlo k tomu, že například u ekonomického poradce je jako neřemeslná živnost uplatněna paušální sazba daně ve výši 50 procent, zatímco u lékaře, který podniká na základě zvláštních předpisů, je uplatněna paušální sazba ve výši 40 procent. Domnívám se, že je logické, že každý lékař má na přístrojích a na dalších výdajích mnohem vyšší výdaje než ekonomický poradce. Domnívám se tedy, že neřemeslné živnosti a podnikání na základě zvláštních předpisů by mělo mít možnost uplatnění stejného daňového paušálu.“

Vystoupil rovněž Michal Doktor (ODS): „Myslím si, že zcela neodpovědně zvyšují potenciál konfliktu mezi správcem daně a daňovým poplatníkem a hned ve dvou rovinách. Za prvé tím, že rozlišují činnosti podle druhů činností – zemědělská, lesnická a jiná, řemeslná, neřemeslná – a podle toho nastavují procento výdajových paušálů, které je možné uplatnit. Myslím si, že je možné tvrdit s velkou mírou jistoty, že zde neexistuje žádný poplatník, žádný plátce daně, který by měl výhradně jednu činnost, která by svým rámcem zapadala do jednoho jediného písmenka příslušného ustanovení, ..., a u něhož by neexistovala nějaká doplňková činnost, ...kde by nedocházelo ke střetu, kdy by vyšší míra zvýhodnění paušálu, oněch 80 procent, ...nevábila daňového poplatníka, aby nepromítl i příjmy plynoucí z jiných činností do příjmů takto zvýhodněných. Myslím, že je to postup, který, zvolíme-li, zbytečně posiluje trendy, které jsou velmi často zmiňovány a kvalifikovány jako šedá ekonomika... Pokusím se sloučit řemeslné a neřemeslné činnosti do jednoho ustanovení zákona.“

VI. Poté přišla novela, která pro rok 2009 nastavila paušály takto:

  • 80 % zemědělci a řemeslné živnosti
  • 60 % ostatní živnosti, jiné podnikání, autorská práva, nezávislé podnikání, znalci, tlumočníci, zprostředkovatelé, rozhodci, správci konkurzní podstaty

Tuto novelu prosadil poslanec Michal Doktor (ODS): „Dovolte, abych uvedl důvod, proč navrhnu zásadní zjednodušení výdajových paušálů oproti stávajícímu stavu. Tím důvodem je zejména fakt, že přestože oblast výdajových paušálů – alespoň z toho, co jsem přečetl, a z toho, co je dnes vepsáno do zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů – vypadá jednoduše, ve své podstatě jednoduchá vůbec není. Považte:

  • 80 procent výdajových paušálů, respektive hranice pro stanovení výdajových paušálů pro osoby podnikající v zemědělství,
  • 60 procent pro osoby s příjmy z řemeslných živností,
  • 50 procent u ostatních živnostníků,
  • 40 procent u ostatních osob s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, například advokáti, daňoví poradci a jiná svobodná povolání,
  • 30 procent u osob z příjmů z pronájmů...

Chtěl bych také zdůraznit, že zákon říká, že u těch daňových poplatníků, kde jsou různé typy činností, k nimž přísluší různé formy, různé limity pro uplatnění výdajových paušálů, stanoví povinnost vést odděleně daňovou evidenci, což znamená, že poplatník vlastně vede několik daňových evidencí a tím platí i několikeré náklady spojené s touto evidencí. Proto navrhuji zásadní zjednodušení daňových výdajových paušálů v oblasti daní z příjmů.“

VII. Poslední změna nastala na základě zákona z roku 2009 a platí doposud:

  • 80 % zemědělci a řemeslné živnosti
  • 60 % ostatní živnosti
  • 40 % jiné podnikání, autorská práva, nezávislé podnikání, znalci, tlumočníci, zprostředkovatelé, rozhodci, správci konkurzní podstaty

V důvodové zprávě k tomu bylo uvedeno: „Po poslední úpravě provedené zákonem č. 289/2009 Sb. jsou výše takzvaných výdajových paušálů 80 procent pro příjmy ze zemědělské výroby a z příjmů ze živností řemeslných a 60 procent u ostatních příjmů. S výjimkou příjmů ze zemědělské výroby a z příjmů ze živností se navrhuje procento výdajových paušálů snížit ze 60 na 40 procent. Zároveň se navrhuje použití nově nastavených výdajových paušálů i pro zdaňovací období, které započalo v roce 2009. Předpokládaný maximální dopad do veřejných rozpočtů činí plus 2,4 miliardy korun.“

Při projednávání se již žádná debata výhradně k paušálům nevedla. Jak tomu bude nyní?